MATKA DÉMONŮ

9.kapitola - Pod svícnem největší tma

9. kapitola

Pod svícnem největší tma

Lilien obklopovala tmavá pavučina, která jí ochromovala smysly, až se dusila. Snažila se ji roztrhat, aby se dostala na denní světlo. Po malých kouscích tu věc kolem sebe ničila, a s každým kouskem se kolem víc a víc rozjasňovalo. Bylo to náročné, měla by tedy cítit únavu, ona však s každou další částečkou pavoučí sítě cítila jen větší úlevu a sílu. Vytrvala, a nakonec stanula nahá v jasném slunečním světle. Chvilku si na něj zvykala, a teprve pak až dokázala otevřít oči.

Pohled jí spočinul na mužské bradavce, kterou měla jen kousek od nosu. Udivilo ji to, pak si ale vzpomněla, že usnula Viktorovi v náruči.

„Jsi vzhůru," konstatoval tiše. Necítila ho ve své hlavě, takže to musel poznat jinak. Zvedla k němu obličej, a na zádech ji polechtaly vlasy. Viktor se na ni láskyplně usmíval, na jedné paži měl položenou hlavu a druhou jí něžně hladil po rameni.

„Jak dlouho jsem spala?"

„Celý den. Před chvílí se setmělo," odpověděl a promnul mezi prsty pramen vlasů, který jí sklouzl přes rameno na šíji. V té chvíli si plně uvědomila svou nahotu. I tu jeho. Srdce jí začalo tlouct rychleji.

„Byl bych si na sobě něco nechal," řekl napůl omluvně a napůl pobaveně: „Ale všechno mi shořelo."

Lilien ucítila, jak se jí hrne krev do tváří: „Jak je ti?"

„Nikdy mi nebylo lépe. Jsi tak krásná," odpověděl chraplavě a jeho hladící prsty se přesunuly z jejího ramene na odhalenou šíji. Tentokrát se jí srdce roztlouklo jako zběsilé. Věděla, že ho musí slyšet a přála si vědět, co cítí on. Poznal to a otevřel se jí. Dal jí poznat svou spalující touhu i přetrvávající obavy.

Lilien ani na moment nezaváhala. Vášnivě ho políbila, přitiskla se k němu a vydala se dlaní k jeho břichu. Vzývala ho, aby se jí odevzdal. Jeho váhavost se v mžiku rozplynula, když ji spálila silou své touhy. Sevřel její ruku, kterou ho hladila a přetočil Lilien na záda. Ocitl se tak mezi jejími stehny, která se pro něj ochotně rozevřela. Sevřel jí obě zápěstí nad hlavou a hladově polaskal jazykem její vztyčenou bradavku. Čarodějka hlasitě zasténala a vzepjala se pod ním. Když se svým horkým, vlhkým klínem dotkla jeho vzrušeného těla, prudce se jí zmocnil.

Jejich první milování bylo krátké a divoké, toužili po sobě příliš, takže nedokázali být trpěliví. Podruhé to byl Viktor, kdo převzal iniciativu, a miloval se s ní tak, jak jí to ukázal tehdy ve své mysli. Pomalu a něžně, přesto ale s vroucí žádostivostí.

Lilien ještě podobnou slast nezažila. Nebyl jejím prvním milencem, ale jejich prolínající se pocity umocňovaly jejich rozkoš téměř až k hranici bolesti. Nedokázala myslet, jenom cítit jeho ruce na svém těle, jeho horké rty a tělo, kterým si ji nesmlouvavě bral a přiváděl ji tak o rozum. Když pak ucítila, jak se v něm probouzí jeho touha po její krvi, už se jeho hladu nebála. Naopak, chtěla ho nakrmit. Zaklonila hlavu a odhalila mu hrdlo. Horko jeho úst jí vyhnalo všechen dech z plic, pak ale zmizelo a Viktor se místo toho znovu vášnivě zmocnil jejích úst.

Noc už výrazně pokročila, když konečně ukojili svou touhu. Viktor z ní opatrně vyklouzl a opřený na loktech se čelem opíral o její hruď, která se prudce zvedala a klesala. Lilien ho vískala ve vlasech a cítila bezbřehou radost.

Když se na ni podíval, jeho úsměv byl především vítězný: „Dokázal jsem to."

Přitáhla si jeho tvář ke své a políbila ho: „I kdyby ne, nevadilo by mi to."