Najednou se přede mnou začali rozsvicovat světýlka a různé atrakce, vypadalo to celé jako strašně krásná pouť. Nemohla jsem tomu uvěřit, bylo to jak ve snu, hlavně protože jsem o žádné pouti tady nevěděla.
"co na to říkáš Elis?" řekl blízko přede mnou
"je to úžasný, dokonalý" řekla jsem potichu a nemohla od toho odtrhnout zrak.
"Tak jdem" řekl
Já se ještě zastavila a obejmula ho, dala mu pusu a pak jsme šli
Držel me za ruku a hned mě vedl k mojí překvapivě oblíbené atrakci - autíčka
Hráli jsme závody, naráželi do sebe a hlavně jsme se furt smáli. Bylo to úžasný.
Nevěnovala jsem pozornost ostatním okolnostem, jen jsem se soustředila na to kde jsme a hlavně na Viktora.
Viktor se zastavil u střelnice a snažil se mi vystřelil růžičku, na poprvé se mu to nepodařilo a nějak tak odmítal odejít dokud mi ji nevystřelí. Nakonec se mu to povedlo
dal mi jí a k tomu dodal "dívej tady růžička pro mojí slečnu Růžičkovou"
To bylo pěkné, věnovala jsem mu pusu na tvář a hned utíkala ke kolotoči
Viktor mě chytil za ruku a šli jsme si sednout
Koukala jsem dolu z kolotoče a Viktor si dal ruku na moje stehno a já se na něj podívala s úsměvem, v tom mě pohladil po tváři a přiblížil se ke mně, věnoval mi polibek, který jsme oba dva prodloužili
Zrovna jsem slézala ze sedátka kolotoče a začalo pršet, Viktor ke mně přiběhl a držel svou bundu nad námi. Pozorovala jsem ho a přišlo mi jako kdybych si uvědomila právě v ten moment že k němu fakt něco cítím, že ho miluju a už se s tím nedá nic dělat.
"Copak?" usmál se
"Ale nic" snažila jsem se aby to nějak nevypadalo
"Jen co budem dělat, když začalo pršet?"
zeptala jsem se jakoby nic
"Něco ještě vymyslíme" řekl a hned mě políbil, přišla jsem si fakt jako ve snu, přímo v pohádce.
V noci, na pouti a ještě za deště.
YOU ARE READING
Něco, co byla čistá náhoda
同人小說"hele tamhle někdo stojí u auta" řekli jsme a šli jsme se podívat a stal tam.... příběh, který nám změnil život, a přitom to byla jen čistá nahoda ‼️Vše v příběhu je vymyšlené‼️
