Život v Minecraftu 1.díl

Kapitola 25. - Hledání Klíčů Část 1.

Herobrine se zasmál. My jsme utíkali rychle pryč. Herobrine si nás všiml a začal po nás střílet blesky. Utíkali jsme až do vesničky. Alex, Michael se schovali dovnitř. Zavřel jsem dveře a vytáhl jsem meč. Skočil jsem na Herobrina a zapíchnul jsem meč do jeho břicha. Herobrine se naštval a shodil mě dolů. Byla to velká výška ale  podemnou nebyla voda, což neznělo to MOC dobře. Michael si toho všiml a hned běžel mě chytit. Padal jsem rychleji a Michael byl na místě, kde jsem zrovna padal. Michael mě chytil. Řekl jsem: ,, Díky Michale. Kdyby si tady nebyl, tak bych zemřel".
Michael mě položil na zem. Utíkali jsme a Herobrine vymýšlel plán. Po pár minutách mu to docvaklo. Vedle nás byl strom. Herobrine začal střílet na strom ale bleskem. Strom začal padat na nás a Alex otevřela dveře. Řekla:  ,, To nemůžete stihnout. ".
Michael mě vzal a odhodil mě pryč a
na Michaela spadl strom. Zakřičel jsem: ,, MICHALE!!!". Alex a já jsme  vytáhli sekery a začali jsme sekat strom. Po půl hodině jsme Michaela vytáhli ven. Řekl jsem: ,, Michale, neumírej. Jsi můj nejlepší kamarád. Prosím. ".
Michael otevřel oči a řekl: ,, Nejsem mrtvý ale jenom mě to omráčilo. ". Odpověděl jsem: ,, Je v pořádku. ". Zvedl jsem Michala. Chtěl jsem vzít meč na Herobrina ale Herobrine nikde. Řekl jsem: ,, Měli bychom najít Alixin. Je to někde v džungli a navíc je to kousek od nás. Měli bychom tam jít. Alex a Michael přikývli.
O 15 minut později:
Viděli jsme chrám a před námi byli stráži ale mají diamantové meče a diamantové brnění. Řekl jsem: ,, Stát".
Zastavili jsme se a řekl jsem: ,, Musíme něco vymyslet! ". Schovali jsme se a přemýšlel jsem na plán.
O 5 minut později:
Docvaklo mi to. Řekl jsem to ostatním a oni přikývli. Hodil jsem kámen na strážného. Kámen trefil strážného do hlavy a spadl. Druhý strážný si toho všiml a šel přímo za námi. My jsme ho obešli. Vzal jsem si další kámen a trefil jsem druhého strážného. Chtěli jsme jít dál ale přišli další strážníci. Začal jsem hledat kámen pro každého z nás.
Řekl jsem: ,, Jak řeknu teď, tak vyhodíme to na ně. Jasný? ". Alex a Michael přikývli. Řekl jsem: ,, Tři - Dva - Jedna - TEĎ!!".  Hodili jsme na stráže a pak spadli na zem. Potichu jsme páčkou otevřeli dveře. Šli jsme dovnitř. Před námi byla propadlina a pod propadlinou je láva. Řekl jsem: ,,Musíme to přeskočit ale neumřít! Michael přikývl ale Alex si nevšímala. Na chvíli jsme se dívali na Alex. Řekl jsem: ,, Alex? Alex. ALEX!!".
Alex si všimla nás a řekla: ,, Co potřebujete?". Odpověděl jsem: ,, Musíme skočit! ". Alex se podívala a řekla: ,, Tak to je lehký!". Usmáli jsme se. Skočil jsem jako první. Dal jsem to. Michael jako druhý. Dal to. A Alex jako poslední. Skočila dvakrát ale na třetím uklouzla a držela se na kameni. Zakřičela: ,, POMOC!! ". Viděl jsem ji a řekl jsem: ,, Čekej, už jdu! ". Alex už to nevydržela a pustila se. Alex padala dolů. Skákal jsem rychle a pak jsem ji chytl za ruku. Řekla: ,, Díky, bez tebe bych zemřela. ". Odpověděl jsem: ,, Neboj, už tě mám! Už nespadneš".
Vzal jsem Alex a skákali jsme zpátky. Michael byl tak rád že jsme naživu. Teď jsme šli rovnou cestou.
O 10 minut později:
Došli jsme k bludišti. Řekl jsem: ,, Musíme se rozdělit! Michael půjde rovně, Alex půjde doleva a já půjdu doprava". Rozdělili jsme se a uvidíme kdo z nás najde první cestu ven.
O jednu hodinu později:
Zatím jsem nenašel nic. Asi jsem se ztratil. Myslím si že už něco mají a čekají na mě. Asi půjdu doleva a potom doprava nebo naopak. Toto bludiště je strašně těžký. Co bych měl dělat? Asi si tady lehnu a doufám že se něco stane.
O dvě hodiny později:
Zbudil jsem se a... Kde to jsem?! Jsem uvězněn ale jak? ". Najednou se otevřeli dveře a přišel nějaký týpek. Řekl: ,, Znovu se setkáváme, Steve!". Odpověděl jsem: ,, Jak víte, jak se já jmenuji?! ". Zasmál se a řekl: ,, No, posledně si vzpomínám, jak mě nějaký Steve hodil ven z rakety!". Přišel ještě blíž. Ukázal obličej a řekl jsem: ,, Matěji?! Co tady sakra děláš?!
