Zbývalo už jen pár kroků a Wanka stanula před obrovskou ledovou bránou, jež měla odkrýt všechna chladná tajemství.
Najendou se však vedle zrzky objevilo několik sobů v doprovodu Abbého a tří dívek. Saelind neváhala ani minutu a začala Wance vysvětlovat vše, co se od Haldira dozvěděla.
„To není možné," nesouhlasila však Wanka a vrtěla při tom odmítavě hlavou.
„Je to tak," vydechla Saelind a pokrčila rameny.
Wanka se otočila k bráně z ledu a hlasitě na ní zaťukala. Ta se během chvíle otevřela a odhalila tak královskou zahradu. Úplně prázdnou, pokrytou bílým sněhem.
„Žádné ledové sochy," zamumlala Wanka a otočila se na Saelind.
„Tak to už jsou na cestě do Perpiris."
Haldir stanul před královnou a prohlédl si jí.
„Kde je Wanka?" ptala se a nějaká dlouhými řasami.
„Wanka?" otázal se Haldir, „Wanka je s Nairou a Ilmare. A taky Saelind," pokrčil ledabyle rameny. Jak jsi mohl nevšimnout té změny povahy? Minimálně to, že Shava se téměř nikdy na Wanku neptala.
„Neptala jsem se s kým je, Haldire," zavrtěla hlavou a pohlédla mu do tmavých očí. „Haldire," promluvila, když si všimla jak zarytě mlčí, „kde je Wanka?"
Královna si všimla, jak Haldir sahá po meči. Nebyla hloupá, věděla, že Haldir ví, kým doopravdy královna je. Narovnala se a z ruky si vyčarovala velký ledový rampouch, kterým Haldirovi přejela po krku. „Teď všem půjdeme říct, jak se Wanka vzdala. Dostala strach," pobídla jej a rampouch přesunula k jeho zádům. Olověné brnění proti magii nemělo naprosto žádnou šanci. Rampouch jej probodávat a mířil k Haldirovým zádům.
Strážný tak v cestě před hrad pokračoval. Na povel svolal celé království a pouze v dálce pozoroval blížící se obrysy. Mračna se stahovala a hustě chumelilo.
„Wanka z Clerfortu, jak je vidno, zde dnes není. Ačkoliv Ledová královna sílí," povídala žena převlečená za starou královnu, „dostala strach. Rozhodla se utéct."
Davem zazněl šum, zatímco Haldir v brašně přes rameno hledal kousek z Clerfortského meče. Myslel, že třeba bude moct královnu alepsoň na chvíli zastavit. Oslabit. Jenže úlomek tam nebyl. A Haldirovi došlo, že Wanka byla mnohem lepší v krádežích, než si mohl kdo myslet.
„Ale nemějte strach," snažila se královna sličný lid opět uklidnit, „všechno má řešení," usmála se.
„Wanka nás nezradila," zamumlal Haldir a zavrtěl odmítavě hlavou. V dlani pevněji uchopil svůj meč a pohlédl do davu vyděšených tvorů. „Wanka nás zachrání. Věřte jí," ujsitil je, ačkoliv se mu rambouchal prořezával do těla ještě víc.
Najendou se natáhl a meč zabodl přímo mezi žebra královny Shavy. Všichni zděšeně vykřikli, začali děti schovávat za sebe. Báli se. Báli se Haldira. Jenže brzy mu hrudníkem projel rampouch, zatímco se Ledová královna měnila a rukou si meč z hrudníku vytahovala.
A těsně před tím, než Haldir doopravdy klesl na zem, všiml si, čeho si oranžového v husté mlze. Malý plamínek naděje těsně před tím, než zavřel oči...