„Luno, musíme se rozloučit už dnes," špitl Ash a Lunu už předešlých pár hodin držel v objetí.
„Proč?" zeptala se zmateně.
„Protože zítra jedeme se ségrou někam pryč a já tam musím," odpověděl.
„A-ale j-já m-myslela, že se uvidíme ještě zítra," zakoktala a Ashton jen záporně zakroutil hlavou.
„Promiň Luno," pošeptal Ash a dál ji hladil po zádech.
„Neměla jsem mu na to kývnout," pošeptala.
„Zachovala jsi se správě, když jsme se potkali, říkala jsi jak moc chceš pryč a teď najednou ne?" zeptal se.
„Hodně se toho změnilo. Potkala jsem tebe, přestala jsem se zajímat o názory ostatních a celkově jsem tu velmi šťastná," pousmála se.
„Ale teď máš šanci začít znovu, tak tu šanci seber," odpověděl.
„Jo já vím, jen, bojím se tě tu nechat," řekla a pohladila ho po tváři.
„Neboj se, umím se o sebe postarat," usmál se.
„Slib mi, že do toho zase nespadneš," pošeptala a chytila jeho zápěstí, které opatrně políbila.
„Slibuju Luno, nebudu mít důvod," odpověděl.
Ash a Luna spolu leželi na posteli a vzájemně proplétali své prsty.
Ashton byl šťastný, protože od zítřka budou spolu 24 hodin denně.
Zatím co Luna se smutnou tváří žila v domění, že dnes opouští první velkou lásku jejího života.
Ashton se k ní opatrně nahnul a políbil ji.
Luna byla zmatená a zároveň mu vyčítala, že si vybral tu nejhorší chvíli.
„Miluju tě," pošeptal do jejích rtů.
„I já tebe Ashi," špitla a rozplakala se v jeho náručí.
„Luno, neplakej, brzy se znovu uvidíme, slibuju," pousmál se a políbil ji do vlasů.