Myslel jsem že tě zasáhnul blesk?! ". Matěj odpověděl: ,, Jo, ale než mě zasáhnul blesk, tak jsem uhnul". Matěj domluvil a vytáhl stejný železný meč. Matěj řekl: ,, Mám z toho chuť tě zabít!
Dal bych ti meč pod krk a useknul bych ti hlavu nebo bych ti tvoji hlavu uřezal. Matěj zatáhl za páku a objevila se pila. Zmáčknul zelené tlačítko a pila začala fungovat. Blížila se k mojí hlavě. Byl jsem úplně spocený. Matěj řekl: ,, Zjistil jsem že hledáte klíče k bráně a pak jsem zjistil že potřebuji žlutý klíč, červený klíč, zelený klíč a modrý klíč. A já. JÁ! Jsem našel žlutý klíč v tomto bludišti! Ale vypadá to že umřeš! ". Pila se blížila a blížila až v tom se otevřeli dveře. Nic jsem neviděl. Před dveřmi stála jedna holka a stál tam jeden kluk. Otevřel jsem oči a uviděl jsem Alex a Michaela. Alex řekla: ,, Steve, jsem ráda že jsem tě našla.". Uviděla Matěje a vytáhla meč a Michael taky. Řekla: ,, Ty jsi chtěl zabít Steva?! Dořekla a zapíchnula Matějovi meč do břicha. Matěj spadl na zem. Alex zatáhla za červené tlačítko a pila přestala fungovat. Odvázali mě a přišli jsme k Matějovi. Řekl: ,, Ten klíč nikdy nedostanete! Všechno jste mi pokazili i můj největší plán. ". Úplně jsme nevěděli, co máme dělat. Odpověděl jsem: ,, Počkat. Ty jsi měl skvělý plán o tom nás zabít?!". Matěj přikývl. Pak jsem řekl: ,, (Povzdech)Víš ty co?! Můžeš být zase v našem týmu ale budeš dál od Alex! Je ti to jasný?! ". Matěj odpověděl: ,, Ok, fajn! Jestli jste šťastný, tak jsem taky". Usmáli jsme se a běželi jsme k bráně.
O 15 minut později:
Došli jsme k bráně. Matěj dal žlutý klíč do brány a něco se stalo. Brána se o kousíček posunula. Matěj řekl: ,, Další klíč je v nejhlubším oceánu. Jmenuje se podle boha Holeň. Prej každý říká, že Holeň byl nejdivnější bůh ale byl bůh Moře. Modrý klíč má barvu protože moře je modré. Legenda říká že ho zabil jeho bratr Liheň a jeho modrý klíč spadl do moře Holeň". Odpověděl jsem: ,, Aha, já jsem si říkal proč všichni říkali o moři Holeň nebo o Bohu Holeňovi. Takže, určitě musíme najít modrý klíč. Má někdo z vás mapu??". Na chvíli bylo ticho. Matěj řekl: ,, Já mám mapu! ". Řekl jsem: ,, Tak sem s tím!". Matěj mi dal do ruky mapu a všichni se zadívali do mapy. Matěj řekl: ,, Takže my jsme tady a moře Holeň je tady. To vypadá že to je daleko. Musíme vykraftit lodě. Odsud až k moři Holeň to trvá asi celou noc". Matěj se podíval na hodiny
a řekl: ,, Blíží se noc, takže musíme určitě mít meče a lodě, které teď vykraftíme". Matěj vykraftil pracovní stůl a dal to u brány. Řekl: ,, Potřebuji dřevo a tyčky". Podívali jsme se do inventáře. Měl jsem dřevo a tyčky. Dal jsem to Matějovi. Poděkoval mi ale vzal mě za ruku a šeptem řekl: ,, Steve, od teď jsem kapitánem já. Jestli někomu to řekneš nebo budeme se hádat o tom kdo je pravý kapitán, tak tě zabiju. Je ti to jasný?! ". Pustil mě a pak jsem se naštval a dal jsem mu facku. Odpověděl jsem: ,, Vždycky budu kapitánem já. Nikdo nebude kapitán místo mě. Jasný?!". Matěj se naštval a řekl: ,, OK, fajn! Ale zemřeš ty a já budu naživu protože tě zabiju". Naštval jsem se ještě víc a řekl jsem: ,,To se ještě uvidí!! Dohoda?!". Matěj přikývl a pak jsme si podali ruce. Po našem (tajemném) rozhovoru jsme vyšli z chrámu a vydali jsme se na cestu. Šli jsme džunglí a pouští. V poušti svítilo Slunce teple, takže bylo tu strašné horko ale nám to nevadilo, tak jsme šli dál.
O 30 minut později:
Došli jsme na pláž. Vzali jsme si lodě a pluli jsme po moři Holeň. Michael připlul k mojí lodi. Řekl: ,, Myslíš si že Matěj něco tají?! Je nějaký divný. Vůbec mu nevěřím. Třeba je to Herobrine". Odpověděl jsem: ,, Taky mu nevěřím. Určitě něco tají ale co? ". Michael pokrčil rameny. Najednou z moře vylezla velká hnusná chobotnice. Michael řekl: ,, Co budeme dělat?!". Odpověděl jsem: ,,Bojovat". Michael přikývl. Nachystali jsme meče a řekl jsem: ,,Tři - Dva - Jedna - TEĎ!! ". Skočili jsme na obří chobotnici a začali jsme bojovat.

 
                      Pokračování příště...