Ametystové oči ( Twilight sága )

In the Dark

Pár dní doma bylo poklidných, když se to změnilo v jeden večer. V tu dobu jsem seděla u televize a v poklidu sledovala obrazovku, když jsem se zahleděla do prázdna, něco jsem cítila, něco nebezpečného. Mé rodině netrvalo dlouho, než si všimnuli mého stavu strnulosti.

"Terro?"(Emmett)

Cítila jsem, že můj dar mě znovu varoval.

"Děje se něco Terro?"(Edward)

Ale tohle varování bylo silné, silnější než to u Volturiů, silnější než jakékoliv dříve.

"Terro?"(Jasper)

A sednul si vedle mě, neboť můj stav mu byl známý, byl podobný tomu, do čeho vždycky upadnula Alice, ale já plně vnímala své okolí.

"Cítíte to?"

Má rodina se po sobě zmateně podívala.

"Co cítíš Terro?"(Jasper)

"Něco se blíží Jaspere."

"Co se blíží?"(Jasper)

Snažil se mě zalít vlnou klidu, ale nefungovalo to.

"Já nevím.."

"Co přesně cítíš Terro?"(Jasper)

" Cítím...smrt"

Podívala jsem se mu přímo do očí a na televizi se přepnuli kanály na zprávy, které oznamovali zmizení kluka, Riley Biers. Když v tom Alice ztuhnula a na zem upustila misku, kterou držela v ruce.

"Armáda novorozených"(Alice)

_________--------------____________-------------------__________-------------_______-------------_--__-

Už je to pár dní co pozorujeme situaci v Seattlu. Přece jenom jsem chtěla pár týdnů oddych od školy a ode všech a tohle byla moje šance, vypadnout. Takže jsem se dobrovolně nabídnula, že situaci prozkoumám zblízka, jsem přece jenom novorozená, to znamená nejrychlejší a nejsilnější, nebo taková aspoň ještě pět let budu. A i přes nesouhlasné názory mé rodiny, jsem se tam vydala.

Pozorovala jsem je vždycky nenápadně a z bezpečné vzdálenosti, jejich vůdce byl kluk, jehož tvář mi byla dost známá, neboť před pár týdny byl jeho obličej na každém plakátě ve Forks. Zmizelý Riley Biers.

Každou chvílí se i zprávy v televizi dozvídali o místním teroru. Nesčetná zmizení a vraždy, mysleli si, že za tím stojí sériový vrah.

Dále jsem je pozorovala, nevěděla jsem jejich cíl, ale jedno bylo jasné, Riley Biers tvořil armádu, ale nikdo nevěděl k čemu.

" Zdržují se pořád ve stejném městě, ale místa někdy mění, staré továrny, opuštěné vrakoviště, zabíjejí lidi na potkání, ty které nevysajou tak promění."

" Jestli to půjde takhle dál, tak nastoupí Volturiovy."(Carlisl)

" Bella je pořád člověk."(Alice)

"A co když už nastoupili?"

Celá má rodina se podívala na mě.

"Když jsem je pozorovala, uslyšela jsem myšlenky i někoho jiného, cítila pocity...byl tam někdo další, někdo je taky pozoroval."

"Viděla jsi je?"(Carlisl)

"Ne."

"V tom případě to být Volturiovy nemuseli, navíc bych viděla jejich rozhodnutí.."(Alice)

"A co když to oni vědí taky, vědí, že předvídáš budoucnost na základě rozhodnutí, co když to rozhodnutí nedal nikdo z těch tří namyšlenců, co když jednají přes prostředníka?"