Křečovitě svírala rukojeť svého malého ošuntělého kufru a se slzami v očích pozorovala skleněné dveře přeplněného letiště. Nepřijde. Věděla to a byla s tím smířená. Alespoň to si myslela. Slzy v jejích očích byly důkazem. Důkazem toho, že stále doufala. Doufala, že přijde a nenechá ji utéct. Jak moc se pletla.
1 part