27.9...
N : *vařím večeři*
S : *učí se do školy*
D : *pomáhá jí a je dost naštvaný protože jí to nejde*
N : *přišla sem tam* Dominiku neřvi po ní tak.
D : nějak jí to nejde
N : tak vstaň a běž míchat to jídlo, já se s ní naučím ano?
D : fajn *vstal a pohladil mě po boku*
N : *lehce sem uhla a sedla si vedle Sáry*
D : to už mě ani vidět nechceš?
N : mlč a běž
D : *odešel míchat jídlo*
N : *pomáhám malé s úkoly*
S : mami?
N : ano miláčku?
S : ty už nemáš tátu ráda?
N : co to kecáš, jasně že mám. Proč bych neměla?
S : chtěl tě pohladit ale uhla si.
N : víš, já a táta to mezi sebou nemáme poslední dobou nějak srovnané
S : ty chceš od tatínka odejít?
N : proč bych chtěla?
S : že máš před dveřmi kufr
N : cože? *vstala jsem a šla ke dveřím*
D : jedu na chvíli pryč. *chladně si vzal kufr*
N : to nás tu chceš nechat?
D : jen chci pauzu
N : takže za tou děvkou chodíš co?
D : *kouká jinam*
N : doprdele Dominiku podívej se mi do očí a řekni mi to! *zvýšila na něj hlas*
D : *nekouká mi do očí, kouká někam jinam* ne
N : tak si běž. Já tě tu nedržím.
D : fajn *vzal si kufr a odešel*
N : Sáro, uč se ano, já hned přijdu.
*odešla jsem do pokoje*
Z pohledu Niky :
mohla jsem si to myslet, mohla sem si myslet že chodí za tou děvkou. To ona mi ho zničila, to ona za to může. Dominik poslední dobou semnou vůbec nekomunikoval, spal na gauči a nechtěl nic. Je pravda že mě pár krát pohladil po těle ale nic víc. Stejně za ní chodí a my dvě zůstaneme na pospas. Když jsem ho poznala byl jiný, byl hodný....
N : *vyšla jsem z pokoje celá od slz*
S : maminko neplakej.
N : já nepláču *usmála jsem se a šla dodělat večeři, vzala si telefon do ruky*
Dominik❤️
N : Dominiku proč mi tohle děláš?
N : vždyť spolu máme dítě?
N : Dominiku!
N : notak, umíš mi snad odepsat. Proč?
D : chci si dát pauzu na chvíli.
N : řekni mi to že za ní chodíš, já to chci vědět a chci to změnit
D : nechodím za nikým sakra! Jestli mi nevěříš tak mi nevěř, byl jsem ti věrný
N : děláš si prdel??? Dvakrát ba dokonce možná i třikrát si mě podvedl a teď mi budeš říkat že jsi mi byl věrný???
D : *zobrazeno*
N : *v kuchyni jsem se zhroutila, sedla si ke sporáku a přemýšlela o životě a smrti*
S : *vedle si hraje s panenkami na rodinu*
N : *sedím, mám chuť vzít nůž a pevně si ho zarýt do kůže. Chci poznat znovu tu bolest*
S : *sedí a hraje si*
N : *přemýšlím co jsem udělala tak špatného že ho už nepřitahuji, že semnou nechce být*
*začal zvonit telefon*
Jakub
00:02
N : prosím?
J : Niky, jsi tam?
N : jsem. Co se stalo?
J : volal mi Dominik
N : co chtěl *nahrnuli se mi slzy do očí*
J : svěřoval se mi že chce podat žádost o rozvod
N : *upadl mi telefon na zem, začala sem nepravidelně dýchat*
J : Niky!? Halo?!
N : *dýchání*
J : *ukončil hovor, nasedl do auta a co nejrychleji se dostává ke mě domů*
N : *sedím bezradně na zemi*
S : mami? *stojí naproti mého bezvládného těla a pozorně sleduje mé křišťálové oči*
J : Sáro??
S : strejdo? *otočila sem na dveře*
J : otevři mi dveře ano?
S : *šla ke dveřím a svou malounkou rukou potočila kliku*
N : *sedím tam bez chutě k životu*
J : *vtrhl se dovnitř* Niky!
N : *sedím tam bezvládně jakobych ve vnitř zemřela.*
J : notak, on to tak určitě nemyslel...
N : *promluvila sem slabě* on to vždy myslí vážně
J : nemysli na to, on si jen potřebuje odpočinout.
N : prohlídej mi Sáru prosím
J : kam jdeš?
N : chci se jen projít *vstala jsem*
J : dobře a kdy budeš doma?
N : do hodiny
J : *pusa na čelo*
N : *oblekla sem si boty, mikinu a vyrazila směrem každý hotel*
z pohledu Niky :
prošla jsem každý hotel, penzion a on nikde. Byla jsem i za jeho rodiči, tam taky není. Nezbývalo nic jiného než zajít za ní.
N : *zvoním*
E : *otevřela dveře*
N : je tady?
