- Idiot Dokončeno
- Přečtení 851
- Hlasy 65
- Části 1
Je to už dlouhá doba, co se to stalo. Konec. Přesto na to nemůže zapomenout. Je zničený, zanedbává se, je myšlenkami jinde. Snaží se tomu vzepřít, ale jen do doby, než se k němu dostane ta informace. To zjištění. Rozhodne se tam objevit. Ví, že ho to bude bolet, že bude trpět. Ale neodpustí si to. Chce se přesvědčit - idiot. Dělá dobře - ví to. Však do doby, než ho spatřila myslela, že to nebolí. Omyl. Bolí to. Hodně. - Look in the eye -H.S. Rozepsáno
- Přečtení 5,915
- Hlasy 285
- Části 50
Byl rozhodnut. Vybral si svoje jídlo, svůj cíl potěšení.Byla otočená zády, její dlouhé hnědé vlasy splývali na jejích zádech. Přešel k ní zezadu a lehce jí zašeptal do ucha: ,,Neboj se nebude to bolet, nebo se alespoň budu snažit, aby tě to nebolelo." otočil si ji k sobě a v ten moment uviděl její zářivé oříškovo hnědé oči plné strachu. Zapomněl na strašnou chuť na její sladkou krev a prozkoumával její obličej. Se zmateným obličejem z jeho chování se podíval do jejích očí a zašeptal: ,,Na toto zapomeneš, šla jsi na záchod, ale zabloudila jsi" a rychlým krokem odešel. - THE CITY OF FALLEN STARS Rozepsáno
- Přečtení 324
- Hlasy 11
- Části 10
Annastasia... Život měla předurčen dnem kdy se narodila. Nikdy nepoznala lásku. Nikdy nedostala nic bez boje. Pokaždé musela tu tvrdou bitvu vyhrát. Protože život ji nic zadarno nikdy nedal. A nikdy taky nedá... Christian... Jeho osud byl zpečetěn od prvního otevření jeho modrých očí. Byl vychováván v luxusu a přepychu. Je mu přezdíváno princ podstvětí. Toto přízvisko mu bylo dáno historii jeho rodu, který žije už postaletí. Ale tehle život má jeden háček. A ten zní, že nic není zadarmo. Za takový život proteklo tolik litrů krve. Krev, která byla prolita, aby takový život mohl vůbec žít... NEMÁ TO NIC SPOLEČNÉHO S 50 ODSTÍNY !!! LÍBÍ SE MI JEN TA JMÉNA !!! - Beautiful Nothing Rozepsáno
- Přečtení 92
- Hlasy 12
- Části 2
Světla zkombinovaná s chladnou modří městského zátiší ve špinavých uličkách mi ubíraly pocity samoty a nenávisti. Každou chvíli kolem mě projížděla další a další auta. Seděl jsem jen tak na mostě což lidi kolem mě přivádělo do rozpaku a každým pohledem na mě se jejich obličeje plnily hrůzou. Proč tu sedím? Proč nejsem doma jako každý jiný kluk u počítače nebo nejsem někde s kamarády? Ta městská atmosféra v noci byla plná adrenalinu a vzrušení. Čekal jsem na jediné a to na půl noc, kdy se vším zkončím a vrátím se zpět do mých mrtvých vzpomínek. Čekám v té lednové noci na jednu stupidní věc, která má započít asi za minutu. Zvedl jsem se, do očí se mi začaly vhánět slzy a mráz byl nahrazen tropickým vedrem obsaženým ve vlastním těle. Najednou kolem mne vše začalo mizet a já byl už nedočkavý tak, že se mé ruce klepaly intenzivněji a intenzivněji. Ještě poslední nádech a konec. Slaboučký sníh padal a já s ním. Vše dopadlo tak jak všichni chtěli. Vraťíme se ale na začátek.
Zobrazeno 4 z(e) 5 výsledků