~36~

1K 104 10
                                                  

Nebyl si jist tím,zda je dobrý nápad navštívit Severuse těsně před večerkou. Na druhou stranu,slíbil,že příjde hned jak se vrátí. Zaklepal a vyčkával. Po chvíli se dveře otevřely a Harry stěží potlačil zalapání po dechu. Severus měl na sobě župan,který odhaloval jeho bledou hruď. Ustoupil ze dveří a pokynul mi dovnitř. Harry se snažil dívat kamkoliv jen ne na Severuse a proto neviděl,že se profesor dobře baví.
"O-omlouvám se, netušil jsem..."
"Netušil jsi co? Ach jistě. Jsem starý netopýr co spí zavěšený u stropu a nikdy nesundává hábit. Teď jsi mě přistihl po činu. Má pověst je ohrožena."
Harry se chtěl hájit,když si všiml pobavení v Severusově obličeji.
"Ne jen jsem netušil,že tě vyruším,když se chystáš jít spát. Nejraději totiž uděluješ tresty za porušování večerky."
Pobavení ze Snapeova obličeje zmizelo.
"Pravda. Takže zítra v pět hodin u mě v kabinetu Pottere!"
"To nemyslíš vážně!"
"Naprosto vážně. Je po večerce."
"To je snad zlý sen. Chtěl jsem jen dodržet co jsem slíbil! To mám za to!"
Harry náhle zmlknul a vytřeštil oči. Vidět u Snapea úsměv je neobvyklé,ale slyšet ho hlasitě se smát je naprosto neuvěřitelný zážitek. Jeho melodický smích se rozléhal sklepením a duchové i obyvatelé obrazů si mezi sebou špitali,že se stal zázrak.
                           ******
Brumbál svolal schůzi Řádu hned ráno. Všichni přítomní se tvářili překvapeně a neobvykle vážně.
"Jsem rád,že jste přišli i přesto,že jsem vás svolal tal narychlo. Včera večer byli vyslechnuti Smrtijedi v okolí Bradavic. Jejich plánem bylo dostat se do Prasinek ještě večer a dnes si počkat na Harry Pottera. Přestože byli odhaleni a uprchli,není jisté zda plán nebudou chtít dodržet. Z toho důvodu bych byl rád,aby se po Prasinkách pohybovali všichni členové Řádu."
Na okamžik zavládlo ticho než se ozval Alastor Moody.
"Nebylo by jednodušší nepouštět Pottera do Prasinek?"
"To jistě bylo,ovšem není jisté,že můj návrh bude chtít poslechnout."
"Se vší úctou Brumbále,ale všichni se můžeme přetrhnout aby byl Potter v bezpečí a ještě mu budeme dávat na výběr?"
Moody se zdál být rozčílen. A Severus se k němu přidal.
"Souhlasím s Moodym. Tohle už nelze přehlížet jako porušování školního řádu."
"To by stačilo! Teď mě všichni dobře poslouchejte."
Jako na povel všichni zmlkli a čekali co jim Brumbál řekne.
"Chápu vaše rozhořčení. Jistěže vám příjde,že si Harry může dělat co chce. Také bych byl raději,kdyby zůstal ve škole,ale..."
Brumbál se odmlčela a hledal správná slova.
"Ale trochu tomu chlapci křivdíte. On sám ví a možná líp než kdokoliv z nás,že po něm Voldemort půjde. Moc dobře chápe,že ho bude čekat ukrývání a boj o holý život. I přes svou nebelvírskou povahu je to bystrý hoch a je mu jasné,že za zdmi hradu nebude nikde v bezpečí. Bude sám,bez přátel,bez rodiny a to co by se mohlo stát dnes v Prasinkách je jen zlomek toho,co ho bude dennodenně provázet. A já mám mít ten úkol,že poslední radostné chvilky s přáteli mu zakážu? Budu a ním mluvit a navrhnu mu,aby zůstal v Bradavicích,ale pokud bude chtít nést riziko a jít do Prasinek nebudu mu bránit."
Nikdo nic neříkal,zdálo se,že všichni alespoň trochu chápou co se jim Brumbál snažil vysvětlit. Jen Severus měl opět dojem,že Harry s Brumbálem mají nějaké tajemství.
                           ******
"Severusi buď tak laskav a zůstaň zde. Možná se nám podaří Harryho přemluvit,aby do Prasinek nechodil."
Snape jen přikývl a postavil se ke krbu,zatímco Brumbál poslal pro Harryho.
"Dobrý den pane."
"Zdravím Harry,posaď se. Mluvil jsem s Poppy. Je mi to líto."
Harry se slabě pousmál.
"To nemusí,stejně jsem se už dávno vzdal famfrpálu."
Málem dostal infarkt,když se mu za zády ozval hlas profesora Snapea.
"O čem to mluvíte? Co se stalo,žes musel za Poppy?"
Z očí mu sršely jiskry a po téměř roce se Harry opět cítil jako ten nenáviděný student.
Slova se ujal ředitel školy.
"Severusi uklidni se a posaď se."
"Až mi Potter odpoví!"
"J-jen jsem měl ránu na ruce,ale -"
"Harry mlč! A ty si sedni!"
Brumbál se rozhodl vyřešit vzniklou situaci sám.
"Za prvé by bylo vhodné se dorozumívat bez zvyšování hlasu. A za druhé,rozhodně se nejednalo o cílený útok na Harryho nebo o Harryho pochybení."
Severus si pohrdavě odfrkl na což se okamžitě ozval.
"Jistě,šel jsem jim zaklepat na rameno a požádat je,aby mě zabili o rok dřív!"
"Dost Harry! Severusi, kdyby nebylo hloupé náhody,tak by se Harry dostal do hradu,aniž by o něm věděli. Měl bys být ovšem hrdý,sám se bravurně ubránil třem Smrtijedům."
"Hrdý? Vy jste se zbláznil! Kdyby zůstal na hradě,tak by se nic nestalo!"
"Ale taky by dnes šel do Prasinek s běžnou ochranou. Nechápu proč se rozčiluješ?"
"Proč? Protože mi slíbil, že se mu nic nestane! Protože mi nic neřekl! Protože se soustavně žene do nebezpečí! A do Prasinek nepůjde!"
Severus byl rozčilený na nejvyšší možnou míru,ovšem Harry na tom nebyl o moc lépe.
"Proč bych jako neměl jít do Prasinek?"
"Protože jsem to řekl!"
"Nemáš právo mi poroučet!"
Harry se zvedl ze židle a nakročil ke dveřím.
"Pottere jestli do těch Prasinek půjdeš,tak -"
"Tak co? Dáš mi školní trest?"
"Tak jsme spolu skončili!"
Harry i Brumbál na Snapea šokovaně pohlédli.
"Severusi to snad-"
"Ne pane,myslel to přesně jak to řekl. Respektuji jeho přání. To co jsem slíbil vám dodržím."
Harry vyšel ze dveří a už se neotočil.

Dopis (Snarry)Zde žijí příběhy. Začni objevovat