Camp

Epilog

Daniel

Jako první jsem ucítil tvrdý náraz tělo o tělo. Jako druhé jsem ucítil tu vůni. Tu sladkou vůni kokosu, po které se mi motala hlava, která mě přiváděla k šílenství, kterou jsem si snažil vybavit každý večer, kdy jsem ji toužil držet v náručí. 

Po nárazu jsme oba spadli na zem, ale já nedokázal vnímat tu bolest, jen tu vůni. Blázním.

Zaostřil jsem pohled na toho kdo leží pode mnou, avšak všechno co jsem mohl vidět, byla černá kapuce a pár černých pramínků. Instinktivně jsem ji obejmul kolem pasu, protože buď je ze mě ten největší blázen nebo konečně byli mé prosby vyslyšeny. 

Zvedl jsem ruku a sáhl po kapuci té zahalené cizince, která vůbec nebyla cizinkou. Ne pro mě. 

Byla krásná. Tak jako vždycky. Její mechově zelené oči na mě vyděšeně koukaly, až se po chvíli rozšířily úžasem a nevěřícností. Koukala na mě jako na fata morgánu v té nejsušší poušti, kde blázníte z nedostatku vody. Její teď už na půl zrzavé vlasy se kolem nás vznášely ve větru, jako ta nejkrásnější clona před okolním světě.

A já nemohl odolat. Sklonil jsem se k ní níže a políbil ji na rty. Na ty krásně červené, šťavnaté rty o kterých jsem snil nespočet nocí. Ani ona nezaváhala byť jen na vteřinu, přimkla se ke mně ještě blíže a oplácela mi polibek. Byli jsme jako dva ztracení milenci, kteří hledají záchranu v polibku. Kteří po něm baží, jako po vzduchu. Pro které svět neexistuje, jen moje rty na jejich. Kdybych zrovna teď zemřel, zemřel bych jako nejšťastnější člověk. 

Netrvalo to však dlouho a dvě silné ruce nás od sebe odtáhly. V mých nejbližších plánech je ty ruce urvat od trupu a hodit je do ohně.

"Takže zaprvé, proč ses snažila zdrhnout. Zase. A zadruhé, proč sakra líbáš moji malou sestřičku!" Při druhé části se na mě Logan otočil a začal mě propalovat pohledem. Už jsem otevíral pusu a chtěl jsem se začít bránit, abych se co nejrychleji mohl vrátit k předešlé činnosti, ale Darby mě předběhla.

"Chtěla jsem jít jen do depa bráško, pamatuješ?" Hodila na něj štěněčí oči a zachrastěla batohem, kde se začaly ozývat cinkavé zvuky plechovek. 

Jeho pohled zjihl a lehce se na ni usmál. Hned na to se pomalu otočil ke mně a jeho pohled opět vzplál hněvem. Na sucho jsem polkl.

Logan pomalu nabral dech, už otvíral pusu a věřil jsem, že na mě začne křičet, avšak Darby ho jemně chytla za paži a lehce zavrtěla hlavou. 

Pak se otočila na mě, jemně ke mně popošla, chytla mou tvář do svých dlaní, usmála se na mě tím nejzářivějším úsměvem, který jsem kdy viděl. Na konečcích řas se jí leskly ve světle lamp kapky slz.

Stoupla si na špičky. 

Políbila mě se vší láskou, která v nás sílila od první chvíle co jsme se setkali.

A pak zašeptala všechno, co jsem od ní chtěl slyšet.

"Taky jsi mi chyběl, ty nádherný blázne."  

Chytil jsem ji pevně kolem pasu a slíbil si, že už ji ode mě nikdy nenechám utéct.

Šťastné konce asi přeci jen existují.