Z pohledu Laury:
Když jsme tam došli, tak jsme si stoupli vedle sebe a čekali, než přijde vedoucí.
Všimla jsem si, že Taru nenápadně pozoroval upír nedaleko nás, ale Tara to nevěděla. Když jsme si povídali s Theem, tak jsem ucítila někoho vedle sebe. Poté co jsem se koukla, kdo to je, tak jsem málem vykřikla, protože to byl zas Nikolas.
Já snad z něho dostanu infarkt!
Koukal se na mě a já se ho snažila ignorovat. Po chvilce přišel vedoucí tábora.
,,Tak táborníci, vítejte na tomhle táboře. Jmenuju se Jim. Takže chatky jsou po čtyřech a jelikož nám chybí ještě dva, tak mají holky celou chatku pro sebe. K těm chybějícím dvou, jeden se na poslední chvíli odhlásil a druhý přijede v půlce tábora," začal vedoucí a odmlčel se na chvilku. Vyndal si z kapsy nějaký papírek a kouknul se na něj. ,,Teď vám řeknu číslo chatky a vy si tam jenom odložíte věci a pak se sejdeme zde a půjdeme na oběd. Takže začneme, třeba s holkami, ty mají chatku s číslem šest," pověděl nám a my jsme se vydaly směrem k naší chatce.
Než jsem vstoupila do naší chatky, tak jsem uslyšela něco fakt hrozného.
,,Theo, Lucas, Derek a Max mají chatku s číslem pět," pokračoval vedoucí.
Tohle nemyslím, myslím to, co bude teď.
,,Nikolas, Daniel, Marcus a Marek mají chatku s číslem sedm," pověděl jim vedoucí a já se koukla na Nikolase a ten nahodil úšklebek.
Ehm, ehm, to si ze mě děláte srandu?! Nééé, to dopadne. Bůh ví, co provedou, když budem hned vedle sebe.
Já se otočila a vešla do chatky. Tam jsem si s Tarou odložila kufry, tašky a pak jsme šly před první chatku, kde byl vedoucí.
Když jsme přišly, tak chvilku po tom přišli i ostatní a pak jsme šli i s vedoucím na oběd.
Po obědě jsme měli do tří volno. Tu první hodinu jsem využila spánkem a druhou a třetí jsem si šla zaběhat do lesa. Tara byla na terase před chatkou a četla si. Když jsem byla v lese, tak jsem narazila na vlkodlaka z tábora. Kouknul se na mě a usmál se.
,,Ahoj, jsem Lucas a bydlím v chatce hned vedle tebe," a usmál se.
Přišel ke mě blíž a natáhnul ruku.
,,Jmenuji se Laura," pověděla jsem mu a podala si s ním ruku.
Pak si s ním povídala až do půl třetí, rozloučila jsem se s ním a šla do chatky. Poté co odbila třetí hodina, tak nás svolal vedoucí.
,,Tak jo táborníci, doufám, že si to tu užíváte s programem začneme zítra. Dnes máte jinak volno a máte zpřístupněný bazén, tak se můžete jít schladit," řekl a odešel.
Já s Tarou jsme se šly do chatky převléct. Když jsme byly převlečené, tak jsme vyšly z chatky a uviděly jsme Thea, který seděl na židli před svojí chatkou a zahlídl nás.
,,Jé holky, vy jdete do bazénu?" zeptal se nás Theo a Tara se trošku červenala, ale po chvilce byla zase v pohodě.
Juu, tak tady se nám někdo zamiloval. Zajímalo by mě jestli se dají dohromady, ale zatím nechci dělat ukvapené závěry.
Asi vycítila, že se na ně maličko culím, tak mě trošku bouchla do ramene.
,,Jo, jdeš s námi?" optala se Tara, on kývl na souhlas a šel se převléct.
Po chvilce vyšel v plavkách a za ním i kluci. Toho druhého, co šel za Theem, jsem poznala. Byl to Lucas. Když mě uviděl, tak se usmál a vyrazili jsme. Ti dva se představili jako Derek a Max a my jsme se jim taky představily.
Poté co jsme přišli k bazénu, tak jsme do něho všichni skočili. A začala vodní bitka, holky proti klukům.
Já vím bylo to nefér, ale přidal se k nám Lucas.
Ale po chvilce se to trochu zvrtlo a vypadalo to tak, že začala klučičí vodní bitka.
Plavala jsem s Tarou ke kraji bazénu, povídaly si a byly jsme otočený zády ke klukům. Najednou jsem s Tarou uslyšela šplouchnutí, tak jsme se otočily za sebe a tam byli upíři. Nikolas a myslím, že ti tři se jmenují Marcus, Daniel a Marek. Oni nás uvěznili v rohu bazénu a vlčci mezitím dělali kraviny.
,,Co to děláte? Nechte nás!" trochu nepřátelsky jsem jim řekla a oni se buď uchechtli nebo se jen usmáli.
,,Mě se nechce tě pouštět," pověděl Nikolas.
,,Nápodobně," řekl někdo z těch tří.
,,Fajn a jak se jmenujete? Tebe už známe Nikolasi," zeptala se Tara těch třech.
,,Jmenuji se Marek a tohle je Daniel a Marcus," odpověděl Marek a ukázal na kluky, co byli veprostřed.
,,Těší mě a teď mě omluvte, jdeme s Tarou za klukama," pověděla jsem jim a chtěla se vydat pryč.
,,Ty nikam nejdeš!" zavrčel Nikolas a na to jsem měla svá záda na jeho hrudi, při to mě objímal a přede mnou byl Marcus.
,,Ty taky nikam nejdeš!" rychle řekl Marek a Tara byla zády k Markovi a před ní byl Daniel.
Začala jsem se vrtět a snažila se dostat ze sevření, ale nešlo to místo toho se na mě namáčknul tak, bych se nemohla moc hýbat. Podobně byla na tom i Tara.
,,Theo, Lucasi, kluci! Pomoct!" zakřičela jsem a konečně si nás všimli vlkodlaci.
A šli si pro nás. Upíři jen nad tím zakroutili očima a pak zmizeli. Když ke mně přišel Lucas, tak mě hned objal a já mu objetí oplatila. Koukla jsem se na hodiny a bylo pět hodin, tak jsem se s Tarou šly rozloučili s kluky a vydaly se do chatky se převléct.
V šest měla být večeře a bylo teď třičtvrtě na šest. Tak jsem se s Tarou pomalu vydala na večeři a tam jsme seděli s Theem a kluky.
Když jsme přišly z večeře do chatky, tak jsme se jen osprchovaly a převlékly se do pyžama. Zalehly jsme do postele a ještě jsme si tak hodinku povídaly. Po chvilce jsme spaly jak zabitý.
--------------------------
Tak jo druhá kapitola na světě.
Doufám, že se vám příběh zatím líbí, když tak napište do komentářů, jak se vám líbí.
Budu moc ráda, když mě podpoříte na Instagramu: pokorna.elis
Pro info: 1 000 slov
13. 4. 2020 11:00
Upraveno:
1. 7. 2021 12:35
♥ Nezapomeňte dávat hvězdičky ♥