MATE x 45 - It's a new dawn

205 21 16

"Nervózní?" Spíš jsem to konstatoval, než se ptal - právě zakopl na skoro rovném povrchu po tom, co ráno převrátil dvě petky s vodou a ještě mu spadlo všechno, na co sáhl v koupelně. Smál jsem se, ale shit, ve skutečnosti jsem měl ten pocit v žaludku, co mě nutil nejíst a jen nervózně klepat nohou o zem kdykoliv jsem měl stát na místě. Ale věděl jsem, že po tomhle končíme. Měli jsme to skoro za sebou, celé mládí a školní léta.
"Nejsem nervózní!" štěkl na mě, ale hned se opravil klidným hlasem: "Teda, ne, nejsem nervózní. Učil jsem se, zvládnu to."


Měli jsme psát závěrečný test - ten, který určí, na jaké vysoké školy nás vezmou, jak moc jsme makali celé ty roky a v mém případě i to, jestli vůbec nadobro končíme se střední. Během tohohle šíleného půl roku střední jsem udělal naprostou otočku. Z přístupu je mi to jedno, polibte mi prdel, jsem přešel do módu učení, jak nejvíc jsem mohl, abych tímhle testem prošel alespoň na osmdesát procent a mohl dělat tu jejích skvostnou vysokou školu, na kterou mě chtěl nacpat otec.

Poslední dobou, co se situace mezi mnou a Tommym uklidnila, jsem si stihl promyslet dost věcí a udělat nějaké plány, o kterých on zatím nevěděl. Jedním z nich bylo, že nepůjdu studovat dál - alespoň ne prezenčně. Měl jsem jistou práci, otec se mnou procházel procesem přepisování části Hyperic na moje jméno a já uměl chodit v podobných věcech, takže jsem věděl, jak zajistit sebe a svoji rodinu. Chtěl jsem dělat vysokou dálkově, pokud vůbec. Vyhlédl jsem si byt, dvoupatrový, v dobré části města. Sice jsem se na něj ještě nestihl podívat naživo, ale napsal jsem pár emailů a vypadalo to nadějně. Tommy prozatím bydlel v pokoji pro hosty, dvoje dveře a pár metrů daleko od mého pokoje - a já hned kurva věděl, že v něm sám spát nebude. Dělil jsem se s ním o postel, ale všechny věci měl tam. Dávalo mi to pocit nějakého klidu, že mám pořád svůj vlastní prostor, stejně, jako ho má on. Dvoupatrový byt měl dost osobního prostoru pro nás oba. Říkal jsem si, jestli to není moc extra, ale proč bych sakra nerozmazloval svého chlapa luxusem po tom všem, čím jsme si spolu prošli? Byl jsem zamilovaný, absolutně. Viděl jsem v něm změnu, litoval věcí, co udělal a po další dlouhé diskuzi jsme přišli na to, že to musí fungovat, protože jeden bez druhého to prostě nedáme. Znělo to jako zkurvené klišé, ale to bylo to nejmenší, co mě trápilo. Začínal jsem mu postupně znova věřit, všechno se mezi náma lepšilo.

Otevřel jsem mu dveře a společně jsme vešli dovnitř školy. Měli jsme přidělenou učebnu, takže jsme vyrazili přímo k ní nekonečně dlouhou prázdnou chodbou. Vyvolávalo to ve mně zvláštní pocit, nevidět nikoho utíkat po chodbách, nevidět prvačky, jak na mě mrkají, nebo ostatní lidi, jak dělají... školské sračky. Dostali volno, abychom tu my, oběti, měli klid.
Ještě předtím, než jsme vstoupili do učebny, jsem Tommyho zastavil. Stáhl jsem ho za ruku k sobě a usmál se na něj, jakmile měl obličej blízko mému.
"Máš strach," oznámil jsem mu. Bilo mu srdce jak o život, cítil jsem to i přes oblečení. Přejel jsem mu prsty po tváři a on se trhaně nadechl. Pak zabrousil pohledem za sebe, do chodby, odkud jsme právě přišli.
"Co když někdo půjde a-"
Přerušil jsem ho a políbil ho. Usmál se do polibku a jeho tělo trochu povolilo.
"Shit, ostatní nejsou důležití," promluvil jsem na něj s největší fuck off energií, kterou jsem mohl vydat. Rozpačitě se znovu rozhlédl okolo, ale já ho chytil pod bradou a prsty si ho navedl k sobě. Znovu jsem spojil naše rty a tiše mu popřál: "Hodně štěstí, love."
Cizí zvědavé ruce putovaly na můj zadek, přesně, jak jsem čekal. Fuck, nadržený teenager.
"Třeba před půl rokem bys mi takhle pusu nedal," popichoval mě, "ani by sis nestoupl takhle blízko."
"Well, podívejme se na mě. Mohl bych stát ještě blíž," nasunul jsem se na něj a on nade mnou s úsměvem zakroutil hlavou. Nedělal jsem si nic z jeho poznámky - věděl jsem, že měl pravdu. Nikdy bych se ho před půl rokem nedotkl ve škole. Možná ani před měsícem. Je dobře, že nejde vracet čas. Nemusím znovu prožít dobu, kdy jsem tenhle poklad jak idiot schovával.
Chytil jsem jeho tváře a dal mu pusu na čelo. Pak jsem mu pokynul ke dveřím a společně jsme vešli.

Viděli jsme je naposled, všechny ty jejich nechutné ksichty. Fuck, jak mě těšilo ty debily potkat už jenom při oficiálním ukončení a pak adios, malomozkoví ignoranti.
Posadili jsme se do lavic, každý po jednom. Pár lidí se sice otočilo a vyměnilo si pár pohledů na to, že jsme přišli nečekaně spolu, ale upřímně, všichni mi mohli akorát políbit prdel. Taky jsem si vyměnil pohled, s jedním jediným člověkem. Nenápadně jsem na něho mrkl, aby náš kontakt zůstal jenom mezi náma.

MATEPřečti si tento příběh ZDARMA!