E : Dominiku máš návštěvu *odstoupila od dveří*
D : *stoupl si v boxerkách ke dveřím*
N : *se zklamáním v očích mi začli téct slzy*
D : *mlčí, nevydal ani hlásku*
N : *otočila jsem se a chystám se odejít*
D : *vyšel zabouchl, v boxerkách stojí před dveřmi a svou rukou mě chytil za ruku, přetočil k sobě*
N : už ti šanci nedám *stékají mi slzy*
D : *utřel mi slzy polštářky prstů* nezlob se
N : já te zcela chápu. Už nejsem tak sexy jako dřív
D : co to kecáš. Jsi pořád stejná
N : *vysunula jsem prsten ze sve dlaně a položila ho na rozvod elektřiny* bude jí slušet víc *s bolestí na srdci jsem se otočila a začala scházet schody*
Z pohledu Dominika :
takhle to nemělo vůbec být! Je pravda že jsem kdysi spal s jinou ale teď jsem si chtěl čistě odpočinout! Musím jí to vysvětlit, miluju jí.. vždyť je to jediná dívka která semnou zůstala navzdory mému šílenému chování, mých změn nálad. To ona tady semnou byla... A já se jí takhle odvděčil.
D : Niky! *vykřiknul a seběhl schody* zastav prosím a nech si to vysvětlit
N : co si mám nechat vysvetlit. To že chodíš za jinou, k tomu nepotřebuji ani vysvětlení
D : polil jsem se a měl sem sebou špinavé věci, tak mi řekla že se mám svléknout do trenek ale že nic zkoušet nebude, slibuju.
N : *koukám jinam*
D : přísahám že nic nebylo *klekl si na kolena* přísahám
N : Dominiku stoupni si prosím tě
D : až mi uvěříš tak si stoupnu, věř mi. Změnil jsem to, jsem ti věrný.. *Klečí na svých kolenou, začínají mu mrznout*
N : dobře, dobře. Nechám si to projít hlavou ano? *povzdechla jsem si nad jeho zoufalstvím
D : *stoupl jsi na nohy, naklonil se a chtěl mi vtisknout pořádný polibek*
N : *uhla jsem mu* běž si pro věci a obleč se..
D : *povdechl si, šel dovnitř. Vzal prsten a dal si ho po obleční do zadní kapsy u kalhot* pojď
N : *šla jsem, celou dobu jsem mlčela, nevydala jsem ani hlásku*
D : *odemkl dveře od auta, do kufru hodil své zavazadlo a naštvaně si sedl do auta*
N : přestaň se chovat jako čůrák! *zvýšila jsem na něj hlas* pokaždé co se pohádáme, chováš se jako čůrák!
D : já k tomu asi kurva právo mám, vím sakra že nejsem dvakrát nejlepší chlap. Kdyby sme se neznali, každý by sme žili svůj život, bez hádek
N : to mi chceš kurva říct že kdyby sme se neznali tak by byl život lepší co? Mohla jsem si to myslet. Neměla jsem sem v životě jezdit a mohla jsem zůstat doma!
D : *mlčí* nemám sílu na to se s tebou dohadovat *rozjel se*
N : super, zase sem ta špatná já!
D : *celou cestu mlčí, pak vzal telefon a vytočil Jakubovo číslo*
Vlček
00:21
D : Jakube?
J : ano? Jste oba vpořádku?!
D : myslím si že naprosto, potřebuju po tobě něco
J : poslouchám
D : pohlídal by si nám přes noc malou?
J : jo chápu *lehce se zasmál* jasně že ano, pohlídám a vy si užijte noc
D : děkujeme *usmál se* měj se a vzkaž malé že jí moc milujeme.
J : ona vás taky. Čau
D : čau
J : *hovor ukončil*
N : co to mělo teď znamenat?
D : notak, odpusť mi to už *svou velkou ruku položil na mé stehno* užijeme si spolu noc
N : já si nic užívat nebudu
D : nezlob *zmáčkl*
N : fajn, dobře. Klid
D : *přijel před nějaký hotel*
N : *vysedla jsem*
D : *on vysedl taktéž, vzal si kufr a šel koupít pokoj*
N : *stojím někde u stromku a koukám na něj jakože co má zase v plánu*
D : hotovo jdeme *usmál se a uchopil mě za ruku*
N : stejně ti nedám
D : *usmál se a pošeptal* ale dáš
N : *vydechla sem*
D : *odemkl pokoj a vesel*
N : *vešla jsem*
*začal zvonit telefon*
D : kdo zase?
N : Jakub, počkej tady. Pujdu s tím vedle *šla jsem do koupelny*
D : *mezitím se svléká do spodního prádla*
Jakub
00:50
J : Niky?!
N : ano Jakube?
J : já nevím jak ti to říct
N : co se děje? *dýchám a stojím před zrcadlem*
J : začal hořet byt
N : co prosím???
J : já nevím něco blaflo
N : dohajzlu, je vpořádku?!
J : je u nás
N : hned tam budeme!
J : promiň že sem vám zkazil noc
N : jedu! *ukončila jsem hovor*
N : vyběhla jsem z koupelny*
D : *stojí tam v boxerkách* lásko
N : na to teď není čas! *oblékám si bundu*
D : co se děje??
N : hoříme!!..
D : cože?!
dlouho nic nevyšlo... Tak alespoň tak..
Instagram : milionplus.x
Tiktok : milionplus.x