Sjedu pana doktoranda pohledem. Je nějaký bílý. A taky ho očividně přešel humor. Tak si zahraju na ruku osudu? Popravím ho, nebo pohladím?

Rozesměju se. Ačkoli jsem chtěla udržet vážnou tvář.

"Babi, proboha tě prosím. Myslíš si, že bych já na sebe nechala sáhnout, když nechci? Navíc, když u toho byla celá naše parta? Napsala to ta žárlivka, co ti to přišla požalovat. Slečny chtějí pana doktoranda jenom pro sebe, rozumíš, a tak si vymyslely, že obtěžuje čtvrťačku…"

Babička se očividně uklidnila, ale pořád se tváří podezřívavě.

"Hele, abych byla upřímná. Ty víš, že pana doktoranda dvakrát nemusím, ale obvinit ho z něčeho, co je vymyšlené hloupýma puberťačkama, to je pod mou úroveň, no uznej. Pan doktorand může potvrdit, že jsme se sice v kině sešli nešťastnou náhodou vedle sebe, avšak zůstalo u slovní přestřelky, velmi sarkastické, na obou stranách. Kromě toho, je mnohem pravděpodobnější, že by mě chtěl pan doktorand přejet svým sporťákem, než že by…" zvednu papír, na kterém je pokus o mé znásilnění popsán, "chtěl zabořit tvář do mého výstřihu a… pozvat můj zadek na rande."

Doprdele. Proč mě to vzrušuje.

"Stojíš si tedy za tím, že je toto obvinění smyšlené?" ujišťuje se ten z nižšího gymplu.

"Ano, naprosto. Pan doktorand je sice příjemný jak tříska v prdeli, ale -"

"Anet," upozorní mě babička.

"Tak jako záděr na palci," protočím oči, "ale je profesionál. Tohle je přece pod jeho úroveň. A pod tu vaši, paní ředitelko, je, zabývat se chorou myslí některých studentek v tomto ústavu."

"Pane Stylesi, máte k tomu co dodat?"

"Jak jsem řekl… už předtím, tohle se rozhodně nestalo, ale chápu, že v tomto případě by bylo jen moje slovo proti několika dalším lidem. Jsem… ehm, rád, že je Anet férová a nehodlá těžit ze své situace, ačkoli, jak říká, ke mně žádné sympatie necítí."

"Dobrá, v tom případě," vezme babička papír z mé ruky, smuchlá ho a hodí do koše, "se omlouváme, pane kolego. Ale prověřit to je potřeba."

"Samosebou ano, nic se neděje," ujistí ji pan magistr.

"Můžete jít, omlouváme se za plýtvání vaším časem, vás obou," usměje se babička a gestem všechny vyzve, aby laskavě vypadli.

Styles vyletí jak namydlený blesk, haha. Všimnu si, že babička má na stole tu kopii ještě jednou. Jako, té povídky o mně a Stylesovi. Vyhoupnu se od jejího koženého křesla a hodím si nohy na stůl. Taky jí ukradnu jabko, svoje jsem dala Louisovi.

"Anet… četla jsem to, a taky jsem poslouchala ty dvě slečny. A něco z toho, co na tom listu je… zní to přesně jako tvoje odpovědi. Ty holky si to nemohly jenom tak vycucat z prstu. Ale vidím, že jsi v klidu a máš z toho srandu, takže… co se stalo."

Ani mě nevyzve, abych laskavě sundala nohy ze stolu. Ale stejně to udělám. Narovnám se v křesle a babi si sedne naproti mně.

"No jo, seděli jsme v kině vedle sebe a ten film stál za hovno - za nic -, ta tak jsme do sebe s panem doktorandem rýpali. Jasně, on si ze mě dělal srandu, ale já jsem ho pálkovala taky slušně. Celý ten hovor probíhal v sarkasmu, měli jsme z toho srandu, a zároveň na sebe byli naštvaní, ale sakra, babi, Styles se mě ani nedotknul, jasně? Byla to jenom slova, navíc jsme oba věděli - i Zayn, pro kterého jsme to divadlo hráli, protože není nic krásnějšího, než když se ten kluk směje tak moc, až padá ze židle -, že jenom žertujem."

