Gif - Hank Mason

Jason

"Nesmí se to dozvědět, Hanku. Je to naše malé tajemství. Naše."

"Jedno malé tajemství, které může zničit jeden malý život. Musí to vědět. Pokud ses do ní zamiloval, musí vědět, žes jí chtěl ublížit."

"Nechtěl! Nikdy bych jí neublížil. Nikdy."

"Hlavně, žes s tím souhlasil. Souhlasil jsi s tím, že jí uděláš dítě. Slíbils to."

"Ruším svůj slib. Neublížím jí."

"Tímpádem rušíš i naše přátelství."

"Hanku!"

"Ne, Jasone. Řekni jí pravdu. A jestli tě opravdu tak miluje, jak si myslíš, tak ti to odpustí. Jestli ne... Je to tvůj problém."

S trhnutím jsem se probudil. Byl jsem úplně spocený, chvíli jsem netušil, kde jsem a co se děje a pak jsem si uvědomil, že je tma. Neviděl jsem nic. Absolutně nic.

Za pár minut snažení jsem nahmatal svůj telefon a odemkl ho - do očí mi udeřilo palčivé světlo a já jsem musel přivřít víčka. Chvilku trvalo, než jsem se rozkoukal a pak moje oči udeřily na čas - byly dvě hodiny ráno.

Odhodil jsem mobil na zem a položil se na postel. Civěl jsem do stropu - miloval jsem svůj strop, i když jsem z něj v té tmě téměř nic neviděl. Pořád jsem se myšlenkami vracel k tomu snu. Bylo jasné, že Hank mluvil o Catherine, stejně jako bylo jasné, že jsem k ní v tom snu cítil mnohem víc, než přátelství.

Doteď jsem si to nechtěl přiznat. Pořád si to nechci přiznat. Ale už to tak bude.

Myslím, že ji miluju.

Tohle jsem si uvědomil celkem nedávno. Miluju ji.

Ten její osobitý smích, který mi dokáže vykouzlit úsměv na tváři. Ty její vždy jisřící kaštanové oči. Ty její rty... Je zvláštně krásná. Ale i kdyby nebyla... Už jsem potkal hodně holek, ale žádná z nich nebyla tak fascinující a příjemná, jako ona. Hlavně fascinující.

Bylo pondělí. Odporné, hnusné ponělí, které nikdo nemá rád, protože musí vstávat do školy. Ale já jsem se na pondělí těšil. Znovu po dvou dnech uvidím Catherine, uvidím jeí úsměv, který se zjeví na její tváři pokaždé, když mě vidí. Já se na ni usměju zpátky a spolu půjdeme na hodinu. Lepší pondělí ještě  nikdo nikdy nevymyslel.

"Ahoj," pozdravil jsem ji, když nasedala do mého auta. Usmála se na mě a kývla. Měla na očích podobné Pilotky, jako jsem měl já - jen s tím rozdílem, že ty její byly za dolar, kdežto ty moje stály krapet víc. Zasmál jsem se.
"Podívejme se, co to máš na očích?" Kate se uculila a pak se taky zasmála. Smáli jsme se oba.

Ten den byl jeden z nejúžasnějších dnů, který jsem s ní zažil. Všechno bylo, jako kdyby někdo vzal velkou plechovku a vylil na svět růžovou barvu. Cítil jsem se hrozně v pohodě - všechny moje těžkosti, starosti a problémy jakoby zůstali  za plotem, kdežto my jsme byli na druhé straně a vysmívali jsme se jim od ksichtů.

Odpoledne po škole jsme zašli do jednoho nákupního centra a koupili si bubble tea. Kate to nikdy neměla a popravdě měla trochu problém s tím otevřít to, ale když to ochutnala, řekla, že je to nejlepší věc, kterou kdy pila. Zasmál jsem se a řekl, že ještě nikdy nepila alkohol - dala mi za pravdu, ale moji nabídku, že jí někdy dám ochutnat zdvořile odmítla.

Problem at the Other SidePřečti si tento příběh ZDARMA!