it's not a dream. |k.th.|

pravda

No že já se vůbec ještě dívím, že mi neřekli všechno co bylo potřeba.. „No tak sem s tím ať je to cokoliv už chci vědět všechno." Povzdychla jsem si a opřela se o židli.

Všichni se podívali na Namjoona a ten začal.

„Takže teoreticky jsme ti už skoro všechno řekli, řekli jsme to že jsi jiná než ostatní, řekli jsme ti co doopravdy jsme ti že po tobě někdo jde, ale neřekli jsme ti proč jsi jiná a proč po tobě jde.. Určitě si pamatuješ na to jak zemřeli tvoji rodiče a babička že?" Koukl se na mě s lítostivým pohledem a já jem kývla.

flashback
Zazvonil zvonek a babička šla otevřít „Dobrý den je nám líto ale-" víc už nebylo slyšet jen hlasy a pak bouchnutí dveří.. Babička vešla do obýváku s uslzenou tváří a já k ní hned přišla. „Babi co se stalo?" Zeptala jsem se jí a ona se rozplakala ještě víc.. „Víš zlatíčko.." Zarazila se ve větě a vypadalo to že nad něčím přemýšlí. „Tvoji rodiče měli autonehodu.." Dořekla a já jí s brekem padla do náruče. Tohle přece nemůže být pravda jsem tak mladá na to abych vyrůstala bez svých rodičů je mi sotva 12 let.
~
Jako poslední jsem já i s babičkou odcházela ruku v ruce ze smuteční síně z posledního rozloučení s mými rodiči.. „Neboj se zlatíčko teď to bude všechno jen v nejlepším. Víš co se říká jedna zlá věc příjde ale po ní vždycky příjde i nějaká dobrá." Usmála se na mě babička, ale i já jako malá holka poznala jak moc jí to bolí. A i přes to co říkala to tak nebylo.
~
Přišla jsem ze školy a otevírala dveře s úsměvěm i přes to co se před skoro šesti lety stalo. Nemůžu snad celý život probrečet. „Babi jsem doma!" Vešla jsem do kuchyně ale babička nikde nebyla myslela jsem si že bude v obýváku, ale ani tam nebyla. Když jsem vyšla schody uviděla jsem babičku jak nehybně leží na zemi v chodbě a rychle se k ní rozeběhla. „Babi? BABI?!" Lehce sem s ní zatřásla ale nic. Zavolala jsem záchranku a chtěla jí nahmatat puls na krku, ale jelikož měla šálu kolem krku chtěla jsem jí ho nahmatat na ruce. Ale žádnej tam nebyl..
end of flashback

„Víš no když ti zemřeli rodiče byla jsi moc mladá na to aby ti tvá babička řekla pravou příčinu. A jako tvý rodiče i tvoje babička věděla co jsme zač a že ty máš v sobě dar."

„COŽE?! CO JÁ-" Přerušila jsem Namjoona protože tohle jsem opravdu nečekala.

„Hej klid pšt! Nech mě to cely doříct okey?" Řekl Namjoon a já kývla ať pokračuje dál.

„Takže.. Víš tvůj nevlastní děda zemřel když jsi byla hodně malá, ale byl upír. A jako upír o nás věděl ještě ke všemu když jsme spolu bydleli ve stejným městě. Narodila jsi se s takovým znaménkem co vypadá jako 'C' nebo taky jako měsíc to určitě víš hah.. Ale není to obyčejný znaménko. Starej upír jako byl tvůj nevlastní děda hned věděl že to znamená že máš nějakej dar, ale když jsme s ním o tom mluvili a hledali víc v knížkách zjistili jsme, že se toho dá dost zneužít pokuď jsi upír a taky že se neví co ten dar přesně umí až dokuď nebudeš velká jako třeba teď, protože to u všech teda u těch málo lidí co jsou takhle výjmečných nemusí být stejný. A kdyby byl upír co má to znaménko taky a spojil se s tebou nějako milostně nedokážes si představit jakou moc by jste oba mohli mít. Každopádně byla jsi jak už jsem říkal moc malá a jediný co tvoje rodina mohal udělat byl to že tě budou chránit před upírama co by toho mohli zneužít, a přemýšlet jestli ti to pak vysvětlit nebo ne. Což by bylo docela blbý když už jsme ti říkali že tvůj tep a vůně je cítit víc, takže i kdyby to znaménko upír neviděl vycítil by, že jsi jiná.. No jenže u všech těch porad s tvým dědou byl i Taehyung to jsme ještě nevěděli co všechno udělá a že on je zrovna ten co toho chce zneužít.. Jednoho dne jakoby se po něm slehla zem prostě zmizel. Nemohli jsme ho nikde najít, nezanechal po sobě žadný stopy nic.. Až do toho večera kdy zemřeli tvoji rodiče. Vycítili jsme, že je Tae zase ve městě tak jsme ho šli hledat, ale když jsme ho našli bylo pozdě.. Taehyung chtěl aby mu tvoji rodiče dovolili si tě později vzít, ale všichni věděli jak chce zneužít tvýho daru, ale jemu se nelíbilo jak tě rodiče chraní a tak je zabil.... Ptali jsme se ho jestli se náhodou nezbláznil, ale i když to co udělal bylo naprosto příšerný říkali jsme ti to.. Je jako náš bratr a za nic by jsme ho nezabili.. Pak se nám zase moc neukazoval, když policie řekla tvojí babičce, že byli rodiče zavraždeni řekla ti to s tou autonehodou sice to že to byl Taehyung jsme jí řekli až dýl, ale byla jsi malá a tak ti nechtěla říkat pravdu, proto si vymyslela tu autonehodu. Ten den když jsi přišla a našla babičku mrtvou- opět Taehyung. Tvoje babička po tom co jsme jí řekli co Tae udělal řekla, cituju její slova „Přísahám, že jí budu chránit i kdyby mě to mělo stát život." A taky stálo.. Tae přišel k vám s tím, že chtěl najít tebe, ale tvá babička se mu postavila... Ten šátek ji uvázal, protože nechtěl aby byli vidět kousance.. Bylo mu jasný že doktoři to budou brát jako nějakýho psychopata co zabíjí zvláštním způsobem, ale kdyby jsi to viděla ty možná by ti to nedalo a hledala v tom víc. A to on nechtěl chtěl si tě sám nahnat.. Zas a opět se po tom vypařil a teď když se vrátil říkal nám jak se musel odreagovat, že nevěděl co dělá, rozhodně už po tobě netouží a další blbosti.. Ale to mu tady nikdo nežere ještě když vidíme to jak tě straší a chce se k tobě dostat.." Namjoon dokončil svůj dlooouhý monolog a všichni se otočili na mě.

Já tam jen seděla a koukala zamračeně do blba se slzama v očích. Nevím jestli ty slzy byly víc od smutku nebo od agrese.

____________________________

sorka za chyby

tady je takovej delsi dil a hodne takovej.. nevim xd vysvetlujici atd ale myslim si ze tohle bylo dost potreba:/

~agee