𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐒𝐢𝐱

887 32 7
                                    

•─────⋅☾☼☽⋅─────•

Zazvonila jsem na zvonek u domu Cameronových. Chvilku jsem čekala, než mi otevřel Rafe. Byla jsem připravená na úplně někoho jiného, takže když jsem ho uviděla, můj úsměv spadl.

Nikdy jsem ho neměla ráda. Bral drogy a kupoval si je od Barryho, kterého nikdo neměl rád. 

,,Co tu děláš?" Opřel se loktem o trám vchodových dveřích do domu. 

,,Pravděpodobně jdu za svojí kamarádkou. Co tu děláš ty?" Dívala jsem se na něho s otráveným pohledem.

Rafe se usmál s povzdychem. Nebyl to takový klasický úsměv, jak by každý pochopil. Tohle byl ten úsměv, o kterém jste věděli, že není pravý.

,,Víš, že by sis měla dávat pozor na pusu." Narovnal se tak, že se mu napnuly svaly. Stiskl k sobě čelisti, až se mu vytvarovala čelist.

,,Víš, že bys měl změnit účes? Vypadáš, jak kdyby ti vlasy ulízla kráva." Chtěla jsem se rozejít vpřed, ale jeho ruka vyletěla k rámu.

,,Co to děláš?" Ozvalo se z chodby. Zvedla jsem hlavu a uviděla svojí kamarádku, jak svého bratra pozoruje naštvaným pohledem.

,,Měl jsem s tvojí kamarádkou menší pokec." Stáhnul k sobě ruku a moje cesta byla volná.

,,Ano, měl. Mohl by nechodit každý ráno za Milkou, aby mu uhladila kštici." Rozešla jsem se za Sarah s úsměvem na tváři.

Viděla jsem ji, jak se snaží nesmát a sotva se držela. Vzala jsem ji kolem ramen a společně jsme šly do jejího pokoje.

Sedla jsem si na její postel a ona zavřela. Teprve po tom, co zavřela dveře se začala smát z plných plic.

,,Co ti tak hrozného řekl?" Zeptala se mě a opřela se o skříň, která byla naproti posteli, na které jsem seděla.

,,Ale nic moc zajímavého. Musela jsem se trochu pobavit." Pozvedla jsem ramena. ,,Tak, co ty a Topper?" Zeptala jsem se jí.

Sarah se podívala směrem k zemi. Napnula jsem se, protože jsem očekávala, že z ní nevypadne něco dobrého, nebo vůbec nic.

Nikdy nebyla člověk, se kterým se dá otevřeně mluvit o všech věcech. Vždycky mi připadalo, že mi něco tají, nebo si nechávala věci pro sebe.

Nijak jsem ji za to nesoudila, protože každý má rád své soukromí jinak a je o něm jinak otevřený. Někteří lidé jsou více otevření a někteří ne.

,,Někdy mám pocit, že mi vůbec nevěří. Chová se ke mně někdy zvláštně." Začala ke mně mluvit tiše, jako by se bála, že se tady za chvilku Topper sám objeví.

,,Je to takové zvláštní, Charlie. Víš, on si prostě myslí, že jsem někdo jiný a nebere mě jako mě. Chtěla bych, aby pochopil, že dělat rozdíly mezi Kooks a Pouges jsou k ničemu." Usmála jsem se nad tím, když zmínila rozdíly mezi Kooks a Pouges.

,,Topper vidí Pouges jako spodinu. Vidí je jako obyvatelstvo a on je panovník. Je to jako za doby Karla V. ve Španělsku." Povzdychla jsem si.

Sarah mi věnovala nechápavý pohled. Ano, možná jsem byla jedna z Kooks, ale hloupá jsem vůbec nebyla. Měla jsem ráda historii, biologii a ostatní věci. Neměla jsem ráda matematiku. 

,,Za Karla V. byl ve Španělsku absolutismus." Sarah pozvedla obočí. ,,Jde prostě o to, že Topper vidí lidi bez šperků a moci jako nikoho. Jako lidi, kteří by měli mít vysokou robotu a žádná práva.  A to je odporný." Povzdychla jsem si.

Podívala jsem se na ni a viděla její zklamaný pohled. Možná jsem ji měla říct, že to bude všechno v pohodě, ale na to jsem byla moc upřímná a trochu prostořeká.

,,Promiň." Špitla jsem tiše omluvu. ,,Proč si myslíš, že tě nebere takovou jaká jsi?" Zeptala jsem se jí.

,,Nevím." Pozvedla ramena. ,,Vlastně... Mám ráda přírodu a nebojím se zašpinit, ale pro něho je to práce pro lidi z chudší strany ostrova. Nebojím se výzev a on si myslí, že jsem šílená."

,,Sarah, dobře víš, co si o něm myslím. Nechci ti dirigovat tvůj život a nebylo by to ani správné. Ale opravdu si budeš muset vybrat, jestli je pro tebe ten pravý." Mluvila jsem od srdce, tak jak jsem to cítila. 

,,Já nevím, Charlie. Mám pocit, že on by mohl být ten pravý, ale někdy mám pochyby. Plus mám strach." Její obličej se po poslední větě změnil, jako by si uvědomila, že to říkat raději neměla.

,,Z čeho přesně máš strach?" Pošeptala jsem otázku, protože jsem měla strach, že jsem možná přestoupila čáru.

,,To je jedno." Snažila se zamaskovat nepříjemnou situací smíchem. Polkla jsem. 

Chtěla jsem ji poradit, protože od toho přátelé jsou. Ale na druhou stranu jsem ji nechtěla do ničeho tlačit.

,,Co ty? Co tvoje noha?" Začala na mě hrnout otázky. ,,Slyšela jsem, že u tebe včera byl jeden z Pouges." Zamrkala na mě, jako by se mi tím snažila něco naznačit. Ačkoliv jsem vůbec nechápala co.

,,Moje noha se má skvěle. Řezná rána nešla tak do hloubky, ale nebylo to zrovna pianko. A ano, Maybank u nás včera sekal zahradu."

,,A?" Zeptala se mě nadšeně, jako bychom se před chvíli nebavily o jejích problémech s Topperem.

,,Podstatně jsme se pohádali, ale to není nic nového. On je prostě tak neuvěřitelně otravný. Nabídla jsem mu peníze navíc, protože mi pomohl na pláži a on na mě začal křičet." Vyvalila jsem na ni události, které se staly.

,,Vzal si je?" Zeptala se.

,,Nevzal. Vrazil mi je do hrudi nazpátek." Povzdychla jsem si.

,,To nechápu. Chtěla jsi na něj být milá a dát mu odměnu, co je na tom špatně? Vždycky se k tobě choval hnusně i ve škole. Podstatně všude, kdy se mu naskytla příležitost." Protočila očima Sarah.

,,Já vím. Chtěla bych vědět, proč mě tak nenávidí. Nic jsem mu neudělala. To on odstartoval celou tuhle válku." Zvedla jsem se z postele a pořádně se nadechla.

,,Jsi skvělý člověk, Charlie. Takže si obě zpravíme náladu. Prý se koná na pláži párty." Usmála se. ,,A my dvě si to nenecháme ujít." 

,,No to tedy opravdu ne." 

•─────⋅☾☼☽⋅─────•

𝙀𝙡𝙖𝙨𝙩𝙞𝙘 𝙝𝙚𝙖𝙧𝙩 |𝙊𝙪𝙩𝙚𝙧 𝘽𝙖𝙣𝙠𝙨 𝙁𝙁| ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat