*Sam*
„Ccccrrrrrr!" vzbudilo mě hned po ránu. Byl to můj mobil. „ Fuck!" kdo mě jako budí. Neochotně jsem se k němu doplazila a podívala se na obrazovku. Byl tam Harry. „ Harry já tě vážně zabiju!" zakřičela jsem na něho do telefonu hned, jak jsem ho zvedla.
„ Dobré ráno Sam."
„ No moc dobré není. Můžeš mi laskavě říct, kolik je hodin a proč mě vlastně budíš!?" zavrčela jsem na něho.
„ Je sedm ráno a budím tě proto, aby jsi se měla čas sbalit, protože je dnes 18. prosince a my asi kolem třetí letíme na hory," dokončil a mně to došlo. Sakra já nemám nic sbalené a ani nakoupené dárky!
„ Sam?" zeptal se.
„ Co?"
„ Jen, že jsi nic neříkala."
„ No, jo. Já už musím nebo nic nestihnu, čáu," řekla jsem a típla to.
Sakra, Sakra, Sakra!
Rychle jsem se zvedla z postele a zamířila si to do koupelny, tam jsem si učesala vlasy a dala je do culíku, pak jsem se chtěla ještě namalovat, ale něco mi tu nehrálo. Ještě jednou jsem se podívala do zrcadla a zjistila, že jsem jen ve spodním prádle. „ Sakra, jak jsem se jen do něho dostala?" zeptala jsem se sama sebe nahlas. No, jasně, Harry!
Vyběhla jsem z koupelny a chtěla ho jít zavraždit, ale než jsem odešla, všimla jsem si papírku na nočním stole. Podala jsem si ho do ruky. Bylo tam 3:2. Harolde bože!
Tohle jsem musela alespoň trochu řešit, a jelikož jsem neměla čas, tak jsem jen vzala telefon, našla tam Harryho a namačkala do sms: Zabiju tě!! a odeslala to.
Pak jsem se šla konečně namalovat. Když jsem si byla jistá, že už to lepší nebude, zamířila jsem do šatníku. Oblékla jsem si rifle a triko s krátkým rukávem, na postel jsem si hodila černý svetr, bundu, čepici a šálu.
Potom jsem vytáhla dva kufry a začala balit. Vůbec jsem netušila, co si mám zabalit, takže jsem tam začala házet spodní prádlo, tepláky, trika, i Harryho tepláky a triko, rifle, kabát, jedny šaty, boty na podpatku, sněhule, atd. Naházela jsem tam snad celou skříň, ani nevím, co tam všechno mám. Nechápu, jak se to všechno do toho kufru vůbec vešlo, ale zavřela jsem ho, takže dobrý. Pak jsem vzala ten menší kufr a začala do něho dávat notebook, nabíječky, hygienické potřeby a malovátka. Už jsem nevěděla, co tam dat, takže jsem ho taky zavřela a přesunula se ke kabelce.
V tom ale zase někdo zaklepal. „ Dále," řekla jsem, i když jsem na nikoho opravdu neměla čas.
„ Dobré ráno," usmál se na mě Liam.
„ Dobré," řekla jsem a pak jsme si dali pusu.
„ Už sbalená?" zeptal se.
„ Jo," řekla jsem, když jsem do kabelky naházela mobil, peněženku a sluchátka.
Dárky, sakra, já jsem zapomněla na dárky!
„ Liame?"
„ Jo?"
„ Má už někdo taky sbalené?"
„ No, Louis, ale já jsem ti chtěl něco říct."
„ Je devět, to stihnu, Liame, promiň, ale já vůbec nestíhám, řekneme si to v letadle jo?" zeptala jsem se, ale nebyla to ani otázka, dala jsem mu zase pusu a už i s kabelkou, svetrem a bundou valila k Louisovi.
Zaklepala jsem. Chvíli se nic nedělo, ale pak Louis otevřel.
„ Ahoj," usmála jsem se.
„ Ahoj," taky se usmál.
„ Ty už máš zabaleno, že?"
„ Jo, proč?"
„ Prosím, prosím. Já potřebuju pomoct. Úplně jsem zapomněla na dárky a musím to stihnout, než odletíme. Pojedeš se mnou, že jo?" ukázala jsem na něho psí očka.
„ Na ten tvůj pohled ani nejde říct ne," zasmál se.
„ Děkují, tak jedem?"
„ Jo," řekl a vzal si bundu. Proběhli jsme celkem rychle celý dům, v kuchyni jsme řekli Niallovi, že ještě jedem do města, tak ať to řekne ostatním, a vyrazili do garáže. Nasedli jsme do auta, já samozřejmě na místo spolujezdce, a odjeli.
„ Tak kam to bude?"
„ No, nevím, Harrymu chci koupit hodinky, Liamovi mám nachystaný dres Lakers s podpisema, ten musíme vyzvednout a Niallovi kuchařku a ještě mám pro něho vymyšlenou takovou trofej Oskara, kde bude napsané Nejlepší kuchař. Jo a ještě potřebuji do elektra."
„ Fajn, jedem do centra, tam je všechno."
„ Díky," usmála jsem se na něho. Taky se usmál, ale mlčel.
Ještě jsem se podívala na telefon, kde jsem měla novou zprávu, byla zase od Harryho.
H: Máš pěkné spodní prádlo ;)
S: Harolde! -_-
H: Co? :P
S: Jako mám pěkné jen spodní prádlo? :O
H: Nevím, byla tma :/
S: To ti tak žeru -_-
„Sam jsme tu," upozornil mě Loui, když zaparkoval.
„ Ok, tak se tu sejdem tak za hodinu?" zeptala jsem se, zamkla mobil a hodila ho do kabelky.
„ Dobře, je půl desáté, takže o půl jedenácté tady."
„ Dobře," řekla jsem a vystoupila z auta.
Jako první jsem zamířila do elektra a koupila Louisovi sluchátka beats, ať si písničky konečně zapne do sluchátek a ne, abychom to pořád všichni poslouchali nahlas. Potom jsem šla vyzvednout dárek Liamovi, pak šla zařídit dárek Niallovi, který mi po malém podplacení udělali na počkání a ještě mu k tomu přikoupila parfém, aby toho neměl vůči ostatním málo, takže už mám všechno kromě Harryho. Zalezla jsem tedy do prvního obchodu s hodinkami a začala se rozhlížet. Po chvilce mi do oka padli jedny takové pěkné emporio armani, takže chápete, že jsem je prostě musela koupit.
Když jsem měla na mém účtu o trochu méně a byla spokojená s mým nákupem, pomalu, protože kabele byli opravdu těžké, jsem se vydala k autu. Sjela jsem eskalátory a ještě se rozhlídla do výloh, jestli mě tam něco nezaujme a udělala jsem dobře, protože jsem v jedné z nich viděla Louise. Takže jsem si sedla na lavičku před obchodem a čekala na něho. Naštěstí tu byl asi do pěti minut.
" Nakoupené?" zeptal se mě, když mě uviděl.
"Jo, mám všechno co jsem chtěla, ty?" usmála jsem se.
" Taky, tak jdeme?"
"Jo," řekla jsem a poté se zvedla. Louis mně zval naštěstí všechny moje kabele, za což jsem mu byla vděčná. Vlastně s celým mým nákupem jsem byla spokojená, protože mám pro každého něco a dokonce mám i skoro všechno zabalené.
" Sakra Loui, já jsem zapomněla na Jacka a Amy," zhrozila jsem se.
" No jelikož je už půl dvanácté, tak jim něco koupíš až v Alpách."
" To už je tolik? Já jsem úplně zapomněla i na čas."
" To je v pohodě, stíháme," zasmál se.
