Budoucí Weasleyová

3. Pobertuv Plánek

Vzala jsme si ho do ruky a koukala po celém hradě. Kluci poklepali hůlkou na Brumbala se slovy že chodí po pracovně sem a tam jako skoro pořád bylo vtipné sledovat všechny a všude.
"neplecha ukončena" řekl Fred a všechno začalo mizet "to je geniální. Kde jste to vzali?" koukala jsme s otevřenou hubou "u Filče v kabinetu. A jsou tam i tajné chodby tajemství našeho úspěchu" usmáli se na sebe "úspěchu" podivila jsme se "my ti o tom ještě neřekli" koukli si na nohy "ne neřekli a okamžitě řekněte" sedla jsme si na postel " a nikam se nehnu dokud to nevyklopite" kluci si sedli ke mě Fred vedle a dal mi ruku kolem pasu a George naproti mě. Koukal jsem na Freda jestli to myslí vážně ale on se jen usmál tak jsme se rozhodla to neřešit. Kluci začali vyprávět o všech zertikach a o všech věcech co vymysleli a udělali na Filče a Paní Norisovou. Musela jsem se celou dobu smát takové kraviny které oni jsou schopny vymyslet to je něco neskutečného. Tak jsem jim řekla pár vtipů co jsme udělali na Krasnohůlkach. Bavili jsme se takto dlouho. Pak se Fred zeptal jaké to bylo v Kruvalu. "No mě se tam líbilo ale bylo to těžký když jsme se neučili cvičili jsme všude se muselo chodit na čas jinak jsme měli tresty ale zase holky to měli mírnější akorát jsme tak byly 3 no na to kolik tam bylo kluků fajn měli jsme velký výběr. Mno a pak už to víte asi všechno prostě na Viktora nikdo nesmí sáhnou jakože ublížit mu a ja mu dala facku. Igor Karkarov mě nemohl vyhodit kvůli tomu co rodiče co školy investovali. Zák požádal o přestup."koukali s otevřenou pusou " ty jsi vážně dala Vikrovi facku ja myslel že jsis dělala srandu " tomu jsem se musela usmát" jo jako vážně" drkla jsem do Freda ramenem" hustý" řekli oba najednou" no co když mě podvadel" musela jsme se bránit "my to chápeme v klidu" řekl Fred ale vyplázli na mě jazyk oba "ja jsem klidná" a povalila jsem Freda na záda a začala ho lohtat. On se strašně smál ale pak mu George pomohl protože mě vytáhl na nohy a přehodil si mě přes rameno. Mlátila jsem ho do zad aby mě pustil a on nic. Začala jsem křičet ale Fred richle použil ševelesimo no já ho praštit až se dostanu na zem. Naštěstí George měl zadní kapse hůlku tak jsem ji vytáhla a chtělo použil ale Fred si toho všiml a použil na mě expeliarmus vážně top teď se z toho nikdy nedostanu. " Georgi prosím pust mě" prosila jsme ho jak nejmileji jsem uměla "no dobře dobře" řekl a položil mě na zem konečně půda pod nohama. Rozběhla jsem se za Fredem a začala do něj mlátit pěstmi ale moc ho to nebolelo spíš se smál. Jsem si odfrkla a sedla si s rukami založenými na hrudi na postel a tvářila se uraženě. Fred ke mě přišel ke mě a začal mě hladit po ruce "už se nezlob" a udělal štěněčí pohled bože můj bylo to těžký ale zvládla jsme to furt se na něj zlobila "no ne tak rychle se nevykoupis" oznámila jsem mu ještě stále uraženě. Vzal mě zezadu za boky a přitáhl si mě k sobě a položil mi hlavu na rameno bylo to zvláštní ale hezké nevadilo mi to ani jsem se nebránila. "prosím nezlob se princezno" dal mi pusu na rameno zachvela jsem se tak mě chtěl pustit ale ja mu chytla ruce ať zůstane, ale pořád jsem byla naštvaná takže jsem záporně zakroutila hlavou že ne! Otočil si mě na sebe a kouknul mi dlouze do očí "mám tě rád. Známe se sice chvíli ale jsi strašně super a určitě nám pomůžeš s dalšími vtipky že?" a kouknul na mě svima očima tomu se nedalo odolat "dobře dobře už se nezlobím a velmi ráda vám pomůžu aspoň bude nějaká sranda" on mě obejmul a byl celý šťastný "musíme jít na večeři" všichni jsme vylezli z jejich ložnice a pomalím krokem jsem se loudala ke stolu Havraspáru přišla jsem k Lence "tak o co jsem  přišla" usmála jsem se a nandala si trochu brambor "o nic zajímavého večer ti to vysvětlím" děkovně jsem se na ni usmála. Když jsme odešli chtěla jsem jít na pokoj ale někdo mě chytil a zatáhl stranou. "co chceš Malfoyi? Nemáš se ke mě nehodou chovat slušně tohle slušné vážně není" řekla jsem těsně u jeho obličeje "stejně budeš moje" řekl divným tónem to mě zaskočilo ale pak mě políbil snažila jsem se ho od sebe odstrcit kopala jsem a bouchala ho rukama ale nešlo to "nech mě být" v tom najednou přestal "neslyšel jsi? Říkala že ji máš nechat" řekl Fred bože jak já mu děkuji. Musela jsem ho obejmout a zase jsme začala brečet "slyšel jsi to? Co to znamená? Já už to nedávám chci pryč" a brečela jsem jediné co jsme dokázala je brečet a ještě vdechovat tu jeho dokonalou vůní. Uklidnila jsem se poděkovala mu a odešla slyšela jsem jak zamnou volá ale nereagovala jsem. Asi pochopil že chci být sama a v klidu došla jsem na pokoj a tam čekala Lenka pomohla mi se všechno naučit pak jsme si chvíli povídali když jsem uznala že je dost hodin " dobrou noc" řekla jsem Luně ona mi taky popřála dobrou a obě jsme propadli do říše krásných snů.