13. The End

2.1K 101 5
                                    

"Počkej, já nevím, jestli chci." zaprotestovala jsem, ale on si mě stáhl do náruče, ruce položil na má ramena a pomalu kráčel večerní mlhou k jezeru.

"Ty nemusíš být na programu?" zeptala jsem se, když jsem z povzdálí uslyšela hlasy. Šly od pódia.

"Ne, kluci oznámili, že jsem nemocný, abych tam nešel takhle." oznámil mi situaci. Chápavě jsem přikývla. Dereckovi je to jedno, on se zavře v kuchyni a nikdo ho neuvidí, ale u Harryho je to horší. Těžko by vysvětlovali vzniklou potyčku. Něco takového se na dětském táboře nesmí stát. Jde přece o děti!

No bohužel, ono se stalo a zrovna mě.

Bylo mi jedno, že tráva je už trochu navlhlá, i tak jsem si sedla na zem. Harry hned vedle mě a přitáhl si mě do náruče. "Myslíš si, že jsem ufňukaná?" hlavu jsem si položila na jeho rameno. Otřásl se smíchem. "Myslím si, že jsi silná, protože jsi to všechno zvládla."

Nos jsem zabořila k jeho krku a nasála tu známou a uklidňující vůni.

"Nikdy jsem neměla potřebu projevovat svou slabost, jenže teď už to nejde, nemůžu."

"Vybreč se, jestli to potřebuješ." Pohladil mě po vlasech. "Nikdy jsem neměl rád, když holky brečely. Připadalo mi, že si tím všechno vynucují."

Mluvil velmi tiše, ale dost důrazně na to, abych to slyšela.

"Chci tu být pro tebe." hladil mě tak něžně, jako bych byla z porcelánu. "Jsi tu pro mě," odvětila jsem tiše. "A já si toho moc vážím."

Na to už nic neřekl. Jen jsme spolu seděli, slunce zapadalo, až byla všude tma. Byla jsem tak unavená. Tyhle dva dny byly šílené a já doufám, že ty další budou už klidné. "Půjdeš spát ke mně," oznámil mi. "Domluvil jsem to s kluky, nějak se poskládají v ostatních chatkách."

"To jsi nemusel." zavrtěla jsem hlavou a přijala jeho teplé ruce, které mi pomáhaly na nohy. Byla mi už pořádná zima.

"Musím se ale jít osprchovat." zamumlala jsem. Tohle potřebuju a hned potom spánek.

Došli jsme ke mně na chatku. Lea tam ještě nebyla, tak jsem si vzala jen to nejnutnější - pyžamo a taky ručníky s hygienou. Dívčí koupelna byla plná holek, co se sprchovaly nebo odličovaly. Proto jsem zamířila opět do pánské, kam šel i Harry s Niallem.

Není mi to sice dvakrát příjemné, ale lepší než čekat tak dlouho v těch dámských. Se vším jsem vlezla do sprchy a svlékla se až tam. Po té minulé scéně nebudu už nic riskovat. Pustila jsem vodu a nechala se uklidnit teplými kapkami dopadajícími na mou pokožku.

Po chvíli vody a jejich klábosení jsem uslyšela, jak si Harry zpívá. Na to jsem se musela začít smát. Když mě zaslechl, ještě přidal na hlasitosti. Měl sprchu hned vedle mé, takže jsme se slyšeli dobře. Otočila jsem kohoutkem na ledovou vodu, a co nejvíc se natáhla, abych to na něj mohla horem pustit. A pak jsem uslyšela jen ječák.

"Nejen, že okupuješ pánský sprchy, ale ještě na mě stříkáš ledovou!" zaječel a já s Niallem vybuchla do smíchu. Nešlo se nesmát. "Když ono se to přímo nabízelo," vyhrkla jsem omluvně. "Jedeš, Katie." zakřičel Niall.

Vypnula jsem sprchu a začala se mydlit. Oni už byli hotoví, slyšela jsem, jak zastavili sprchy a odhrnovali závěs. Po chvíli tam byl klid, takže nejspíš odešli.

Když jsem byla hotová, obmotala jsem kolem sebe osušku a vylezla ven. Omyl, odešel jen Niall, Harry na mě čekal. "Myslela jsem, že už jste šli." řekla jsem zaskočeně a osušku si utáhla pevněji, kdyby náhodou chtěl spadnout. Vlasy jsem si dala do turbanu a s hygienickým kufříkem přešla k pultu s umyvadly a zrcadly. Nervózně jsem vykonala nejnutnější věci. Bylo mi nepříjemné, jak se pořád díval. "Co je pořád?" Uchichtla jsem se, když neuhýbal pohledem. Udělal pár kroků a zastavil se až těsně za mnou. "Jsi krásná."

In love with you [Harry Styles]Kde žijí příběhy. Začni objevovat