Never say Never, Bieber.

10. Kapitola

Před šatnou stál Mike. Věděla jsem, že Justin bude stát už u auta.

'Molly.. Tu Kalifornii zařídím jo? Moji rodiče, tam vlastní hotel takže tam budeme spát.' Řekl a celou dobu jsme u toho šli. Vyšli jsme z budovy a já viděla Justina stát u auta. Měl na tváři neutrální výraz.

'Jó! To bude super Mikeu!' Objala jsem ho a on mě taky.

'Tak ahoj.' Věnoval mi jeden ze svých usměvů.

'Pa. A děkuju.' Mávla jsem a šla za Justinem.

'Ahoj.' Promluvila jsem a usmála se na něho.

'Čau' šťekl po mě a sedl si do auta. Jenom jsem zakroutila očima sedla si na místo spolujezdce.

'Dneska mi odpolední trénink odpadá' řekla jsem, abych prolomila ticho.

Justin kývl a stiskl křečovitě volant. Přijeli jsme ke škole a on za celou dobu nepromluvil. Nechápu co se mu zase stalo.

'Co se ti stalo, ty debile?' Došli mi nervy, když jsem vystoupila z auta. Třískla jsem dveřma a podívala se na něho.

'Nic.' Odsekl a šel směrem ke klukům. Jenom jsem zakývala na nesouhlas hlavou a šla k Lexie.

'Ahoj zlato.' Vykřikla Lexie a objala mě.

'Ahoj.' Usmála jsem se. Chvíli jsme si tam tak povídali a začalo zvonit s Lexie jsme se rozloučili a já šla na hodinu.

Sedla jsem do lavice a Justin nikde.

'Dobrý den děti, posad'te se.' řekla učitelka a všichni si sedli. O pár minut přišel Justin. Sedl si vedle mě a já ho nevnímala. On si začal, tak co.

'když nikomu nic neřeknete, tak vám pustím film, ale bude tu klid.' řekla učitelka a všichni se zasmáli, třída souhlasila.

Poslední hodinu.

'Adame! Ty to nechápeš! Nemůžu tě milovat! Je to nebezpečné!' křikla hlavní postava. Skoro celá třída už brečela dojetím, protože se blížil konec filmu.

'to znám.' slyšela jsem Justina, jak si něco takového podobného mrmnul pod nosem.

Nudila jsem se, tak jsem vytáhla prázdný papír.

'Dneska se mi zdál absurdní sen-_-' napsala jsem na papír a podala ho Justinovi. Justin zvedl ironicky obočí a naštvaně napsal.

'hm? a co já stím?:)' přečetla jsem si to asi třikrát. Myslela jsem že, vybuchnu vzteky, papírek jsem smuchlala do koule a hodila si ho do kapsy.

Po škole jsem s Justinem nepromluvila ani slovo. Jela jsem rovnou domů.
Stála jsem přímo před domem, když mi začal zvonit mobil. Nedívala jsem se, kdo to je. Prostě jsem to zvedla.

'Hmm?' Odpověděla jsem do mobilu.

'Takže jenom hm jo? Tak to asi nepřijedu!' Slyšela jsem hodně známý hlas v telefonu a pak mi to došlo.

'Miley?! Mileyyyy? Jsi to ty? Opravdu?' Křikla jsem do telefonu a začala tančit. Bylo mi jedno, že stojím před domem, kde mě může každý vidět.

'Zítra mě čekej, lasken.' Řekla a vypla to. Ví, že kdyby to nevypla volaly bychom ještě hodinu.
Chtěla jsem mobil strčit do kapsy, když se rozvonil ještě jednou.

'Miley? V kolik?' Řekla jsem, protože jsem si myslela, že je to ona.

'Molly? Doprdele, kde jsi?' Křikl Justin.

'Jé. To mi voláš ty? Nemám čas, jako ty jsi dneska neměl celé dopoledne.' Zasmála jsem se ironicky. 'Hledej si na zítřek jiný doprovod lásko.' Řekla jsem a vypla to.

Někdo jako on. Mě nebude srát.

Hodila jsem tašku do rohu a šla se najíst. Pustila jsem si televizi u které jsem pak i zaspala.

Vzbudil mě zvonek. Ještě nebyla tma, takže jsem spala cca. 2 hodiny. Dobelhala jsem se ke dveřím a otevřela je. Nikdo tam nebyl.

'Taková blbá sranda.' Vykřikla jsem na sídliště před sebou a s třísknutím zavřela dveře. Nakonec jsem už zašla do pokoje a usnula. Musím dohnat to, co jsem za ty dva týdny natrénovala. A zítra musím být na ten večírek fit. Vlastně nemám partnera, ale někdo se najde. A v tu ránu mi v mysli blikl Mike.

Omlouvám se, že je dneska, tak krátká:( vážne:D jak se vám líbila tahle? Brzo bude další:-* zítra mi držte palce píšu těžkou písemku z matiky, děkuju <3 čauté:-*