Překvapení

287 20 2
                                    

Probouzím se s úsměvem na tváři. Včerejší den byl až moc skvělý, na to aby to byla pravda. Ale vážně, co když to byl sen. Radši se kouknu na mobil, jestli mi Bella doopravdy volala. Proč si dávám na mobil heslo, když to pak skoro neodemknu. Přijaté hovory. Poslední. Bella. Yeah, je to pravda. On se probudil. Je neděle. Mohla bych ještě spát, ale nemůžu se přestat smát. Zajdu za rodičema do obyváku. Chci se jich zeptat, jestli už slyšeli o Lukoj.

„Mami?‟

„Ano zlatíčko?‟

„Slyšela si už nějaké novinky o Lukoj?‟ budu ji napínat.

„Ne, ty něco víš?‟

„On. Se. Probudil.‟ říkala jsem to pomalu. Jen při pohledu na ni jsem mohla vidět široký úsměv, který se rýsoval na jejím obličeji. 

„To je skvělé.‟

„Já vím. Nejlepší zpráva, co sem kdy slyšela.‟ to už jsem odcházela do pokoje. Kdyby mě mamka ještě neoslovila, tak bych odešla.

„Máme pro tebe s tatínkem malé překvapení.‟

„Jaké?‟ vědí, že nemám ráda napínání, tak by mi to už mohli říct.

„Rozhodli jsme se, že můžeš do Francie odletět už dneska, ale s jednou podmínkou.‟ tomu říkají malé překvapení?

„A ta je jaká?‟ dnešní den se mi snad jen zdá. Oni mi dovolili odletět už dnes.

„Až přiletíš, doděláš si všechno do školy.‟

„To je vše?‟ přikývli.

„Moc děkuju.‟ popošla jsem blíž k nim a objala je. 

Sbalení věcí na tři dny mi nedělalo problém. Většinu už jsem měla nachystnou. Teď stojím na letišti a čekám na odbavení. Hodně jsem s rodičema cestovala, tak už to zvládám sama bez problémů. S rodičema jsem se rozloučila už před vstupem na letiště. Po odbavení jsem musela ještě půl hodiny čekat na letadlo. Ani jsem se nenudila. Chytla jsem tam wi-fi, tak jsem napsala Belle, Car a Ali, že dneska kolem šestý večer přiletím. Ještě jsem je poprosila, aby na mě čekali na letišti. Bydlí ve městě poblíž Paříže, tak to mají k letišti asi 10 minut. Letadlo už přiletělo. Konečně můžu nastoupit. 

Než jsme vzlétli, letušky říkali něco o bezpečnosti a tak. Moc jsem je neposlouchala, protože to všechno už znám nazpaměť. Konečně domluvili a my vyletěli směr Francie, teda přesněji řečeno směr Paříž.

Trochu kratší kapitola. Takových bude ještě pár. Potřebuji ten příběh něčím vyplnit, abych tam mohla napsat jeden nápad co se mi honí hlavou :D

Pokud se líbí, potěšilo by vote nebo komentář :) 

Moc bych chtěla poděkovat těm, co to čtou. :3 *-*

Pokud chcete, můžete si napsat o věnování :)

V sobotu odjíždím do Anglie, tak se pokusim napsat ještě jeden díl než odjedu :)

Really? [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat