~40~

1K 103 3
                                          

Severus se opět těšil do Velké síně. Čekal ho tam pohled zelených očí plných plamínků. Ve vší té radosti,si v první chvíli neuvědomil,že kromě oněch plamínků se v Harryho očích zračí něco dalšího. Neuvědomil si,že jeho úsměv je jiný,takový trpící. Uvědomil si to až v okamžiku,kdy se podíval na Brumbála. Vždy přívětivý muž se nyní tvářil zachmuřeně a po očku neustále sledoval Harryho. Tázavě nadzvedl obočí a podle Brumbálova posunku poznal,že po snídani zamíří do ředitelny. Neměl z toho ani trochu dobrý pocit a to ještě netušil co ho čeká.
                             ******
"Tak co se děje řediteli?"
"Posaď se Severusi."
Snape se posadil a Brumbál přemýšlel nad vhodným vysvětlením. Věděl, že v souvislosti s viteálem v Harryho podobě nesmí nic prozradit.
"Dnes večer budeš muset splnit úkol,který jsem ti dal."
"Pořád spoléháte na to,že to udělám,ale co když už nechci? Nechci být váš vrah!"
"Ty sám víš,že není jiná možnost,pokud chceme aspoň z části chránit studenty. Uložil jsem ti tenhle úkol,protože ti věřím stejně jako Harry."
"Po tom co vás zabiju mi určitě bude věřit!"
"Severusi, věříš ty Harrymu?"
"Jistěže."
"Tak mu věř dál. Jestli v celé zemi bude člověk,který ti bude věřit i po mé smrti bude to Harry. Ale musíš věřit ty jemu. Každopádně,dnes odpoledne s Harrym opustím Bradavice. Toho využije pan Malfoy a vpustí Smrtijedy. Buď v pohotovosti,protože až se vrátíme,bude důležité,aby jsi zasáhl."
"A co Harry? Vždyť ho budou chtít zabít taky!"
"Znovu ti opakuji,věř mu. Přežije."
Severus nebyl přesvědčen,ale neměl žádný pádný argument,tak mu nezbývalo nic jiného než se vydat zpět do sklepení. Na stole našel vzkaz.
Potřebuji ti něco říct,stavím se po obědě. H.
Severuse zahřálo u srdce,že Harry příjde. Předpokládal,že mu chce říct o jejich cestě s Brumbálem.
                             ******
Harry pomocí mincí svolal Brumbálovu armádu.
"Brumbál má informace o plánovaném vniknutí Smrtijedů na hrad. Má se to stát dnes večer. Bohužel ředitel školy nebude přítomen. Já taky ne. Takže bych vás chtěl požádat,abyste si rozdělili hlídky. Nechci abyste roupoutali přímý boj,ale pokud sem opravdu vtrhnou,je potřeba aby někdo zburcoval učitele a vy máte trénink z našich lekcí,takže byste to měli zvládnout."
"Proč Brumbal jde pryč ze školy,když tohle ví?"
"Ernie,kdyby to nebylo nutné,nikdy by to neudělal. Jsou věci,které nám mohou pomoct vyhrát válku a ty Brumbál hledá. Pokud se k tomu nedostane včas,získá výhodu Voldemort."
Místností se ozýval šum a šoupání nohama,jak se studenti rozcházeli. Ron s Hermionou počkali na Harryho.
"Cos vynechal?"
"Cože?"
"Harry my tě známe. Děje se něco víc než jen útok Smrtijedů. Známe tě."
"Cílem je Brumbál. Příjdou ho zabít."
Hermiona zalapala po dechu a Ron zbledl.
"Ale Harry,j-je to Brumbál. Toho přece jen tak nemůžou porazit!"
"Já vím Rone. Ale musíme s tím počítat."
                          ******
Stál přede dveřmi a přemlouval se,aby zaklepal. Dost pravděpodobně je to naposledy,kdy se takhle se Severusem uvidí. Možná se už vůbec nikdy neuvidí. Budou stát zdánlivě každý na jiné straně,ale přitom budou mít stejný cíl. Zaklepal. Kdyby ještě chvíli otálel nejspíš by utekl. Severus mu otevřel okamžitě. I jeho tvář byla zachmuřenější než předešlého večera. Harry věděl proč. Severus už ví,co musí dnes večer udělat.
"Ahoj."
Pokusil se o úsměv,ale hned na první pohled poznal,že mu to Snape nespolkl.
"Ahoj Harry. Cos mi chtěl?"
Tahle situace byla absurdní. Oba věděli,co se večer stane a přesto museli mlčet.
"Jen jsem chtěl, abys věděl,že jdu s Brumbálem pryč z hradu."
Severus nedal najevo,že to dávno ví.
"Opravdu? Jsem rád,že jsi mi to přišel říct. Dávej na sebe pozor,Harry. "
"Budu. Asi bych měl jít."
Místo k odchodu se však pohnul k Severusovi,stejně jako on k Harrymu. Vzápětí si opětovali polibky tak naléhavé a plné lásky,až se s nimi točil celý svět.
                           ******
Zachvátila ho vlna nesnesitelné bolesti. V křečích se svalil do trávy, někde někdo zoufale kvílel – bylo mu jasné, že ho ta agónie zabije, že ho Smrtijed bude mučit tak dlouho, dokud nezemře nebo nepřijde o rozum…
"Ne!"
Zakřičel Snape a bolest ustala stejně náhle, jako se ho zmocnila. Stočený do klubíčka ležel v temné trávě, v ruce pevně svíral hůlku a lapal po dechu. Kdesi nad ním Snape vztekle křičel. "Zapomněls, jaké jsou rozkazy? Potter patří Pánovi zla,my ho máme nechat na pokoji! Tak už běž, běž!"
Harry se s námahou postavil a použil svou moc,aby zastavil prchajícího Severuse. Ten se však nechtěl otočit. Bál se,že v Harryho očích uvidí jen pohrdání a nenávist.
"Otoč se! Aspoň buď chlap a podívej se na mě!"
Tak se podíval. Málem klesl pod intenzitou toho pohledu. Viděl jen lásku a bolest. Vzápětí ucítil,jak ho něco tíží v kapse.
"Podívej se na to,až budeš sám. Měl bys na mě zaútočit Severusi,aby neměli podezření."
Severus mávl hůlkou a Harry odleťel o několik metrů.
Když se znovu postavil,Severus Snape již byl pryč. A s ním i Harryho srdce.

Dopis (Snarry)Zde žijí příběhy. Začni objevovat