TaoRis

Pando will you marry me?

Už to byl nějaký ten rok co chodil s Wu YiFanem, který si ale říká mezi známými Kris, což je něco....jako jeho druhé jméno. Měli dnes výročí. Tak nějak už počítal s tím, že nebude mít čas, protože bude zase v práci. Workoholik jeden. I když měl práci asi radši než Taa tak se snažil chodit včas aspoň na večeři, aby se viděli nějak normálně vůbec. Byl výkonným ředitelem jedné z prestižních značek v Číně tak i v Koreji. Jelikož trávil hodně času v Koreji, v Soulu tak si Taa bral sebou. Díky tomu se naučil i korejsky ale pořád se zasekával ve větách, když přemýšlel jak to říct. Když mu přišla sms, kde mu přeje vše k výročí a slibuje, jak ho vezme večer na večeři jen se musí usmát. Oblékne se klasicky do úzkých černých rozdrbaných kalhot, přes to si hodí bílou košili, u které si nechá prvních třech knoflíků rozeplých. Vezme si už jen peněženku a cestou se staví v cukrárně, kde vezme jen 4 červené capcake se srdíčkem. Přemýšlel, že by měl vzít i nějaký ten dáreček pro něj ale zatím ho nic neoslovilo až ve výloze zlatnictví, kde byl náramek ve tvaru draka, který se ovijí okolo jeho zápěstí. Neváhá a prostě ho vezme. Cestou se už pak nikde nezdržel jen se díval po výlohách. Doufá, že Kris bude šťastný až ho uvidí. S nervozitou dojde před sídlo firmy. Výtahem dojede do nejvyššího patra budovy, pozdraví sekretářku a slušně zaťuká. Když nic neslyší tak tam prostě vejde ale to co uvidí ho málem porazí. Vidět svého přítele, který se tam cucá s nějakým špuntem ho dostane. Vše co nesl mu vypadne z ruky s hlasitou ránou. Díky tomu si ho všimnou. „Jak jsi mohl n naše výročí?!" křikne na něj Tao se slzami a rozběhne se pryč. „Tao! To není..jak to vypadá!" dostane ze sebe šokovaně Kris. Na nic nečeká a doběhne ho až ve výtahu. I když Tao plakal i na něj křičel nebo se to aspoň snažil stopl výtah v mezipatru a jeho si k sobě přitiskl i přes to, že se ho snažil mlátit ale díky pláči to ani nebolelo. Víc Krise bolelo, jak byla jeho milovaná panda zlomená. „Tao vážně to není tak jak to vypadá," když se Tao už nadechoval, že by něco řekl Kris ho prostě jednoduše políbil aby ho trochu vykolejil aby byl vážně potichu. „Políbil mě poslíček, když jsem objednal něco pro naše výročí. Tao, vážně si myslíš, že bych se já zahazoval s takovým klukem a nechal si utéct to nejlepší co jsem potkal ve svém životě?" šeptá mu tiše do ucha protože to jediné ho může teď uklidnit. Slabě mu přejíždí dlaní po zádech a sem tam líbne do vlasů. „Miluju jen tebe a nikdy jsem tě nepodvedl. Nehodlám tě ztratit jen z toho že jsem byl zaskočený, když mě ten malý skřet políbil. Věř mi," zašeptá smutně a zadívá se do Taových zarudlých očích. „Věříš mi viď?" položí jednoduchou otázku Kris a hladí ho palcem po líčku čímž mu i setře neposedné slzy, které mu stále tečou. Když Tao slabě přikývne, musí ho pevně obejmout a přitisknout na své tělo o hlavu větší než je jeho milovaná panda. „Pojď vrátíme se do pracovny ano?" šeptne mu do vlasů Kris a Tao jen přikývne poslušně hlavou. Spustili znovu výtah a hned se vrátili nahoru. Domluvil se se sekrátřkou aby je teď nechala a nikdo je nerušil. Musel se nad Taem pousmát, když začal sbírat dárek. Podíval se na dortovou krabičku ve které byly neporušené capcake což se sám divil ale byl rád. Vše to dal na stůl a svojí pandu si tam dovedl. Sedne si na křeslo. Nečekal dlouho a Taa už měl na klíně. „Tady...jsem ti koupil dárek k výročí," zašeptá a podá Krisovi dárkovou krabičku. Pozorně sledoval jeho oblečej kdyby se mu to nelíbilo. Překvapeně Kris několikrát zamrkal, když tam viděl náramek draka. Už od dětství měl úchylku na draky a nijak z toho nevyrostl. Hned si ho nasadil na ruku a děkovně ho políbil na rty. „Je dokonalý zlato, děkuju ti," zašeptá tiše a pohladí ho po boku. Natáhne se ke stolu do šuplíku, odkud vytáhne obálku. „Tohle je pro tebe," řekne tiše aby nenarušil tuhle chvilku. Čekal na Taovu reakci protože v obálce byl papír o adopci pandy, kterou budou moc navštívit a budou jim posílat peníze na věci co bude potřebovat. Kris vydělává dost a proto ho tohle napadlo i proto aby Tao byl spokojený. „Jmenuje se po tobě Tao," šeptne mu do ucha. Musí se tiše rozesmát když se mu rozbrečí v náručí. Krisovo emotivní cry baby. „Miluju tě pando moje," šeptne znovu Kris a přivlastní si jeho sladké a neodolatelné rty. Dlaní ho hladí po zádech až sjede na jeho perfektní zadek. Ví, že ho dost zanedbává a teď když ho mohl málem ztratit si uvědomil, že s ním musí být častěji. Je rád, že Tao je tak tolerantní. Když na něm tak sedí a tiskne se k němu, musí uznat, že tohle všechno mu chybělo. Proto se rozhodl to dnes zabalit už. „Tao pojď...půjdeme domu," pohladí ho po zádech a po sbalení věcí s ním přijede svým autem před hotel, kde mají pronajaté apartmán na několik let dopředu. Už ve výtahu si Taa k sobě tiskl Kris aby cítil jeho teplo. Sedli si v klidu do obýváku, otevřeli lahev vína a po dlouhé době si povídali. „Krisi....tohle mi chybělo," zašeptal Tao po chvilce klidného ticha, které v žádném případě nebylo trapné. „I mě...i mě," šeptne mu do vlasů. Dlaní přejíždí po jeho těle noze až ho nakonec položí pod sebe a rty se něžně stará o jeho krk na kterém musí vytvořit svůj podpis aby věděli, že tento bloňďáček už někoho má. Věděl, že po 4 rokách by mohl Taovi dokázat svou lásku ještě jinak. Sedne si s ním znovu a jen si ho k sobě přitiskne. Sáhne si do kapsy u saka a poklekne si před Taa na jedno koleno. „Huang ZiTao..Vezmeš si mě?" otevře krabičku od snubního prstenu a usměje se na něj. Vidí na něm jak ho to zaskočilo a to mu srozšíří úsměv ještě víc. Slabě si skousne ret a přikývne. „A-Ano," řekne rychle a skočí mu okolo krku díky čemuž s ním spadne na záda a jen obtočí ruce okolo jeho úzkého pasu. Pevně ho přitiskne na své tělo. „Wo ai ni," zašeptá Kris než ho políbí aby on mohl mít poslední slovo aspoň jednou. Při polibku mu poslepu nandá prsten na ten správný prst a celý tento krásný den zakončí spolu v posteli, kde ho pomiloval jak nikdy dřív.