JohnVavrushka toho na profilu o sobě mnoho nemá. Jednu důležitou informaci tam ale přece jen najdeme. Píše, že hodlá vytrvat, aby si jednou mohl říct, že to dokázal. A víte co? Podle mě je to super motivace. Užijte si čtení.
1. Na co se zaměřuje tvá tvorba na Wattpadu?
Na co zaměřuje má tvorba? Nooo... Na šílenou "krosouvr" fanfikci... Nic jiného jsem prozatím neudržel na svém profilu, ač se mi občas nějaký ten nápad typu "Vidím nějakou scénu neexistujícího příběhu/projektu" mi v hlavě leží dlouhou dobu na to, že začnu přemýšlet nad coverem. Jenže! Nikdy o něj nepožádám. Nebo v dnešní době určitě ne. Dřív bych asi požádal, napsal jednu, dvě kapitoly a pak z nedostatku nápadů bych to smazal. A nebo by se do mě pustil, že neumím psát. Proto nežádám o korektora ani betu. Vím totiž jak vypadá má reakce, když vidím moc kritiky na jednom místě. Což mě přivádí k tomu, že ta šílená "krosouvr" fanfikce se dočkala už tak padesátého přepisu(a doufám, že dokonce dopsání příběhu i posledního), který zatím pomalu pokračuje do možného konce.
2. Nemáš rád kritiku?
Ne, že bych ji neměl rád. Jen se s ní nedokážu smířit. Obzvlášť, když jde o něco tak "slavného". Což je asi můj největší problém číslo jedna - Sláva a známost. Já radši úplný opak. Když si mě nikdo nevšímá a neví o mě. Paradox je, že taky nesnáším, když si mě nikdo nevšímá. Asi prostě záleží na tom jakou nohou napřed vstanu. (Paradox číslo dvě je, že jinou než levou nohou napřed nevstávám. Pravou nohou napřed vstávat nemůžu, protože bych vstal do zdi, či spíše do sádrokartonu.) Což mě přivádí k třetímu paradoxu mého života - Rád dávám lidem rady do života, ale sám se jimi neřídím. Můj život je jeden veliký paradox v těle malé mouchy za obřím stěračem historie.
3. To je ale krásná hláška. Řekneme, že jsi vstal pravou nohou u někoho na návštěvě (a neproboural mu zeď). Ani v tom případě ti konstruktivní kritika nepomůže k nakopnutí?
Paradox číslo čtyři! Na návštěvy nechodím od doby co jsem se jedné hostitelce zhroutil na gauč, který jsem jí, jakožto součást svého, tehdy ještě pro mě ne úplně známého, onemocnění, označkoval. (Ne, že bych na ně chodil i předtím, ale to je detail.)
Takže... Ne! Sice je velká pravděpodobnost, že dotyčného nepošlu do... Míst kam slunce nesvítí... Ale rozhodně mi to nepomůže k nakopnutí sebe sama. Ale k nakopnutí někoho jiného mi to určitě pomůže. zamyšlený pohled Ale nikdy bych to neudělal. Pouze obrazně a ve své mysli. A možná, když by v okruhu několika kilometrů nikdo nebyl.(vzdálenost prosím brát s rezervou, nejsem vševědoucí na tak veliký okruh) (nemluvě o neschopnosti v takové vzdálenosti zjistit zda tam opravdu nikdo není)
4. To je paradoxů, jsem zvědavá, na jaké číslo se dostaneme. Jaký preferuješ žánr na čtení?
Fantasy! Jednoznačně fantasy! Scifi taky nepohrdnu, ale moc jich mě nezaujalo. Třetí místo zaujímá romance. Zvlášt pokud je psaná stylem Kráska a zvíře. Co určitě nemusím, tak je Harry Potter(Fantasy) a Star Wars(Scifi). První zmíněnou věc jsem s velkým sebezapřením odsledoval(k těm knihám mě nedostanete ani za zlatý prase!), z té druhé jsem viděl pouze první díl a to už je dost dlouhá doba. Co bych asi dokázal číst dokola je Odkaz Dračích Jezdců, což je jedno z děl, jenž se "vyskytuje" v mé tvorbě. Má záliba v mísení příběhů mě jednou přivede do hrobu.
5. Vidíš, Eragona já nedokázala dočíst. Respektive ten poslední díl. Čteš na Wattpadu? Máš nějaká oblíbená díla a autory?
Nah! Ne! Sice jsem, v rámci zápalu zvaném Strážce Wattpadu, četl příběhy a těm pak dával recenze, či jen názory. Jen máloco jsem otevřel z vlastní vůle - většinou to byly různé blbosti typu problémy všech, nebo fanromance, kterou jsem ani nemusel otevírat, abych se dozvěděl jak to skončí. Takže ne, nemám oblíbená díla ani autory. Ale najde se pár lidí, které uznávám a u jedné z těch osob lituju, že jsem se kdysi zachoval tak jak jsem se zachoval. Vlastně snad skoro pokaždé, když vidím příspěvek či komentář dané osoby, tak si to přečtu. Ale nijak na to nereaguju, jelikož vím, že odpovědi se nedočkám. Už to jaksi beru jako součást svého pro... Života.
6. Zas... Zkušenost do života... Přemýšlel jsi někdy nad nějakou spisovatelskou výzvou?
Nepřemýšlel. Mám dost vlastních problémů (nemoc, neschopnost najít práci, neudržení se v práci), takže k nim nepotřebuji přidávat ještě další, méně podstatné problémy.
