Kdo jsem? To nikdo není. Kdo jsou moji rodiče? Tomu by jste nevěřili. Jaká je má moc? Nedostižná.
Jsem vrah s přesnou a nemilosrdnou rukou.
Kdo vyhraje vládu nad mým životem andělé nebo démoni?
Přicházela jsem zrovna z tréninku, když jsem zaslechla volání. Utíkala jsem co nejrychleji k domu. Jacob stál na zápraží a hledal mě. Když jsem k němu přišla řekl:
"Tesso musíme rychle pryč. Přišli na nás."
Nevěděla jsem o kom mluví, ale rychle jsem si sbalila věci, jídlo a zbraně. Jacob už čekal venku a v rukou držel svou popravčí sekyru. Byla nádherná.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Utíkali jsme lesem, za námi zněl dusot koňských kopyt a křik vojáků. Šípy nám létali kolem hlav. Najednou se před námi objevili jeskyně. Vběhli jsme do nich, ale vojáci byli stále velmi blízko. Jacob mě skryl do jedné z prohlubní ve skále a do ruky mi vtiskl malou tmavou koženou knihu a řekl: "Zde najdeš všechny odpovědi drahoušku. Zůstaň tu a buď potichu."
Poté odešel.....Už jsem ho nikdy víc nespatřila.
Až poté co ustal dusot kopyt nadobro, tak jsem se odvážila vylézt. Venku byla krásná letní noc, šla jsem obezřetně temnotou a sledovala okolí s nataženou kuší, jestli se tu ještě někde nepotulují hlídky.
Utábořila jsem se pod skalním převisem skrytím v houští. Rozdělala jsem malý oheň a naslouchala tichu lesa. Milovala jsem ten klid a mír co se skrýval k temnotě, jako malá jsem se potají vykrádala ven a celé hodiny seděla venku ve tmě a naslouchala tichu. Usnula jsem v myšlenkami na Jacoba a kde je mu asi konec.
