Make It Right /Taehyung x Namjoon/ VMon ✔️

/ 8 /

„Eh, ahoj, Namjoon už asi odešel do práce, co?" zeptal se kluk, stojící na chodbě.

„Jungkook, že jo?" ujistil se Taehyung.

„Jo... Taehyung?" řekl i mladík jeho jméno.

„Hm, co jsi potřeboval?"

„No... Namjoon si občas přečte, co vytvořím, tak mě napadlo... A nemohl bys ty? Máš čas?"

Tae se ošil a přivřel na kluka oči. Zas ta jeho podělaná paranoia. Copak vypadal jako někdo, kdo rozumí doplňkům stravy, nebo dokonce žurnalistice? Což o to, ve škole míval korejskou gramatiku za plný počet bodů, ale k tomuto oboru nikdy nijak víc netíhl. Jungkook se ovšem tvářil jako opuštěné štěně, copak mu mohl říct ne? Navíc byl dost koukatelný, čehož si Tae všiml už den předtím. A taky se nudil, a jestli sousedovi vycházel vstříc Namjoon, snad se nic nestane, když ho pro jednou nahradí.

„Tak jo... půjdeš dál?" zeptal se opatrně. Pan domácí mu normálně svěřil klíče od svého bytu, tak ani tohle určitě nebude problém.

„Používám pro články stolní počítač. Tak tě asi pozvu k sobě...?" natočil se Jungkook bokem ke dveřím svého bytu, který byl vzdálený jen přes chodbu. Tae znovu zaváhal. Nechtěl přece Namjoonův byt opustit ani za nic. Ale to se tam opravdu unudí, než nastane alespoň čas oběda.

„Fajn," mávl rukou, nazul si nějaké pantofle, co uviděl jako první, vytáhl klíče ze zámku a vyšel na chodbu za klukem. Samozřejmě řádně zamknul.

Jungkookův byt byl o něco menší, ale velice útulný. Obývací pokoj měl spojený s kuchyní a vedly odsud pouze jedny dveře, asi do ložnice.

„Můžu ti něco nabídnout?" zeptal se Kook a ukázal při tom k pracovnímu stolu za pohovkou, kde stál velký LCD monitor s otevřeným Wordem. „Je to támhle."

„Možná vodu, díky." Tae tedy zasedl ke stolu na pohodlné pojízdné kožené křeslo a naklonil se k monitoru. Trochu si text zvětšil. Potřeboval by své brýle, ale bohužel je ztratil hned první den, co se ocitl na útěku. Článek byl zhruba na stránku a půl a obsahoval spoustu odborných výrazů, ve kterých se trochu ztrácel, jenže věřil, že cílová skupina čtenářů je pochopí. On se o tohle téma nikdy nezajímal. Jinak byl text ale napsaný moc pěkně a dával spoustu možností k přemýšlení. Vyloženě neodrazoval od doplňků stravy, ale rozhodně je ani neschvaloval. Prostě ať si každý udělá názor sám.

„Jaké to je?" vytrhl ho Jungkook ze čtení a ještě mu položil dlaň na rameno. Na stůl postavil sklenici s vodou. Tae se na něj prudce otočil.

„Zatím dobré. Jak dlouho píšeš?" zajímal se. A doufal, že mladík dá svou ruku brzy pryč. Musel by být slepý, aby neviděl, jak je JK přitažlivý a jak se na něj od začátku dívá. Anebo měl ten sex v očích prostě pořád a neuvědomoval si to. Naštěstí Jungkook ustoupil o krok vedle a tudíž se ho přestal dotýkat.

„Od základky. Na střední jsem vedl studentské noviny a na univerzitě taky. Bohužel mi to ne úplně vyhovovalo. Zkoušel jsem ještě pracovat v jedněch novinách, ale zkrátka nemám rád stereotyp a pravidelnost. Tak jsem skončil na volné noze. Píšu pro noviny, pro internetové stránky..." vysvětlil stručně.

„A o čem bys chtěl psát, kdybys mohl? Včera jsem pochopil, že tě tohle téma moc nebere," napadlo Taeho.

„Ne že by mě nebralo, ale právě proto, že do něj hodně vidím, nedokážu být objektivní." Jungkook si přitáhl ke stolu židli a posadil se vedle Taehyunga, což bylo asi ještě horší, než když na něj položil svou ruku. Už to bylo dávno, co měl Tae nějakou známost, chyběl mu blízký kontakt s jiným člověkem, ale zase vzhledem ke starostem zvládal své chutě a potřeby ovládat, no spíš asi neměl na vybranou. Jenže Kook na něj koukal tím svým pohledem a byl prostě hodně blízko, tak Tae popustil uzdu fantazii. Tedy nenápadně.