The hug of mafia

Kapitola první

"Amber počkej!" zavolal na mě hlas mé nejlepší kamarádky. Zastavila jsem a otočila se abych byla tváří v tvář Sofii, ale byla jsem uvězněna v jejím medvědím objetí. "Ahoj!" zapištěla mi do ucha a já jsem jí se smíchem pozdravila nazpátek.

Pak už jsme se vydaly vstříc naší škole. Obě chodíme do třeťáku na místní střední. Když jsme tam došli, tak jsme zamířily k naší partě. abych to uvedla na pravou míru... naše povedená partička se skládá ze mě, Sofie, Kate, Maxe, Sama a Iana. Ian a Sam jsou členové školního fotbalového týmu, ale nejsou tak namyšlení a arogantní jako ostatní fotbalisti na škole. Max se mnou a se Sof chodí do třídy a je to gay,ale nijak se to nesnaží skrývat, proč taky, že? Mám ho ráda. :)Kate chodí do třídy o rok výš, ostatně stejně jako Ian a Sammy.

Nepovažujeme se za nějak extra oblíbený, ani se o to nesnažíme, ale většina lidí nás zná a respektuje naše ztřeštěný povahy, takže jsme v žebříčku popularity docela vysoko. To se ovšem nelíbí Stephanie, která si hraje na královnu školy. Je to taková ta obyčejná školní kráva. Blond vlasy, "kamarádky", který jí jen slouží a největší katastrofa je zlomený nehet. (nic proti blondýnkám :-P)

My dvě se nemáme příliš v lásce. Ona nesnáší naši partu a dělá nám různý naschvály, které jí s potěšením vracíme. Proč nás nesnáší? Má to více důvodů...

a) Ian je, dalo by říct, její ex-přítel. Chodili spolu, ale Ian ani ne po měsíci zjistil, že ho podvádí. Vyvrcholilo to velkou hádkou v jídelně, před zraky většiny studentů... Pak se na fotbalu začal bavit se Samem a přidal se do naší party. Od doby jejich rozchodu se chová trošku jako děvkař, ale ke svým kamarádům se chová nanejvýš mile.

b) Nemá ráda mě, ani já ji. Naše boje vedeme už od základky. 

c) To by jsme tu byly až do zítra...

No když už jsem vás seznámila se svým životem, tak bych se měla taky představit. Jsem Amber White. Bydlím se svým otcem, který je až přehnaně ochranářský. Pracuje jako inženýr nějaké firmy a docela často cestuje. Já ale zůstávám doma, stejně je to vždycky maximálně na dva týdny. Navíc mi už bude 18. S mámou se moc často nevidíme ale mám ji nesmírně ráda. Rozvedli se asi před deseti lety, teď žije se svým přítelem v Anglii. Já za ní jezdím tak dvakrát, třikrát do roka.

My s tátou bydlíme v New Yorku, v rodinným domku v luxusnější části města. nejsem nijak rozmazlená, nebo tak. Nebojte. Ikdyž mám větší pokoj se šatníkem a koupelnou a v garáži auto, které tam teď vlastně není, protože je v opravně potom, co jsem s ním najela do sloupu. Jo, jsem šikulka. Nechápu lidi jako je třeba Stephanie, kteří by radši přišli o přátelství než o kabelku z Prady.

Mám kaštanově hnědý vlasy, asi 165 cm vysokou, štíhlou postavu a modré oči.

No nic. Zpátky do reality. Povídali jsme si před školou, když zazvonilo. Pomalu jsme se vydali ke škole, kde jsme se s rozloučením rozešli do svých tříd. Já jsem si musela jít ještě pro učebnici do skříňky. Je středa, takže první hodina je literatura. Vzala jsem si učebnici a šla do třídy. Chtěla jsem si jít sednout za Sof, ale Stephanie mi chtěla podkopnout nohy. všimla jsem si jí v čas a zastavila. Podívala jsem se jí do očí a uchechtla se. "Zdovolíš?" Jen protočila očima ale pustila mě, takže jsem bez problémů prošla. věci na literaturu jsem si dala na lavici a sedla si k Sofí. Ta zadržovala smích a ptala se mě co to bylo. "Vím já? Ale zkouší to i má pětiletá sestřenice..." pronesla jsem vážným hlasem docela nahlas. Půlka třídy vypukla smíchy stejně jako já se Sofií.

Pak už do třídy vešel profesor a hodina začala...

Ahoj lidi! Tohle je můj první příběh, tak od toho moc nečekejte. :-D Omlouvám se za chyby, a doufám, že vám nevadí když píšu trochu nespisovně. Jak já tak i hlavní hrdinka jsme teenagerky a nikdo po nás nemůže chtít, aby jsme se vyjadřovali tou nejspisovnější češtinou. Navíc mi to tak přijde osobitější. Ale jestli vám to vadí asi nečtěte dál, protože já si za tímto názorem stojím a nehodlám ho měnit. 

Děkuji za přečtení a snad se líbilo. Mějte se hezky...