Odpadlická pěchota

11.

       Ráno bylo krušnější, než kdy jindy. Opravdu jsem usnula, a tak bylo vstávání víc než náročný. Svižně jsem se převlíkla se zubním kartáčkem v ústech, abych se co nejrychleji dostala dolů na rozcvičku. Měla jsem rozmazaný oči a vypadala jak postavička Tima Burtona, protože jsem si je ke svýmu překvapení včera zapomněla odlíčit. Momentálně to byl ale asi ten nejmenší problém.

Za doprovodu pískání Sira Hama jsem utíkala dolů na dvůr a málem se přerazila na posledním schodu.

„Dobré ráno," pozdravila jsem velitele zadýchaně a on se usmál.

„Dobré ráno, Karin!"

Když jsme byli už všichni seřazení, velitel před námi chvíli jen dramaticky předcházel.

„V noci tu byl jakýsi incident. Nevím, co to bylo, protože naše obnažené kuchařky mi to nebyly schopný vypovědět, ale víte moc dobře, že v pracovním týdnu je přísně zakázano opouštět svůj pokoj po večerce! Ať už se to neopakuje! Souložit můžete o víkendech!" zahřměl Sir Ham a my se sborově rozesmáli. Dante zadržoval smích, ale snažil se neztrácet nezúčastněnej výraz. Já se pomalu zadusila rukávem mikiny při vzpomínce na včerejší události.

„A já u toho zas nebyl!" postěžoval si smutně Felix a zoufale rozpřáhl ruce a následně je svěsil jak uraženej tučňák.

„Dejte si tři kolečka a dopolední program bude v bazénu!" Velitel pískl, čímž nedovoloval konverzaci rozvádět, a my se s povzdechem rozeběhli plnit první povel dne.

...

   Když jsem si šla pro snídani k výdejnímu okýnku, Audrey a Camila ke mně vysílaly jedovatý pohledy, aniž bych cokoli předem udělala. Snažila jsem se nesmát a držet co nejvíc vážnej výraz, ale pak jsem si zkrátka neodpustila:

„Ta snídaně se vám povedla, holky. Takový náročný vaření vám muselo zabrat celou noc!" popíchla jsem je a odkráčela s tichým smíchem, zatímco ony začaly netaktně pokřikovat mým směrem.

„Karin, po snídani přijď ke mně do kanclu, ať si převezmeš ty plavky!" zastavil mě Sir Ham náhle v chůzi, až jsem z toho nadskočila. S křečovitým úsměvem jsem mu to odsouhlasila. Vážně jsem se tý nádhery nemohla dočkat.

Talíř jsem položila na svoje obvyklý místo ke klukům, kteří hořečně debatovali o posledním výcviku v bazénu, kdy hráli vodní pólo, ale chuť k jídlu, kterou jsem měla v noci, mě už dávno přešla. Cítila jsem okurky v podrážděným žaludku a nebylo mi z toho dobře. Rozhodně tomu nepřidávala představa, že dneska budu v plavkách jen ve společenství mužů. Bože.

...

    Tak pokud já měla špatnej odhad na čas, kdy si jít v noci pro jídlo, tak Sir Ham měl zaručeně špatnej odhad na velikosti, protože ten zelenej hadřík, co mi přistál v ruce, byl esko možná tak v asijskejch zemích.

„Pak už měly jen XL, tak jsem vzal radši tyhle," sdělil mi nervózně a já na něj třeštila oči, jestli si je opravdu jistej, že tohle je vhodnej oděv na výcvik v bazénu s klukama a ne do striptýzovýho klubu.

„Děkuju," odvětila jsem tiše, abych neprojevovala svůj očividnej nevděk, a vydala se s tím nic radši do pokoje.

„Za půl hodiny přijď k bazénu a svaž si vlasy, ať ti nepřekáží. Projdeš k němu skrz sprchy!" zavolal na mě ještě povzbudivým tónem a já zdvihla palec nahoru s ironickým úsměvem, protože na slova jsem se teď opravdu nezmohla.

Při pohledu na sebe do zrcadla jsem byla ještě zaskočenější. V tomhle jsem nemohla jít ani na nuda pláž. Těsný syntektický vlákno mi natěsnalo prsa k sobě a vypadalo to, že přes tenkou látku vystřelí jak airbagy v autě při zbrždění nárazu. Výstřih jsem měla na můj vkus sice moc velikej, ale nebylo to nic oproti tomu, jak jsem vystavovala zadek na odiv světu. Vykrojenej spodek ve mně akorát tak evokoval, že Sir Ham ty plavky koupil na stránce 18+.