Dánsko a Brno v Praze.

•30•

Já moc dobře vím že ty zápasy jsou a byli jinak a to i výsledky a střelci gólů
----------------------------------------------------------

Dávala jsem si batoh do kufru auta a Láďa už na mě čekal u otevřených dveří. Nasedla jsem a zavřel je za mnou. Obešel si auto a když chtěl nastoupit že pojedeme volal na něj Pešek

L - Promiň počkáš?
E - jo v pořádku

odešel za Peškem a ja si vzala do rukou svuj telefon abych se opet nějak zabavila a zkrátila to čekání

L - co potřebuješ?
Pešek - oni kluci jak jsi odešel tak tam začali rozebírat co všechno na tu oslavu
L - aha a co s tim?
Pešek - no že tě zvolili aby jsi si to vzal na starost a napiš všem klukům nebo udělej skupinu a začneme se domlouvat co všechno uděláme
L - dobře ja udělám skupinu a proč vůbec já?
Pešek - Dobře a mě napadlo že by jsme si mohli třeba v ponděli zahrát tady na Strahově turnaj. No protože to vypadá že k ní máš nejblíže ze všech
L - to je dobrej napad takže v sobotu budeme dělat že nevím že má zitra narozky v neděli taky a při zápase pořád po zápase se omluvíme a oslavíme to před vyprodanou letnou. Jo tak jako asi toho o ni vim nejvice no
Pešek - jo ješte to dořešíme máme týden. Přesně
L - jojo já už musím tak čus
Pešek - čau

po takových 5 minutách přišel

L - su zpátky
E - co potřeboval?
L - jenom něco kvuli zapasu v neděli
E - aha tak to jo

nastartoval a vyrazili jsem zapnul si svuj český a slovenský rap a pozpěvoval si do řízeni

E - umíš teda líp hrát fotbal než zpívat
L - né každému jde všechno
E - to vidim
L - a co by jsi si dala k večeři teda?
E - asi špagety
L - dobře a jake přesně?
E - Bolognese ty jsem dlouho neměla
L - dobře
E - a ty si dáš co?
L - já si dám asi to stejné jako ty
E - dobře
L - můžu se tě teda zeptat proč nehraješ fotbal profesionálně?

E - já jsem vyrostla v Dánsku a tam jsem taky začala hrát už od 3 let asi ale když mi bylo tak 15 - 16 tak mi umřela mamka a já jsem se sesypala z toho ona mě hodně motivovala a měla jsem velký nabídky do Paříže, Anglie a i sem do Sparty a podobně ale už mě to tolik nelákalo dál hrát fotbal a taky jsem řešila problémy s kolenama a tak jsem s tím přestala.Byla jsem i v Dánské repre ale to je už jiná.  Mamka byla fyzioterapeutka a já si řekla že to vezmu po ní. A před rokem asi tak nějak jsme se přestěhovali sem do Prahy kvůli tátovi.

Zrovna Láďa parkoval kyž jsem to dořekla, cítila jsem že mám slzy v očích. A to že mi neni zrovna dvakrát příjemně.
Nerada mluvím o mamce a jeji smrti Láďa to zpozoroval rychle vystoupil z auta a oběhl auto, obejmul mě dost pevně .

L - Emuško to je mi strašně líto ja jsem tě nechtel rozbrečet

V tu chvíli jsem se rozbrečela ještě víc

E - to je dobrý
L - ne neni zase jsem te rozbrečel
E - neni pravda za to nemužes ja jsem to měla čekat že budu brečet
L - ale ja jsem se měl zeptat

v objeti jsme byli asi 5 minut pak jsem se pomalu puštěla a Láďa to poznal a tak jsme se dali do prace. Láďa mi vzal tašku s věcma a odnesl mi ji nahrou. Já jsem ješte brala věci z auta pobrala jsem všechno a tak jsem auto rovnou zamkla a šla nahoru do bytu.

L - už jsem ti chtěl jit pomoct
E - ale ja bych to zvladla i tak
L - no nevim i tak bych pomohl
E - jak jinak
L - to jidlo jsem objednal do 20 minut tu bude
E - dobře
L - vyklidil jsem ti půlku skříně aby jsi si měla kam dát oblečeni
E - děkuju tak ja si to pujdu vybalit mezitím
L - dobře a chceš pomoct nějak?
E - ne děkuju to zvladnu
L - dobře ale kdyžtak tu jsem
E - to vim

začala jsem si vybalovat věci všechno jsem si dala do skříne a zaplnila jsem možná tak půlku prostoru co mi Láďa dal.

L - Emuš jidlo je tady tak se pojd najíst
E - jduuu

Hned jsem přišla a vzala si jidlo. Po dlouhe době jsem opět měla chuť k jídlu a chtěla jsem jist dobrovolně

L - jezis Emi v klidu
E - neboj se Ládí

Bylo na něm vidět jak se snaží zakrýt svůj usměv a radost z toho že jím. Snědla jsem to celé a byla jsem na sebe pyšná ostatně jako Láďa na mě též

L - Já su na tebe tak moc pyšný normálně
E - dekuju

vzal si telefon a vyfotil si mě jak mam před sebou prazdný špinavý talíř od špaget co jsem před ani ne 5 minuty dojedla

E - komu to fotíš?
L - sobě a taky Panymu
E - proč Filipovi?
L - protože v Kodani o tebe měl strach kvuli jidlu ale to všichni a celkově
E - aha no to je pravda

Láďa taky dojedl a tak jsem vzala talíře a dala je do myčky

L - Emušáku co chceš dělat?
E - Emušáku jo?
L - no jasně

začal se usmívat a po chvili se začal smát
E - já nevím Ládínečku

Teď jsem se smáli oba na cely byt

L - ja uz vim
E - co víš?
L - co budeme dělat ty hlupáčku
E - co teda?
L - tak tím že je už osm večer tak půjdeme spinkat
E - ještě je brzo
L - ale prosimtě si lehneš do postele a během minuty mi vytuhneš
E - ne

Vysprchovala jsem se a udělala si hygienu tak jako Láďa
Vlezla jsem si do postele a zmiňovala jsem už jak miluju jeho postel a povlečeni to je prostě ta nejlepší věc

L - já pořád nechápu proč ty máš tak ráda tu mojí postel
E - to povlečeni to je jinej level a taky ten člověk vedle ktereho usinam
L - no tak to pak jo

Lehnul si vedle mě a asi dvě hodiny jsem si povidali pak jsem usnula

L - Emi spíš?
L - Spinkáš?
spala jsem
L - dobrou noc
Dal jsem si ruku přes ní abych ji měl blíže k sobě a usnul jsem

Všem přeji šťastný nový rok a jen to nejlepší