Kolik? Tři centimetry, dva, jeden... teď! Nadskočím a meč mi proletí jen kousíček pod botami. Zaleskne se ve světle ohně a znovu se zvedá do vzduchu, aby zasadil další úder. Tím, že mě netrefil přišel o hodně. O čas. Zvednu meč ze země a udělám krok vpřed. Mohlo by to být hodně nebezpečné, ale jsem dobrá. Vím to. Mířím na trup. Jednak ho teď má nechráněný, a také je pak největší šance na protiúder. Je vidět, že to čeká. Jeho meč změní směr a ozve se zařinčení kovu o kov. Najednou začne postupovat vpřed. Sází jednu ránu za druhou a okolo nás létají spršky jisker. Tělo i meč spolu splynou. Vypadá spíš, jako by tančil. Sotva stačím odklánět údery. Neustále se ozývají rány, jak do sebe meče narážejí. Tohle už dlouho nevydržím. Musím použít energii, jinak tu zemřu!