7. Co ti dává psaní?
Otázka za milion dolarů! Pocit neschopnosti. Ale za tu cenu zase můžou ostatní vidět do mě. Nebo spíš moje sny, protože aby se to stalo, tak to bych musel mít veliký štěstí, což já nemám. Ale jednou bych rád ten pocit neschopnosti rozšířil o pocit hrdosti. Při zjištění, že jsem něco dodělal a mám doma výsledek své práce. Chci totiž udělat malonákladový tisk toho jediného příběhu, který se snažím dopsat. Na plnohodnotnou knihu do nakladatelství to nebude, ale několikakusý tisk by zas tak moc stát nemusel. Ale když to vezmu všeobecně - dost jsem se zlepšil v gramatice a pravopisu, ty jsem měl příšerný. Stále toho kolem těchto věcí hodně nevím, ale řekl bych, že se to dá číst lépe než předtím.
8. Proč pocit neschopnosti? Dal ti k tomu snad někdo důvod?
Proč? Protože jsem neschopný! Tedy, alespoň to tak prezentují v mé současné práci. Ale pokud jde o psaní, tak to udělá každý, kdo napíše blbý komentář. Tedy, alespoň dříve to tak bylo, teď nikdo komentáře nepíše, o recenze nežádám a je mi to tak nějak jedno. Znám své meze a vím, co snesu. Ale jakmile toho je moc, tak "vyhořím".
9. Doufám, že na tebe budou čtenáři milejší, vyhoření je špatné. Kdyby sis mohl vybrat jednu literární postavu, se kterou bys mohl jít na rande, kdo by to byl? Seznam nás.
Počítají se pouze vymyšlené postavy? Nebo i postavy, které... Existují, ale byly použity v příběhu(#Not13–WetFanFiction)? Pokud by mělo jít o vymyšlenou postavu... Tak by to byla Arya. Elfka, Královna, Princezna. A dříve i Dračí jezdkyně. To je asi nejlepší možnost, protože Margharet, ač ji znám moc dobře, bych se bál. A Felinor je na holky, takže ta moc v úvahu nepřipadá.
10. Třeba by si dala říct. Máš na psaní nějaký rituál, bez nějž bys nenapsal ani fň?
Em... Ne. Většinou prostě zapnu Wattpad a píšu, což se v poslední době nestalo dlouho. Ale občas si představuju ty scény, které píšu, abych je pak mohl lépe popsat. I když moje popisy stojí za dvě věci, co si budeme povídat. Takže je to v podstatě k ničemu, ale já tím příběhem žiju, nehledě na to, že jsem jeho podklad několikrát dohrál.
11. Máš radši šťastné nebo smutné konce?
Šťastné. Popřípadě konce šťastné, ale nejisté. Tedy konec, který vypadá šťastně, ale, třeba, s potitulkovou scénou, kde je jasné, že bude nějaké pokračování, viz Terminátor: Genisys nebo Marvel filmy. Nebo pokud někdo viděl první zfilmované Ninja želvy, tak jeden z posledních záběrů byl, že si padouch část roztoku, který udělal želvy takové, jaké jsou ve filmu, schoval do pěsti, i když měl vypadat mrtvě, jakožto ten padouch.
12. Co rád děláš ve svém volném čase kromě psaní a čtení?
Čtení, psaní, spaní, s****, poslouchání hudby, přemýšlení nad blbostmi, dělání blbostí, štvaní lidí, sekání sebou v rámci epileptického záchvatu, ze kterého si pamatuju, že jsem se snažil se ho potlačit, když jsem sebou sekl před vchodem do obchodu a pak jen to, že jsem se vzbudil v nemocnici na Kladně pomalu připraven k vypadnutí. To se prosím stalo mezi 19:45 - 22:30... Naštěstí lékařská zpráva souhlasila s mým pozorováním, tak jsem nemusel nic opravovat... Ještě k tomu chlastám kafe a snažím se, bez úspěchu, najít práci... A do doby než najdu práci, budu bloumat po Praze a dělat si okružní jízdy metrem... Dřív jsme taky hodně hrál Dračí doupě a deskové hry, ale protože mám tendenci všechny s**t jen tím, že dýchám tak jsem od toho upustil...
13. Držím palce, aby se to zlepšilo. Kdybys mohl být na jeden den zvíře, které by sis vybral a proč?
Otázka za milion dolarů! A její odpověď? Nevím! Všichni si vybírají psy, kočky a co já vím co dalšího... Takže já si vyberu lenochoda - ten má pomalý mozek, takže riziko epilepsie malá a hlavně se hodí k mé každodenní činnosti v rámci volných dnů...
14. Co bys vzkázal svým čtenářům?
Vzhledem ke skutečnosti, že čtenáře nemám, tak asi nic. Ale lidem, kteří si toto přečtou - Nenechte si srát na hlavu! Pokud máte své zvyky, tradice, hodnoty, co já vím co ještě, dodržujte je bez ohledu na ostatní. Sice vás za to pak všichni budou nesnášet, ale nebudete roboti, kteří slepě odříkávají text a myslí si, jak jsou něco extra, když každý den předají přes padesát lidí, kteří si udělali kalkulaci povinného ručení na auto...
15. A co bys vzkázal začínajícím autorům?
Nevzdávejte se! Berte ten příběh jako svůj sen, který byste chtěli jednou vidět ve své ruce. A třeba ho i jednou někomu předat, ač tomu moc rozumět nebude.
Děkuji za rozhovor. Pokud bys chtěl ještě něco dodat, sem s tím.
Rozhodně se nenechte rozhodit. Ničím. Bude to sice těžký, zvlášť pokud půjde o příběhy, ale posune vás to.