Make It Right /Taehyung x Namjoon/ VMon ✔️

/ 7 /

Tae se nechtěl s Namjoonem vybavovat a naštěstí do večera nebyla ani příležitost. Jakmile se malý Dae probudil a Haneul se rozhodla, že potřebuje vyzkoušet z matematiky, bylo v bytě tak živo, až z toho šla Taemu hlava kolem. Ale taky si musel přiznat, že se mu to líbí. Energie dětí byla úžasná a jejich chování bezprostřední a upřímné. A poněkud nakažlivé. Několikrát měl přece jen chuť Namjoonovi říct, že by rád věděl, proč je na něj naštvaný, protože dle jeho názoru a vzpomínek na to neměl nárok, ale vždy si to rychle rozmyslel. Něco mu říkalo, že druhý muž už se k minulosti vracet nechce. Přitom měli společných i mnoho pěkných vzpomínek, vlastně asi víc, než těch špatných. Kdykoliv se Taehyung na Namjoona déle zadíval, všechno se mu hned vybavilo. A i po těch letech to bylo pořád dost živé.

Na univerzitě spolu nějakou dobu chodili. Tedy chodili, spíš měli výjimečný přátelský vztah s bonusem. Až posledních několik týdnů před Namjoonovou promocí to vypadalo opravdu vážně. Jenže pak... pak se to všechno podělalo. Několikrát se rafli kvůli společné budoucnosti, Tae měl před sebou ještě několik semestrů, zatímco Namjoon školu končil. Ani jeden s tím nechtěl přestat, než ovšem starší muž poslal Taemu ten zatracený dopis. Bylo to v den jeho promoci. Tae na ni nakonec ani nešel. Byl naštvaný, zklamaný a dost se držel, aby celý den neprobrečel. Jen hrstka vyvolených o nich dvou věděla, takže ani nebyl pořádně nikdo, kdo by ho utěšil. Bratr žil už pár měsíců v Americe a rodiče se zrovna chystali stěhovat do Japonska. Neměl sílu zatěžovat je svými problémy s láskou.

Ano, skončilo to a naučil se s tím žít a velmi živě si pamatoval, jak byl tehdy na Namjoona naštvaný, protože to prostě vyřešil za ně za oba, aniž by to bylo takhle radikálním způsobem nutné. Ale asi to viděl jako správnou věc.

Tak proč je na něj stále tak napružený?

Proč se chová, jakoby Tae před lety ublížil jemu, když to bylo naopak?

Samozřejmě byl zvědavý, ale s problémy, které nyní měl, se tahle záležitost rovnala prkotině, proto se k tomu ani on sám už nechtěl vracet. Možná někdy v budoucnu... Setkání s Namjoonem přece jen otevřelo starou ránu a bohužel s ní i to hezké, na co se snažil celou tu dobu zapomenout. Ani za nic ale druhému muži neřekne, na co myslí a jak moc mu tehdy ublížil.

Namjoon dceři zkontroloval úkol z matematiky a pak šel připravovat večeři. Říkal něco o tom, že slíbil Haneul pizzu, ale protože se změnila situace a měl na vaření čas, pustil se do plnohodnotné večeře a o hodinu později už na stole stála mísa s kimchi, šťavnaté hovězí s pikantní omáčkou, kopice rýže a smažené nudle se zeleninou. V kuchyni to vonělo tak, že se Taemu sbíhaly sliny. Zatímco si s dětmi hrál v obýváku, ta božská vůně došla až k němu a připomněla mu poslední pořádné jídlo, které měl naposledy asi před měsícem v oblíbené restauraci. Chodíval tam na večeři skoro obden, jenže pak musel najednou přestat, nedalo se nic dělat. Ale vonělo to tam úplně stejně.

Namjoon všechny zavolal ke stolu, a když Tae uviděl tu hostinu, málem se mu nahrnuly slzy do očí. Najednou zatoužil, ať to není naposledy. Že udělá cokoliv, jen aby takové jídlo mohl jíst i zítra a další dny.

„Tak jen pojďte, dokud je to teplé," vyzval je Namjoon a děti s radostným výskáním zaútočily na své židličky. Tae počkal, až si sedne i Namjoon a uzmul si pro sebe poslední volné místo.

„Vypadá to dokonale," vydechl úžasem a netrpělivostí, nacpat si žaludek k prasknutí. Tohle všechno přece nemohli sníst ve čtyřech lidech? A děti toho určitě sní ještě méně.

„Neostýchej se, naber si, co chceš," pobídl ho Namjoon mile, evidentně pyšný na své kuchařské dovednosti. Tae si ho pamatoval jako pořádné nemehlo, pokud šlo o uvaření třeba i vajec na tvrdo, ale okolnosti ho asi naučily. Neměl ženu, zemřela a musel se tedy o děti postarat sám. A vzhledem k tomu, jak byl zásadový, jistě fast foody volil jen jako krajní možnost. Tae si nabral do misky rýži, do další trochu nudlí a poslední naplnil směsí masa a kimchi. Bože, bylo naprosto úžasné, zatím ho jen ochutnal na špičku hůlek. Podobné dělávala jeho matka a on sám se ho nikdy nenaučil dělat tak dobře, takže si ho raději začal kupovat. Ale co si budeme povídat, kupovaným kimchi to pravé, domácí nikdy nenahradíte. Musel se vnitřně uklidnit, jinak by se na jídlo vrhnul jako hladová zvěř. Divil se, že si ještě nikdo z přítomných nevšiml kručení v žaludku, ale naštěstí ho před návštěvou pánského butiku utlumil svačinou. Nečekal tak vydatnou večeři, ale dle reakce dětí na to byly zvyklé. Haneul i Dae ani nemukli, když jedli. A svým mlaskáním daly dostatečně najevo, že jsou ochotní oželet i pizzu, jen když budou každý den večeřet něco takového.