Trilogii barev jsem napsal v létě roku 2016. Už tehdy měla velký úspěch a dnes je jedna z mála, kterou i po těch letech považuji za dobrou. I když si v současné chvíli myslím, že poslední část by měla být rozdělena nejspíš na dvě a končit bílou. A o čem že vlastně je? O lidské hlouposti a poučení z ní. Tři krátké povídky popisují utrpení ženy napříč životy. Pozn.: Čeká ještě stále na korekturu. Jelikož se ale pomalu začínám obávat, že se jí nedožiji, přidávám sem povídku zatím bez ní a doufejme, že za pár dní přijde edit.