Holka z Brooklynu

Kapitola 4 - Nejsem Popelka

"Donno," oslovil jí Harvey, když mířil do své kanceláře kolem jejího stolu, kde se zastavil.

"Já vím. Chystá se večírek. A chceš mě pozvat jako doprovod, aby všichni žasli nad tím, jak jsem úžasná."

Nic jí na to neřekl, jen ji věnoval pozvednutí obočí a pohled říkající Vážně? Vlastně spíš čekal, až se vypovídá.

"No, co, někam ty úžasné šaty budu muset nosit. Ale dobře, vezmu je do opery, když jinak nedáš. Ale doprovod by ti prospěl."

"Donno," začal znovu.

"Jistěže, Scottie momentálně nepřipadá v úvahu, ale myslela jsem, že by tady mohl být někdo další. A speciálně pro tebe té osobě nabídnu své služby pomoci při výběru šatů, stačí ji jen pozvat a pak na mě kývnout."

Přimhouřil oči. Věděl, kam tím míří.

"Víš, že budu lepší poradce než Mike," pokračovala bez váhání. "Což mi připomíná, že někdo z nás musí naučit Mikea dresscode na takové akce."

Znovu povzdechl. "Prostě mi sežeň Mikea."

"Hned? Takže pro kafe si zajdeš až později?" zkusila to ještě, ale to už ji Harvey neposlouchal a zamířil do svojí kanceláře.

I když to ale nechtěl přiznat, věděl, že má pravdu. Se Scottie tam jít nemohl. Naopak ukázat se tam s někým jiným by mu prospělo. A teď ho napadala jenom jedna dívka, kterou tam chtěl pozvat. Jen tak nezávazně. Protože přeci se nic neděje.

Až když instruoval Mikea ohledně žalob proti Darbymu, vydal se dolů pro kávu. Náhodou zrovna když nebyla Donna u stolu.

"Mám tipovat, co to bude dneska?" pronesla s úsměvem. Jednala s ním stejně jako vždycky, když se dostal na řadu.

"Dneska budu trochu náročnější. Quad espresso a odpověď ano na otázku, jestli mě doprovodíš na firemní večírek," pronesl sebejistě.

Vyvedl ji tím trochu z míry, až překvapeně zamrkala. "To... nevím, jestli máme v nabídce. Budu asi muset překontrolovat naše menu."

Snažila se tím získat aspoň trošku času na rozhodnutí. Ale proč vlastně váhala? Protože ho viděla odejít s tou blondýnkou. A teď tu najednou stojí a zve jí na večírek. Ona ho ale taky vyměnila za Andrewa a pak už se o tom ani jeden z nich nikdy nezmínil. Zatím.

Kousla se do rtu při tom připomenutí a trošku sklopila pohled. Na moment se zadívala někam na zem. "Vlastně.. Kdy je ten večírek?"

"Pozítří."

Pár dnů času. "Pozítří... jo, to nemám směnu," zhodnotila si rychle svoje možnosti.

"Znamená to ano?" podíval se na ní se svým samolibým úsměvem.

"Bude na tom večírku i Mike?" odpověděla bez zaváhání další otázkou.

"Bude muset. Nedáš mi snad košem kvůli němu?"

"Ne, ale možná ho využiju jako odvoz na místo. Pokud se rozhodnu jít. Budeš to muset zjistit až na místě," pronesla tajemně a naklonila se u toho přes stánek trochu blíž k němu.

Udělal o krok blíž ke stánku a trochu se opřel o stánek. "Jen se obávám, že zapomínáš na jednu věc."

"Na co?" trochu ji tím rozhodil.

"Na druhou část mojí objednávky," připomněl jí.

Jako by si až teď vzpomněla, kde vlastně jsou. Párkrát zamrkala a pak se podívala po frontě netrpělivých za ním.