8. Part - Jsem zpět a budou se dít věci

228 14 3

Konec 7. části: Je pravda, že paparazzi na mě doráželi, i když jsem zmizela, ale to co se stalo včera večer nechci znovu zažít. "Roberte...

Pokračování: "Roberte, vím o tom, co jsi dělal moc dobře. Nezapomenu to nikdy, ale nesnaž se mě dostávat pořád do časopisů. Podstoupím to znovu, dobře, vím, že začátek bude stejně náročný. A děkuju ti, že jsi se pokusil o nějakou omluvu." Usmála jsem se na něj a jemu se vykouzlil úsměv na tváři, jako malému dítěti, když mu koupíte novou hračku. "Děkuju." Řekl a odešel. Michael mi zamával a nechal mi rozsvíceno, děkuju za to, protože přece jenom já nenechávám fanoušky čekat a oznamuju sama. Vyfotila jsem si selfie, které jsem dala na instagram a sdílela to na twitter. 'Jsem zpět, sice stále v nemocnici, ale brzo čekejte velké věci!' Zněl popisek a hned tam naskákalo plno komentářů. Nečetla jsem je, vypla si zvonění a viděla, jak jde sestra zhasnout, takže jsem se uvelebila a zavřela oči, abych mohla pomalu spát. Jenže jsem se stále jen převalovala z jedné strany na druhou. Nakonec jsem si znovu vzala mobil a prohlížela jsem různé příspěvky na twitteru a instagramu. Jako poslední jsem zabrousila do zpráv a napsala mámě a pak jsem otevřela tu zprávu od Rosse a začala jsem psát odpověď. 'Kupodivu si tě pamatuju. Moc děkuju, že jsi řekl Taylor, jinak bych tam asi ležela do teď. Bylo to jen z nervozity, takže brzo budu doma. Ještě jednou moc děkuju a dobrou. Nicol' a klikla jsem na tlačítko odeslat. Chvíli jsem na to zírala a pak jsem telefon zamkla a chtěla ho odložit, ale v tom mi přišla znovu zpráva. Čekala jsem, že bude od mámy, ale nebyla. 'Tak aspoň, že to není nic važného. Dobrou' odpoveděl Ross. Najednou jsem cítila, jak se mi na tváři tvořil úsměv, který byl pravý. Konečně jsem zamkla telefon a šla spát.

Ráno.

Probudila jsem se někdy okolo sedmé hodiny ráno a koukla na mobil, který byl zahlcen zprávami z perezhilton.com. 'Jsem zpět a budou nové věci! Napsala Nicol na svůj instagram a sdílela na twitter. Vítej zpět'. Pod tím samozřejmě moje fotka, co jsem včera přidala. V tom se ve dveřích objevil Robert. "Michael čeká dole, jedeš domů, tedy promiň do domu, co máš tady. Jsi v pohodě, ale musíme začít." Řekl, podal mi oblečení a zase odešel. Trochu jsem si promnula oči, oblékla se a věci dala do malé kabelky. Tedy věci, byla to nabíječka, to je vše. Vyšla jsem z pokoje, kde už čekal Michael. "Připravená? Venku je plno novinářů a fanoušků." Přikývla jsem a zhluboka se nadechla. Sjeli jsme do přízemí výtahem a vycházeli jsme ven a já viděla plno lidí před vchodem. Michael šel předemnou a prorážel cestu a za mnou byl Robert. Nasedli jsme do auta a já ještě ke konci zamávala. Jeli jsme do mého domu a Robert si to rovnou namířil do místnosti, kde mám mnoho kytar, klavír a pak jsem tam vchod do větší zkušebny. "Nechci tě moc zahlcovat prací, ale nechtělo by se ti začít psát zase? Fanouškům se stýská a touží už po něčem novém, přece jen to byl rok." Jak rychle jsme sem přišli, tak rychle odešel. Chvíli jsem tam stála a pak jsem prošla okolo kytar, klavíru, kde jsem zahrála pár tónů a pak otevřela dveře do zkušebny. Byl tam gauč a na něm plno papírů. Bylo vidět, že tu od té doby maximálně někdo setřel prach. Rozsvítila jsem a předemnou se objevilo okno, kterým bylo vidět do nahrávací části. Sedla jsem si na volné místo na gauči a vzala do ruky první papír. Byl tam text 'I could write a song with my new piano, I could sing about how love is a losing battle.' Následovaly nesmyslné klikyháky a pod tím pár not. Vzala jsem si čisté papíry a šla si sednout ke klavíru a zahrála jsem pár akordů, co tam byly už nadepsané a začala je opravovat.

"To je super!" Uslyšela jsem za sebou a v rychlosti jsem se otočila. Stál tam Michael, který byl opřený o futra. Ztratila jsem úplně pojem o čase, ale co je důležitejší? Složila jsem znovu písničku. "Děkuju, asi bych měla zavolat Robertovi, že?" Michael přikývl a hodil mi mobil. Nechtělo se mi s ním mluvit, takže jsem využila esemesek a jednu mu poslala. Nečekala jsem na odpověď a kousek jsem zazpívala a dala na instagram. 'Těšíte se? Brzo jí uslyšíte!' Byl popisek a hned tam naskákalo plno komentářů. Musím přiznat, že si některé ráda přečtu, ale teď jsem byla unavená a tak jsem si nechala udělat čaj a šla si sednout k televizi.

Z pohledu Rosse.

"Co je? Vždyť jsem to řekl správně?!" Zařval jsem naštvaně a už nevěděl co dělat. Sedl jsem si na stoličku a trochu si prohrábl vlasy. "Přestaňte se teď hádat. Dotočíme to zítra a už se uklidněte." Řekl režisér a já jsem zůstal ještě sedět mezi rekvizitami. Co se to stalo? Poslední dobou mám náladu, že bych nejradši zmizel ze světa. V tu chvíli mi došlo na mobilu upozornění, že na perezhilton.com proběhla aktualizace. Jako první tam byl příspěvek s Nicol. Ten se jí teď asi nehodlá pustit. Otevřel jsem příspěvek a tam bylo video z instagramu, jak zpívá. Myslel jsem, že jí to trochu upravují, ale ona má vážně úžasný hlas. V tom mi ....

Mezi skolou, treninky a zapasy jsem si udělala konečně čas na další čast. Ted jsou trochu vic o nicem, ale brzo uz prijdou zasadni zvraty. Trochu me mrzi, ze oproti 6. Casti je na 7. O asi 50 min, ale aspon nekdo to cte :) komenty a vote potesi

BTW: V médiích máte písničku, o které se v tomhle díle mluvilo. -Nicol

Fame isn't awesomeRead this story for FREE!