Chapter 22: EPILOGUE

110 1 1
                                    

At Hospital

Dinalaw ako ni Carlo, Kasama ang mga Kaibigan niya at Parents.

Sina Jane, Claire, at Quinn.

"Carlo!" Tawag ko sa kanya,

"Sasha, Namiss kita! " Mahigpit niya akong niyakap, Parang wala nang bukas.

"Ikaw din, Akala ko ay Totoo ang Lahat. "

"Ang Alin?"

"Ang mga panaginip ko,"

"Panaginip?" - Carlo

"Oo."

"Huh?"

"Wag mo nalang alamin, Masyadong mahaba."

Okay na ang Lahat, Okay na kami. Throw the Weirdest Dream.

Kung sa panaginip ko ay Enemy ko si Jane, Bestfriend ko siya Actually. Sila ni Claire!


Haaaaaaaaaay. Hindi pa nagpopropose si Carlo sa akin at Waiting pa kami mga 21? Ata?

"I love you, Sasha ng buhay ko! " Sabi ni Carlo,

"I love you more. Ayoko nang aalis ka sa tabi, Start Today!!" Yakap ko sa kanya, at Nagaya si Michelle ng Group Hug.

"Guys! Guys, Group Hug!" Naggroup-hug kami.


Hmmm. Infairness, Magandang panaginip yon ha!

Syempre, Ayokong mangyari 'yan sa Reality.

Ang Flow ng Love story namin ay Strong. Never na kami magkakahiwalay!

WE LOVE BOTH SO MUCH!

KAHIT NA PANAGINIP LANG ANG LAHAT, ATLEAST. KABALIKTARAN ANG LAHAT, SIYA NA NAGKAAMNESIA SA PANAGINIP. AKO NA NACOMA SA REALITY AT WALANG ENEMY.


HAYS. SA PAGKAHABA-HABA NG PANAGINIP KO. IKAW, ANO NAGUSTUHAN MO?

NAKAKAMISS 'TONG PANAGINIP NA ITO. NEVER KO 'TONG MAKAKALIMUTAN, CROSS MY HEART! INFINITY IS TO BEYOND. WALA MANG FOREVER, STILL. GAGAWA KAMI NG SARILI NAMING FOREVER!

SINASABI MAN NILANG 'WALANG FOREVER' OKAY LANG,

NAPANSIN KO NAMAN NA STRONG ANG RELATIONSHIP NAMIN. EVEN, IN MY OWN DREAMS!


"All our dreams can come true,

If we have a Courage to pursue them."


The END.

The Amnesia ManWhere stories live. Discover now