Tím náš rozhovor skončil, ale měli jsme auto kousek od obchoďáku, takže jsme byli za chvilku tam. Louis dal tašky do kufru, nastoupili jsme a vyrazili.
První na co jsem začala myslet, když jsme vyrazili, byl mobil. Nechtěla jsem se na něho dívat, ale to prostě nešlo se na něho nepodívat. Vyndala jsem ho teda z kabelky odemkla a zjistila, že mám 3 nepřečtené zprávy. S velkou zvědavostí jsem to rozklikla a zjistila, že to byl Harry. Zavrátila jsem nad tím oči, ale vlastně mě to i potěšilo, chtěla jsem, aby mi ještě napsal, jinak bych se na ten mobil ani nedívala.
H: Opravdu byla tma
H: No dobře, podíval jsem se na tebe. Neříkám, že se mi ten pohled nelíbil.
H: Ty se se mnou nebavíš? :O
On má strach, že se s ním nebavím? A líbila jsem se mu jo? Tak tohle se mi líbí. Nevěděla jsem, co mu mám odepsat, takže jsem jen namačkala: S: Nakupovala jsem dárky a odeslala to. Ani ne do minuty mi přišla odpověď.
H: No a? S Louisem, já vím.
S: Vadí ti to? Víš, když člověk nakupuje, tak si většinou nepíše na mobilu -_-
H: Ne -_- . Se mnou si mohla.
S: Bože Harry -_- . Neměl by jsi dárek :P
H: Co bože? Říkali jsme, že nechceme žádné dárky.
S: Co ti vadí na tom, že jsem jela kupovat dárky? Navíc za chvilku jsme doma. Jo, říkali, ale i přes to, že všichni něco máte.
H: Nic, už jsem ti to řekl. Fajn, za chvíli bude oběd.
S: Kde je ten Harry, kterého jsem poznala v tom obýváku a na večeři?
H: Fuč -_-
S: Harolde přestaň se chovat jako debil!
H: Neříkej mi Harolde.
S: Fajn!
Po této smsce jsem hodila mobil zase do kabelky. Neměla jsem už náladu si s ním psát, proč se zase chová jako debil?
" Co je?" zeptal se mě Loui.
" Nic, proč?" snažila jsem se znít přesvědčivě.
" Před chvílí jsi se na ten mobil usmívala, jak sluníčko a teď se mračíš a jsi naštvaná. Sám mobil by ti to asi neudělal. "
" Psala jsem si s Harrym. Zase se chová jako debil," řekla jsem mu po pravdě.
" Nepodíváš se?" zeptal se po chvíli.
" Na co?" nechápala jsem.
*Harry*
" Bože Nialle, já jsem takový kokot."
" Co jsi zase udělal?"
" Proč zrovna já?" zeptal jsem se ho zase.
" Řekli jsi, že jsi kokot, přemýšlej."
" Co jsi takový podrážděný?"
" Řekneš mi to nebo ne? Nejsem, jen už chci být na místě," řekl mi, ale myslím, že lhal. Byl podrážděný.
" Prostě jsme si psali se Sam a bylo to v pohodě, ale pak jsem to zase posral."
" Bože Harry, co jsi jí napsal?" zeptal se.
Než bych mu to vysvětlil, tak jsem mu to dal raději rovnou přečíst.
" Ty jsi vážně kokot. Tak ona jela nakupovat dárky s Louisem, který má už půl roku holku, která navíc letí dnes s námi a ty ještě žárlíš?"
" Asi bych se jí měl omluvit, že?"
" Myslíš? Já ti nevím," zakroutil nade mnou očima.
H: Omlouvám se. Choval jsem se zase jak debil. -_-
*Sam*
" Zabzučel ti mobil."
Chvíli jsem přemýšlela, ale pak jsem ho opět z té kabelky vytáhla.
H: Omlouvám se. Choval jsem se zase jako debil. -_-
" Omluvil se."
