ArtiiS

Jen taková malá kulturní vložka pro čtenáře Jellicle. 
          	Ano, jsem naživu, mimo jiné. Ale o tom tento příspěvek není. 
          	Minulý týden jsem oslavila své dvacáté narozeniny, a to způsobem, jaký bych každému přála mít aspoň jednou v životě poznat - splněním jednoho z mých největších snů. 
          	Ano. Měla jsem tu čest se osobně setkat a poklábosit si s předlohou Tuggera, Johnnym Partridgem. A to dokonce dvakrát. :) A řeknu vám, snad nikdy jsem nepotkala člověka, který by byl tak hrozně milý, dobrosrdečný a jednoduše kouzelný. A jo, pořád má ten drzej, křivej úšklebek. Možná mu táhne na padesát - bože, zabil by mě, kdyby si tohle přečetl - ale furt má úsměv náctiletého puberťáka. Ale není tak vysokej, jak jsem si myslela, že je... :D Je drobek, jen o něco málo vyšší než já. Už asi roste do země, koťátko...
          	Co tím ale chci říct: jděte si za svými sny. Ten pocit za to sakra stojí. :)

Happinek

Páni,
          	  tohle jsem si přečetla až teď. Každopádně gratuluji a mám za tebe radost. Alespoň že se sny plní. :)
Reply

ArtiiS

Jen taková malá kulturní vložka pro čtenáře Jellicle. 
          Ano, jsem naživu, mimo jiné. Ale o tom tento příspěvek není. 
          Minulý týden jsem oslavila své dvacáté narozeniny, a to způsobem, jaký bych každému přála mít aspoň jednou v životě poznat - splněním jednoho z mých největších snů. 
          Ano. Měla jsem tu čest se osobně setkat a poklábosit si s předlohou Tuggera, Johnnym Partridgem. A to dokonce dvakrát. :) A řeknu vám, snad nikdy jsem nepotkala člověka, který by byl tak hrozně milý, dobrosrdečný a jednoduše kouzelný. A jo, pořád má ten drzej, křivej úšklebek. Možná mu táhne na padesát - bože, zabil by mě, kdyby si tohle přečetl - ale furt má úsměv náctiletého puberťáka. Ale není tak vysokej, jak jsem si myslela, že je... :D Je drobek, jen o něco málo vyšší než já. Už asi roste do země, koťátko...
          Co tím ale chci říct: jděte si za svými sny. Ten pocit za to sakra stojí. :)

Happinek

Páni,
            tohle jsem si přečetla až teď. Každopádně gratuluji a mám za tebe radost. Alespoň že se sny plní. :)
Reply

ArtiiS

Zdravím. Tuto zprávu jsem měla asi publikovat dříve, ale nějak jsem k tomu nemohla najít sílu. 
          Pokud mě sledujete a čtete můj příběh, asi se ptáte, proč teď publikování stojí. Nu, jak už jsem párkrát zmiňovala, poslední dobou jsem se potýkala s menší osobní krizí. Do psaní se mi sotva chtělo a já opravdu nejsem ten typ, co se bude do činnosti nutit za každou cenu. Když se mi nechce, prostě nepíšu, což je v jistém smyslu lepší i pro příběh, protože to poslední, co chci, je skoro tříletou práci zpackat tím, že se ji budu snažit ze sebe násilím vypotit. A i když nyní už se cítím fajn, bohužel mi chybí ten čas. Abych i toto uvedla na pravou míru, rozhodla jsem se pokusit dostat na soukromou vysokou školu, abych mohla studovat tvůrčí psaní, a jelikož ta škola není příliš levná, musím veškerý svůj volný čas zasvětit práci. Nic moc, prázdniny snů, fakt, ale pokud to znamená, že budu moci konečně studovat to, co miluji, stojí to za to. 
          Což znamená následující. Jellicle rozhodně dokončím, o to se nebojte, jen prostě ne teď. Nejdřív potřebuji vyřešit jiné záležitosti, a až všechen tenhle stres okolo vysoké bude pryč, vrátím se sem. Do té doby si ale dávám od Wattpadu pauzu, nechci to tu brát jako povinnost a užírat se tím, že nemám čas. Prostě od tohoto profilu dávám na chvíli ruce pryč. Snad mě pochopíte a nebudete mi to mít za zlé. :) 
          A ony hříšné duše, co u mě pořád mají knížku a ještě se neuráčily se ozvat, udělejte to urychleně, nebo knížka skončí u někoho jiného!

zuzis7

@ ArtiiS  
            Přeju ti hodně štěstí, ve všem, a budu se těšit, až se nám zase vrátíš :)
Reply

ArtiiS

Takže vážení. Konečně jsem odmaturovala (ano, fakt jsem to dala na první pokus, taky jsem se divila), což znamená, že se po dlouhé pauze můžete opět těšit na nějaké to pravidelnější vydávání nových kapitol. Času teď budu mít habaděj, tudíž se pokusím do konce letních prázdnin třetí díl Jellicle dokončit a uzavřít tak celou trilogii. Snad vás tu aspoň pár zbylo... :D 
          Ani nevíte, jak mi to psaní a celkově tenhle příběh chyběly!

ArtiiS

@ RaSoKim  Díky. ^^
Reply

RaSoKim

@ ArtiiS  Good job. ^~^
Reply

ArtiiS

@zuzis7 Znám to moc dobře. :D
Reply

Recent Activity

ArtiiS commented on 🔛 Recenze aneb Utíkej, dokud můžeš! - LXXIII. Liliové zahrady

🔛 Recenze aneb Utíkej, dokud můžeš! - LXXIII. Liliové zahrady

RaSoKim · 81 Parts
9.8K 947
Musím ti ještě jednou poděkovat, nějak si vždycky tvé recenze děsně užívám (zvlášť, pokud jsou na mé příběhy, že? ) Promiň, že odpovídám až teď, ale sociální sítě i Wattpad jsou poslední dobou trochu mimo mě a tak jsem na to včera zapomněla. Nu což. Děravá hlava. K tomu úvodu. Jelikož neotvírá pouze tuto první povídku, ale celou sbírku, považovala jsem za důležité nejdříve čtenářům představit prostředí. Ne v tom smyslu: "vypadá to tak a tak", ale spíše: "najdete tu tyhle a tyhle lidi", protože právě ti lidé z různých skupin, které jsem tam popsala, tu sbírku povedou. K nedostačujícím popisům - každá ta povídka se bude odehrávat v jiné části toho hotelu, tudíž každá postava popíše třeba jen jednu část. U Aarona to byl bazén v té lázeňské části, pokoje zase popíše někdo jiný. To je první důvod, a ten druhý je, že tahle povídka vznikala v rámci zimního semestru a já měla omezený počet normostran, které mohu využít. Na další popisy už čistě nebylo místo. Ačkoliv je možnost, že nějaké doplním, ale to až časem, až uvidím, jak můj současný záměr bude fungovat napříč celou sbírkou. :) A ke konci... No, otevřené konce (nebo možná spíš otevřenější, něco málo se v rámci povídky přeci jen uzavře) tady budou pekelně časté. Vlastně budou všechny povídky končit v tomto duchu. Tak jako nevyřešeně a se čtenáři dumajícími nad tím, co jako bylo dál. Je to můj zákeřný záměr a já si to pekelně užívám (a to tady je to vlastně ještě celkem uzavřené, budou mnohem horší). :) To je asi tak vše, co mě k tomu teď napadá. ^^ Opět děkuji za super recenzi a chválu, moc mě to potěšilo.