Three Simple Rules [CZ]

"Wait what?"

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

O měsíc později

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Celý měsíc se nic moc nedělo, pořád jsme chodili do kavárny jako normálně, ostatní chodily na párty. Já skoro nikam nechodil protože Thomas tomu všemu dodával tu jiskru, něco jako když vás někdo někam pozve ale vy tam chcete jít s někým koho dobře znáte. S Thomasem si voláme jednou a nebo dvakrát týdně protože je tam časový posun. Voláme vždy hned co mi skončí škola protože u mě jsou dvě a u něho sedm, je to strašně blbé ale díky tomuhle jsem si něco uvědomil.

"Budeš jíst ten pudink?" Zeptá se mě Chuck, na obědě dávají pudink jen občas a Chuck ho totálně zbožňuje. " Ne ale nedám ti ho" 

" Proč ne?" 
" Protože teď ho dávám Minhovy" Ti dva se o něj vždy perou. Jdeme dnes s Chuckem k němu domů, prý se mám nějak odreagovat nebo co. Já vím že bych měl začít dělat i něco jiného než válet se v posteli s fotkou v ruce, ale on mi tak moc chybí. Mě prostě nestačí si sním jen volat, nebo ho vidět jen přes obrazovku notebooku. 

Po obědě máme laborky, někdo by řekl že je to super, pokusy a další věci ale u nás jsou to jen dvě hodiny psaní a potom nám učitelka něco ukáže. Když skončíme jdeme s Chuckem rovnou k němu. " A co si mi chtěl říct?" Zeptá se mě když odemiká. Úplně jsem zapomněl že mu to chci říct, teď si ale nejsem vůbec jistý jestli mu to vůbec mám říkat.

" Nic duležitýho, to počká" Vlastně je to hodně důležitý, ale aspoň mám nějaký čas si rozmyslet co mu všechno řeknu.

"Zdravím" řeknu směrem do obýváku a jdu do Chuckova pokoje. " Dylane, nejsou doma" 

" Nevadí, zdravím duchy co ti tu bydlí" Protočí očima a jde za mnou. Podá mi jeden ovladač. 

" To jdeme hrát gta?" 

" um ne, jdu tě naučit fortnite" 

" Proboha Chucku to je taková kravina že mě z toho bolí mozek jen když to říkám" 

" Hele, třeba na něj konečně přestaneš myslet a koukat na tu fotku" Počkat, jak může vědět o té fotce když to nikdo neví? Věděl jsem že špehuje lidi ale nemyslel jsem že bude špehovat zrovna mě.

" Já se nekoukám na žádnou fotku" 

" A to že ležíš v posteli a pod polštářem máš fotku s ním je co?" 

" No, a jak to víš? Řekl si mi že sleduješ jenom Minha a holky, ne mě"

" nesleduju tebe, ale když jdu k tobě tak se ti koukám do okna a věř mi že to je vidět."  Nic neříkám. " Vsadím se, že to co prý není důležitý, je o Thomasovi" 

" Není, proč by jako mělo?" Zapnu ovladač, Chuck už zapíná hru. 

" Co jiného by jsi mi chtěl říct? Maximálně to že se ti líbí nějaká holka, ale to je ta méně pravděpodobná věc" On je jak nějaký jasnovědec, třeba ve škole mi to nevadí když předpoví test a nebo celý test vytipuje a má jedničku, ale teď mi to vadí. 

" Řeknu ti to až tě porazím ve fortnitu jo?" Třeba mu to dneska nebudu musetdřív protože jsem tohle hrál jenom jednou a umřel jsem hned po první minutě. 

" Tak jo" 

Zapne 1v1 a hra se spustí. Začnu střílet do jednoho místa, on ke mě půjde, zabije mě a tadá prohrál jsem. Ani jsem se nekoukal na obrazovku a jen mačkal tlačítko střílení. " No vidíš jak jsi mě porazil" Zvednu oči od ovladače. 

"YOU WIN!" Objeví se na obrazovce. Jak jsem si vůbec mohl myslet že se nenechá zabít?

" No tak říkej" Odloží ovladač na stůl a koukne se na mě. 

" No"

" No" Zopakuje po mě. " Prostě já nevím jak." pokračuju.

" Ale když Thomas odjel takto ze začátku bylo v pohodě ale."

" Ale?" 

" Chucku, můžeš už držet klapačku?"

" Dylane, s tebou je něco vážně hodně špatně protože mluvíš jak slimák a ještě k tomu seš asi dost nervozní když ten ovladač mačkáš jako kdyby jsi chtěl někoho zabít." 

" Asi jsem zamilovaný" Vylítne ze mě, mohl jsem to říct milionkrát jinýma slovama nebo cokoliv ale můj mozek řekl tohle. Chuck je úplně v klidu, jako by ho tahle informace ani nijak nepřekvapila. Vydechnu, on pořád nic neříká. " Slyšel jsi mě?" Zeptám se protože tohle není Chuckova obvyklá reakce. 

" Jo slyšel" Řekne ale pořád neprojevuje žádnou emoci. Třeba přemýšlí, i když vážně nevím nad čím.

" Je to asi Thomas"  Řeknu, já vím že jemu by to nikdy nevadilo ale i tak je to prostě věc kterou se bojíte říct i vám nejbližší osobě. Teď už konečně začal reagovat. Usmál se opravdu širokým úsměvem. Nechápavě na něj koukám a pak konečně něco řekne. 

" Já to věděl" Rozmáchne rukama. Takže to už nejsou jenom holky co potřebují nutně kamaráda gaye nebo bisexuála? 

" Takže ho miluješ?" Zeptá se. "Nevím, ale prostě je to takový pocit.. když odjel nebylo to tak hrozné ale poslední týden byl příšerný, nemohl jsem ho dostat z hlavy, nemohl jsem se dočkat až mi zavolá, a skoro pořád se mi zdají sny s ním"

" Jo miluješ ho. O muj bože musíš mu to říct hned teď." 

" Nevím jestli ho miluju, a za druhý nebudu mu to říkat a za třetí on má teď ještě školu, u něj nebyl ani oběd."

Vůbec nepobírám co se teď děje. Nevidím jediný důvod proč mu to říkat. Řekněte mi, kdy se stalo něco dobrého když jste někomu řekli že ho milujete. Nikdy, teda jedině ve filmech a tohle film není. 

" Já zapomněl a já vím že ho miluješ, dobrá možná se ti nelíbí tolik ale věř mi že až sem přijede, konkrétně na tvoje narozeniny které jsou ani ne za měsíc, tak se do něj tak moc zamiluješ že mě budeš prosit abych tě toho utrpení zbavil" 

" Wow Chucku, to jsi nějaký expert na lásku? A já mu ani o té oslavě neříkal." 

" Náhodou o lásce vím tak desetkrát víc než ty, ty sis vážně myslel že tě Sonya milovala? a proč si m..." 

" Počkat cože? Proč by se mnou Sonya jinak chodila?"

OU OU. Dylan se příště asi dozví něco o Chuckově tajemství s Thomasem. Ale nic neprozrazuju. Příště bude Chuckův pohled tak doufám že vám to nebude vadit. A O MUJ BOŽE DĚKUJU ZA VŠECHNY HLASY A VŠECHNO OKOLO.

vaše qqmmaa❤❤