" Myslel jsem si to. Má tě rád."
" Já jeho taky, ale hrozně mě vadí ty jeho nálady."
" On už jiný nebude, ale bude se alespoň snažit. On už se vlastně i snaží, dřív by se nikdy neomluvil."
" Myslíš, že je to z jeho hlavy?" zeptala jsem se.
" Určitě," odpověděl mi.
" Sam?"
" Jo?"
" Dnes s námi jede i Chloe, moje přítelkyně."
" Super, konečně ji poznám," usmála jsem se na něho a zase se začala věnovat mému telefonu.
S: Jo, choval. Mimochodem, je ta omluva z tvé hlavy?
H: Jo, ví to i Niall, ale je to z mé hlavy, opravdu.
S: Fajn...
H: Odpustíš mi?
S: Možná :P
H: :(
S: Fajn, tak určitě, už jsme doma, tak zatím :D
H :) . Ok
"Pomůžeš mi ještě s těmi taškami, prosím?" zeptala jsem se, když jsme vystoupili.
" Jasně," usmál se a začal tahat tašky z kufru. Pak jsme je zanesli, teda Louis je zanesl do mého pokoje. Potom jsem je už jen dala do druhého kufru, který jsem zavřela.
Když jsem měla hotovo, i s mobilem v kapse, jsem se vydala do kuchyně. Všichni čekali jen na mě, super.
" Tentokrát jsem vařila já, doufám, že vám bude chutnat," usmála se na nás Amy potom, co jsem si sedla.
" Určitě bude," taky jsem se na ni usmála, protože kluci jen tupě mlčeli a usmívali se jak blbci.
Pak už Amy konečně začala nandávat. Udělala kuřecí maso s bramborama, takže na tom nebylo ani nic moc, co by mohla zkazit, ale to byl asi účel. Ale musím uznat, že to bylo dobré a už dlouho jsem to neměla.
" Bylo to dobré," řekla jsem, když jsme všichni dojedli a začala jsem po nás uklízet.
Jakmile bylo všechno uklizené, sedla jsem si zase ke stolu.
" Kolik je hodin?" zeptala jsem se.
" Už budou dvě," odpověděl Liam.
" A to jako ještě nepojedeme?" zeptala jsem se zase.
" Hele, tak já jedu pro Chloe a sejdeme se na letišti jo?" zeptal se Louis.
" Ok, já pojedu ještě pro Gemmu, pojede taky," odpověděl Harry.
" Kdo je Gemma?" nechápala jsem.
" Ségra," řekl mi.
" Ok, tak mi jedem jedním autem, běžte si pro věci a sejdem se v garáži," zavelel Liam.
Potom se všichni zvedli a vydali se každý jiným směrem. Liam šel se mnou a pomohl mi s kuframa. Pak jsme šli i pro jeho a zamířili do auta. Liam si sedl na místo řidiče, já vedle něho a Jack s Amy a Niallem za náma. Celou cestu jsme mlčeli a já neměla tušení, na které jedeme letiště, takže ani nevím, jak dlouho to bude trvat. A zase mě napadla ta myšlenka. Mobil. Nenápadně jsem ho vytáhla a našla ve zprávách Harryho.
S: Nudím se. :/
No jo, nic, on vlastně řídí.. Škoda, nemám nikoho jiného komu bych napsala. Nezbývalo mně nic, než se opřít o sklo a dělat, že jsem unavená. Asi po deseti minutách mě to přestalo bavit.
" Kdy už tam budeme?" zeptala jsem se.
" Už tu jsme," řekl Liam, když zaparkoval před letištěm.
Tak a máte tu další díl. Doufám, že se vám alespoň trochu líbí, i když se tu dnes nic moc nestalo :D . A omlouvám se, že ještě neletí, ale tak nějak se mi to sem nevlezlo a už teď to má 2105 slov, takže :D
J.