Dangerous love (Icy Love 2)

Epilog

Christian

Byla od nás odvrácená, čelem ke zdi. Neviděl jsem jí do tváře, ale věděl jsem, že je to ona. Cítil jsem ji v srdci.

Byla tam. Moje Maya. Byla přímo přede mnou. Ležela na studené tvrdé podlaze, přitisknutá ke zdi. Kolem kotníků a zápěstí měla řetězy.

A byla sotva zakrytá, bílé šaty měla roztrhané, až jí nic nezakrývalo tělo.

"Ne. Ne. Ne!" Vrhl jsem se vpřed a ignoroval jsem palčivou bolest v noze. Padl jsem vedle ní a bál jsem se jejího těla vůbec dotknout.

Maya vypadala tak křehce. Tak drobná. Tak zlomená. Zhubla, některé kosti jí byly prakticky vidět. Natáhl jsem se dopředu a jemně jí odhrnul mastné vlasy z obličeje.

Tvář měla pokrytou špínou a vypadala lehce pohmožděná.

"Mayo?" Zlomeně jsem zašeptal a jemně se dotkl její tváře. Tak studená. Byla tak studená, až mrzla.

Srdce se mi zadrhlo a já se horečně ohlédl za sebe. Jejich tváře byly masky hrůzy. " Je studená. Je tak studená," opakoval jsem.

Ohlédl jsem se na Mayu a v hlavě i v srdci se mi udělalo nevolno. Tělem mi projela bolest. Bolelo to. Všechno mě bolelo. Nebyla to noha, ale srdce mě bolelo nejvíc.

Moje Maya. Moje sladká láska.

Ležela jako přimražená, tak nehybná. Příliš nehybná.

Cítil jsem, jak mi puká srdce. Když jsem ji ztratil, myslel jsem si, že mě to bolí. Ale teď... teď jsem věděl, jaká je skutečná bolest.

A moje láska si prošla ještě horšími věcmi.

"Anděli," zašeptal jsem a naklonil se k jejímu uchu. "To jsem já. Christian. Už jsem tady."

Když neodpověděla, unikl mi ze rtů slabý hrdelní výkřik. Zoufale jsem toužil vidět její krásné zelené oči. Slyšet její sladký hlas.

Potřeboval jsem ji.

A já věděl, že mě potřebuje stejně, ne-li víc.

Nemohl jsem ji ochránit. Zklamal jsem ji a ta myšlenka mi prošla srdcem jako kulka. Byl jsem neopatrný a ona za to musela zaplatit.

Oči se mi zaleskly neprolitými slzami a pomalu jsem se naklonil dopředu. Co nejjemněji jsem Mayu objala rukama.

Sebral jsem svou lásku do náruče a přitiskl si ji k hrudi. Vlasy měla zacuchané zvratky a dalšími věcmi, na které jsem nechtěl ani pomyslet.

Kolébal jsem se sem a tam, držel ji u sebe a prosil ji, aby otevřela oči.

Jemně jsem jí přitiskl ruce na tělo a hledal další modřiny. Zrak se mi rozmazal, jak mě všechno naráz zasáhlo. Všechna její bolest a utrpení. Obličej měla otočený k mé hrudi a já jí dal polibek na nos. "Anděli," zašeptal jsem.

Mé oči sledovaly mé ruce.

To kurva ne. Kurva ne! Ne!

Srdce se mi bolestivě zadrhlo. Přinutil jsem se dýchat. Třásl jsem se, když jsem očima vnímal , co vidím.

Žaludek se mi sevřel a já si Mayu pevněji přitiskl k hrudi.

To se přece nemůže stát. Ne moje láska.

Můj pohled zůstal upřený na její tělo - na její břicho.

"Ne," zakňoural jsem a divoce zavrtěl hlavou.

Znovu jsem jí pohlédl do tváře. Stále byla v bezvědomí.

Můj anděl. Moje krásná láska.

Znovu jsem pohlédl na její břicho. Na její kulaté, ztuhlé vystupující břicho.

Tentokrát jsem vydal zuřivý řev, který se ozvěnou rozléhal kamennými stěnami.

***

Takže zlatíčka nevím co říct. Hlavně vám chci poděkovat, že jste to se mnou vydrželi a doufám, že se zase někdy uvidíme u nějakého příběhu či při pokračování tohoto. Moc vám děkuji ( BTW Měla jsem z konce dost dlouho depressions i při psaní možná proto takový konec, ehm omlouvám se). Takže papa a doufám, že se zase někdy setkáme. <3