~30~

1.1K 119 5
                                          

Pondělní ráno bývá na škole čar a kouzel hektické. Studentům se nechce na vyučování a profesoři se děsí jaké šílenství je čeká. Harry Potter byl tentokrát vyjímkou. Přestože byl celou noc vzhůru a dorazil až někdy za svítání,těšil se na vyučování. Buďme konkrétní,těšil se především na Obranu proti černé magii s profesorem Snapem. Hermiona jeho nadšení sledovala s lehkým úsměvem,zato Ron bral radost z vyučování jako hřích. S dobrou náladou dorazili do Velké síně a usadili se na svá obvyklá místa. Harry pohledem vyhledal profesora Snapea. Když se jejich oči setkaly,v hrudi mu vybuchl ohňostroj pocitů. Stačil malý okamžik,aby si navzájem porozumněli. Dnešek bude výjimečně dobrým dnem.
                             *******
Severus byl konečně klidný. Harry je v pořádku a je zpět v Bradavicích. Na ničem jiném mu pro tuto chvíli nezaléželo. Proto do třídy Obrany proti černé magii dorazil v dobrém rozmaru.
"Dnes si v praxi vyzkouším co jste si ráčili zapamatovat za poslední půlrok. Na konci hodiny si znovu zkusíme Patronovo zaklínadlo."
Studenti si mezi sebou vzrušeně šeptali,protože od Potterovi nehody se žádné praktické cvičení nekonalo. Pro tentokrát si chtěl Snape každého vyzkoušet zvlášť,takže byl soupeřem on sám.
"Potter!"
Harry se ušklíbl a předstoupil před třídu. Severus málem upustil hůlku,když opět uviděl plamínky v Harryho očích. Rychle se však vzpamatoval a začal útočit. Harry hravě odrážel každý jeho útok a Severus musel uznat,že je opravdu dobrý.
"Dobrá Pottere. Teď zkuste vy zaútočit."
Třída zalapala po dechu. Přece jen Potter a Snape byla velmi nebezpečná dvojice.
Harry na nic neváhal a zaútočil. Plynule,aniž by si to uvědomil přešel k neverbálním zaklínadlům. Stejně jako Potter i Snape se dokázal obratně bránit.
"Ohodnotil bych váš výkon Nad očekávání. Více toho nesvedete Pottere? Od Vyvoleného bych čekal více."
Dříve,než vůbec stihl domluvit a než se Zmijozel rozesmál,mu náhle vylétla hůlka z ruky a přistála v Harryho dlani. Třída ztichla a Harry se Severusem si vyměnili pohled. Oba věděli,že Harry nepoužil zaklínadlo.
"Vaše neverbální zaklínadla by vám snad mohla zachránit život,když vaše ostatní znalosti jsou na mizerné úrovni."
Harry k němu udělal dva kroky a beze slova mu vrátil hůlku.
Ještě pár studentů předvedlo své dovednosti a pak vytvářeli Patrony.
"Patronovo zaklínadlo vám zjevně činí problémy,takže-"
Profesor Snape byl přerušen studentem Nebelvíru.
"Vy dokážete vytvořit Patrona pane?"
"Jistě pane Thomasi."
"A mohl byste nám to předvést?"
Severus měl nutkání mu odseknout a nic nepředvádět,ale na druhou stranu to bral jako malý krůček k Harrymu. Vytáhl tedy hůlku a pronesl zaklínadlo.
"Expecto patronum!"
Učebnou se proháněl nádherný dvanácterák a Harry překvapeně zíral,nikoli na jelena,ale na Snapea.
                           ******
Procházel hradem a přemýšlel zda má zajít za profesorem Snapem když do někoho vrazil a zavrávoral. Jistě by skončil na zemi nebýt silných rukou které ho zachytily.
"Pottere! Co tu děláte?"
Když si Harry uvědomil,kdo ho zachytil,o krok uskočil. Tělo ho ještě pořád brnělo po něčem tak obyčejném jako byl dotek Snapeových rukou.
"Pane! J-já omlouvám se!"
Harry blekotal a červenal se čím dál víc. Snape se chtě nechtě musel usmát.
"Co tady děláš Harry? Za chvíli bude večerka."
Harry se snažil uklidnit své srdce a přitom vymyslet ucházející odpověď. Pro tentokrát se mu to vůbec nedařilo a čím více přemýšlel,tím zmatenější myšlenky měl. Nakonec vykoktal nesmysl,za který se hned vzápětí chtěl praštit.
"Já myslel, teda nemyslel ale chtěl,jenomže jsem nevěděl, tak...máte zajímavého patrona!"
Jestli se předtím Severus nebavil,tak teď rozhodně ano. A Harry by se nejraději propadl a ještě se pořádně zahrabal.
"Teď bych řekl,že trpíš nějakou záhadnou nemyslící nemocí. Možná by to spravil šálek čaje. To sice většinou nabízí náš pan ředitel,ale pro jednou mohu udělat výjimku."
Harry vděčně přikývl a následoval Snapea do sklepení.
"Příjde ti můj Patron zajímavý? Také změnil podobu,když jsem začal používat jinou vzpomínku."
Mladík se již trochu uklidnil a jeho řeč byla srozumitelná.
"Opravdu je zajímavý. Ono totiž,můj patron býval taky jelen."
Severus se na okamžik zarazil,ale pak se rozhodl zariskovat.
"To mnohé vysvětluje. Použil jsem vzpomínku,ve které se vyskytuješ."
Lišácky řečeno,teď jen čekat na odpověď,která přišla záhy.
"Jaký byl váš patron předtím?"
Dorazili do Snapeova kabinetu a Harry se cítil jako doma. Až když se usadili k čaji,Severus odpověděl.
"Před jelenem jsem měl laň. A před ní...."
Stále si nebyl jistý,zda dělá správně,ale teď už bylo pozdě couvnout.
"Před laní to byl panter."
Harry se na něj podíval se směsicí překvapení a vzteku.
"Takže jste od začátku věděl, že se má vzpomínka týká vás?"
Cítil se zrazený tím,že něco tak osobního se mu nepodařilo utajit.
"Nevěděl, jen tušil. Ke změně totiž nestačí jen vzpomínka. Musí se jednat o hlubší city."
Harryho srdce poskočilo a cítil,že ho polévá horko.
"Takže..."
Nedokončil větu a sledoval Snapeovu reakci.
"Takže si nejspíše musíme promluvit."

Dopis (Snarry)Zde žijí příběhy. Začni objevovat