Babička se na mě podívá skrz brýle a pak si je úhledně schová do pouzdra. Vstane a já můžu vidět, jak se ušklíbá.

"Flirtovala jsi s ním a někomu se to nelíbilo."

"Já s ním neflirtovala!" poprskám jí jablkem celý pracovní stůl.

"Někdo by tě měl konečně ve tvých téměř devatenáci naučit pravidla stolování," utrousí babička.

"Neflirtovala!"

"Že ne? A proč se Styles tvářil tak provinile? Protože všechno, jak se to tu píše, je pravda, přiznej to."

"Ale my to tak nemysleli! Ani jeden, rozesmívali jsme Zayna a krátili si chvli, ten fiml byl fakt-!"

"Anet, prosímtě," přeruší mě babička. "Nevadí mi, že se ti Styles líbí, šlo mi jenom o to, aby nedělal něco proti tvé vůli! Jsi plnoletá, navíc budeš za necelé tři měsíce maturantkou a už nebudeš jeho studentkou a-"

"Ježišmarjá, já nevím, mám ti to říct latinsky, nebo co, Styles je mi u velmi zadní části jeho těla, jasně? Totálka mě nezajímá."

"A proto jsi s ním flirtovala v kině?"

"Neflirtovala!"

"A proto jsi na všech místech, kde je on?"

"Já tam jsem první, to on dycky doleze, ať už jsem kdekoli!"

"Pak to znamená, že s tebou taky flirtuje. Navíc kvůli tobě mohl ztratit kariéru."

"Ale nepřeháněj, prosím tě," mávnu rukou a dojím jablko. "Styles je idiot. A ty kurvič- ehm, slečny, co ti to přišly všecko pěkně napráskat, jsou duté jak vodovodní trubky."

Hahá, vyhrála jsem, babička se rozesměje.

"Ty jsi blbá jak vidle v zádech, fakt," vrátí mi a mně málem zaskočí.

"Hej, přirovnání jsou moje parketa!"

"No po někom to mít musíš."

"Bááábíííí!"

"Ticho tu, a dej ty nohy ze stolu."

"Doteď ti nevadily! Navíc jsou to moje nohy, miluješ moje nohy."

"Ale jsou na mém stole."

"Miluješ svůj stůl víc než mě?!"

"Můj stůl aspoň neflirtuje s doktorandy lingvistiky."

"Naaaaaaaah! Nech toho, stůl tě nemůže obejmout!"

"Ty ano, a objímáš mě jednou za rok na narozeniny."

"To není pravda, objímám tě i na Vánoce!"

Miluju, když babičku rozesměju.

"Musím na hodinu, máme teďko zeměpis. Neboj, určitě si dám pozor, abych neflirtovala se zeměpisářkou…" vstanu od stolu a protáhnu se.

"Tvůj humor mě udržuje mladou," zahudrá babička.

"Tebe udržuje mladou tvoje práce. A taky omlazovací krémy, co máš na nočním stol- au, haha!"

Babi mě sice pleskla pravídkem po zadku, ale ani se nesnaží maskovat smích.

"Ty drzoune. A buď ke Stylesovi hodná. A ještě mi pověz, kdo je ten chlapec, do kterého se nám zakoukal Nicky?"

"No to bych taky ráda věděla. Musím nenápadně, rozumíš, je opatrný a přede mnou to neřekne, protože ví, že bych si okamžitě zahrála na dohazovačku a - okay, babi, mohla bys pro čtvrťáky zařídit nějakou přednášku o homosexualitě a vůbec, tak? Prostě, máme pár lidí zastrčených ve skříni, co si myslí, že jim lidi přisoudí i genocidu."

"Tvoje starostlivost mě dojímá, dítě," usměje se babička.

"Kromě toho, bisexualitu asi máme v rodině, haha."

"I ty potvoro," broukne. "To se má pan Styles na co těšit."

"Pana Stylese z toho vynech."

"Jako bys nechtěla."

"No dobře, tobě lhát nebudu, ale nikomu ani slovo, jasně?"

"Jako hrob," ujistí mě babička a gestem mě vyhodí z kanclu.

Pche. Toliko k oběti sexuálního násilí.

Styles, haha.

Shit Happens || Larry Stylinson (Dokončeno)Přečti si tento příběh ZDARMA!