Fred Weasley FanFic // When the dark is getting real

~ 8 ~

Katie

"No tak, musíme jít koupit šaty na ples," řekla nadšeně Hermiona u snídaně. "Tak zaprvé," vmísila jsem se do jejího nadšeného líčení jaké mají mít její šaty barvu, délku, pomalu i to, jestli se na plese bude točit do prava nebo doleva, "já ještě nemám ani doprovod, Hermiono. Těžko si budu kupovat šaty na událost, na kterou si ještě nejsem jistá, jestli vůbec půjdu." Zasmála jsem se. "Ale no tak, Katie, půlka kluků ze školy se po tobě dívá, myslíš, že by nikdo-" "Ahoj všichni!" Houknul na nás George, když se s jeho dvojčetem posadili vedle mě, každý na jednu stranu. "Tak jsme si říkali," podíval se na mě, "jestli bys nechtěla jít se mnou," pokračoval Fred "a se mnou" převzal si slovo zpátky George, "na ples, protože sama jít nemůžeš," vyměnil ho zase jeho bratr, "a my se nemohli dohodnout, kdo z nás se tě zeptá." Dokončil větu s úsměvem ale vážným tónem George a já nemohla nic než se rozesmát. "A nebude to divné, když některé holky nebudou mít nikoho a já hned dva společníky?" Podívala jsem se pobaveně na zářící Hermionu. "Nebude." Řekli společně kluci. "Takže na ty šaty jdeme dnes, Katie a žádné odmlouvání!" 

"Vánoční ples, se tradičně koná už první příležitosti turnaje." Začala svůj proslov profesorka McGonagallová, když jsme se všichni sešli v sále. Měli jsme se naučit tančit a neříkám nic. Nechtělo se mi do toho, ale na druhou stranu jsem věděla, že to bude zábava. Chtěla jsem sedět s Freddiem a Georgiem, ale museli jsme se rozdělit na holky a kluky a sednout si na rozdílné strany místnosti. "Na štědrý den se sejdeme spolu s hosty ve Velké síni na večer kultivované zábavy. Od každého z vás jako od zástupců hostitelské školy očekávám, že budete s hosty držet krok, a to doslovně, protože vánoční ples, je především slavností tance." No to snad ne. Zakoulela jsem očima a podívala se na klučičí stranu, kde byli všichni stejně vykolejení, jako já. "Kolej Godricka Nebelvíra se po století těší úctě kouzelnického světa. Nechci, abyste tuto pověst poskvrnili a počínali si jako parta pitomých potácivých paviánů." Tohle slovní spojení mě pobavilo. Mrkla jsem s úsměvem na Freda s Georgem, kteří si ale něco šuškali mezi sebou. Otočila jsem se zpět k profesorce. "V každé dívce potají dřímá labuť," Ron naproti nám něco zamumlal, čehož si všimla i McGonagallová a otočila se směrem k němu, "a v každém chlapci dřímá lev, který se chce předvést. Pane Weasley," vyzvala ho, aby k ní přišel.

Když si profesorka vytáhla Rona, aby si s ní zatančil, mohla jsem umřít smíchy. Stejně jako všichni ostatní. Dařilo se mi ho dusit v sobě. Ve chvíli, kdy McGonagallová řekla, ať se začneme párovat, úsměv mi spadl ze rtů jak sníh ze střechy a já měla největší chuť odejít. Naposledy, když jsem se učila tančit, jsem Jerrymu zlomila malíček u nohy. Od té doby jsem to odmítala zkusit. Stejně jako většina kluků a narozdíl od všech holek jsem se skrčila a doufala, že mě nikdo nenajde. To by ale za mnou nesměl mezi prvními přijít Harry. "Smím prosit?" Usmál se. Když jsem mu věnovala doslova zoufalý pohled, řekl mi jedinou věc, která mě donutila přestat myslet na sebe. "Ty tuhle šaškárnu nebudeš muset před všemi předvádět. Pomůžeš mi, prosím?" Na to nešlo říct ne. Všimla jsem si Freda, který si Harryho naštvaně změřil pohledem, ale nakonec se jen usmál na mě a odmítal jít tancovat.

Po pár minutách nemotorného tance s Harrym mu někdo zaťukal na rameno. "Můžu tě vyměnit? Jen na chvíli," zeptal se ho s úsměvem Fred. "Budu rád, už nemůžu, jde jí to víc než dobře, sakra," pochválil mě Harry. Musela jsem uznat, že ty roky s mými tanečními schopnostmi asi něco udělaly. I když jsem pro to udělala... vlastně vůbec nic.
"Ahoj," pozdravil mě Fred a jemně se uklonil. Zasmála jsem se a úklonu mu opětovala.
"Netušila jsem, že umíš tančit." Obdivně jsem se na něj usmála. "Neboj, sám to nechápu." Zasmál se. Chvíli jsme si jen tak dívali do očí, než nás přerušila profesorka a ukončila hodinu.

"To byla ta nejhorší hodina, proč si do háje musela vybrat zrovna mě?" Naříkal Ron po tanci s McGonagallovou. Já byla myšlenkami ale někde úplně jinde. Právě kolem nás totiž prošel Cedrik.