For every story tagged #WattPride this month, Wattpad will donate $1 to the ILGA
Pen Your Pride

"Tak mluv, co sakra bylo?" doráží Monnie, sotva se posadím.

Protočím oči: "Je to namyšlený idiot. Babička nás po škole vezme domů."

"Super. A on? Co bylo? Řekla mu babička aspoň něco?"

"A jo, docela ho setřela. Řekla mu, že na blbou otázku má čekat blbou odpověď, haha. Asi taky poznala, jaký je to idiot," pokrčím rameny a položím se na žíněnky.

"Hm, ty bys taky mohla trochu ubrat ale," poví mi opatrně. "Může tě potopit slušně, pokud bude chtít. Stačí slovo Anakondě a-"

"Anakonda nás bude mít až na matuře a beztak i u ní bude tenhle mamlas," kývnu bradou k tomu idiotovi, co se připojil k holkám a hraje s nimi volejbal.

"Můžeš mu přestat říkat mamlas," požádá mě.

"Tak idiot," protočím oči. "To je fuk. Podstatné je, že je to kriploidní egoistický bastard a já nutně potřebuju Louise."

Rozesměje se a já s ní. Jenom Louis mě dokáže uklidnit a odvést moje myšlenky. Jeden den a já jsem na zhroucení. Naštěstí zazvoní rychle a já a Monnie můžeme vypadnout před školu. Babi sice ví, že kouřím, ale neodvážím se před ní, takže Zayna i s jeho cigárkem pošlu na autobus, teda po tom, co ho pevně obejmu a v rychlosti mu povím, co se odehrálo za rodeo v babiččině pracovně, haha. Sotva zmizí za roh, babička vyjde ze dveří ústavu.

"Ahoj, babi," pozdraví Monnie.

"Ahoj, sluníčko. Musím se cestou zastavit v obchodě, neříkala Anna, jestli nepotřebuje něco koupit?"

"Napíšu jí, díky."

Obě si sedneme dozadu, stejně akorát tlacháme, nebo, to mám aspoň v plánu já, ale Monnie se hned nahne k babičce dopředu. "Co si myslíš o Stylesovi?"

"O mladém panu magistrovi? Inu, že mu Anet dává pěkně zabrat."

Temně se zasměju a Monnie mě rozpustile plácne po stehně. "Myslíš, že je hezký?" pokračuje rozverně.

Babička se rozesměje na celé auto: "Na to už jsem trochu z formy, nemyslíš?"

"No, jako, Anet taky nepřipadá hezký, tak se ptám, jestli to je v genech, nebo jestli je jenom zahořklá-"

Plácnu ji po stehně, až vykvikne jako podsvinče: "Pako!"

Rozesmějeme se všechny tři a babička se pak chopí slova: "Ne, nepřipadá mi přitažlivý. Já moc na černovlasé a zelenooké velikány nejsem. Moje babička vždycky pravěli: "Metr dvacet, chlapa dost". Je příliš vysoký, příliš výrazný a příliš si vědomý svého dobrého vzhledu na to, aby mě mohl přitahovat."

"Děkuju, babi," houknu a ona se rozesměje.

"Ale tebe by přitahovat měl," podotkne. "Je tvůj typ."

"Můj typ?! Oh bože, babi, Zee je můj typ-"

"Ale miluješ Louise," poznamená Monnie.

"No to je něco jiného-"

"Ale fyzicky se ti líbí," přidá se k ní babička.

"Ježiši, vy dvě sudičky," postesknu si. "Nechcete nám připravit svatbu rovnou?"

"Nejdřív by to chtělo zásnubní hostinu, nemyslíš, beruško?" mrkne babička do zpětného zrcátka.

Nejraději bych ji… ale rozesměju se. "Mladý pan doktorand Styles je stejně nesnesitelný, jako je jeho nos příliš velký."

Obě zahýkají smíchy a já se směju tomu, jak se ony smějou.

"Měla bys ale umět uznat, že je charismatický. Ty jeho zelené oči mají něco do sebe," pokouší se mě usměrnit babička.

Shit Happens || Larry Stylinson (Dokončeno)Přečti si tento příběh ZDARMA!