Na slovíčko (Rozhovory s autory)

Sivatka

5. O čem ta kniha je? Navnaď nás. 

Kniha je o dvou dívkách, které jsou naprosto rozdílné. Paris Xavier, známá jen jako Paxi, je dívka trpící barvoslepostí, má dvě děsivé oči a černá křídla. A to jen kvůli pokusům, které na ní prováděli její rodiče. Utekla z domova a svůj druhý našla u opatrovníka svého kamaráda Liama. Všichni jí mají rádi i přes to, že ze začátku to pro ně byl šok. Největší asi, že je lesba. Žijí v chudobě, ale šťastní, že mají jeden druhého. Alexis Anabeth Clariss Kane je naopak dívka, které opravdu nic nechybí. Má peněz kolik chce, chodí na prestižní školu a je členkou populárního týmu roztleskávaček. Copak se asi stane, když Dave, opatrovník Liama a Paxin druhý otec rozhodne, že dá jako dárek k 20tým narozeninám, stipendium na prestižní školu? A co se stane, když kvůli Paxinu vzhledu a ochraně chudých bude chtít vláda její smrt? Btw, děj se odehrává v roce 2098

6. Čteš na Wattpadu? Máš nějaká oblíbená díla a autory?

Ano. Čtu na Wattpadu skoro stejně hodně, jako v realitě. Můj archiv obsahuje nebo přes pětistovku knížek. Ale kdybych měla vyzdvihnout ty nejlepší, tak by to asi byly: 

Edrest (obě knihy) od SayuAn-chan
Co takhle rande Evansová od Martina_Stories 
Dítě čtyř od Stojka (mimochodem, je to úplně první kniha, kterou jsem kdy na wattpadu přečetla a doteď jí miluju)
Chlapci v suknich od StrycekAndousek
Fyn,dívka číslo 666 od KatrinitiBrisTwins
Poslední tábor od _Joki_
Sektor smrti (a další dvě knihy ze série) od MiaValeska Sladká válka (i se dvěma pokračováními) od Terectoncandy
Zkouška od Smile-Vali.

7. Je něco, čeho bys svým psaním chtěla dokázat?

Co bych chtěla dokázat? Tak jednak rozšířit takové to všeobecné pochopení pro lidi. Že ať už jsou lidé jakýkoli, pořád jsou to naší přátelé, rodina. Pořád jsou to jen lidi. A to spousta ostatních nechápe. Odsuzuje lidi kvůli tomu, jací jsou. Chci dokázat, aspoň trochu, aby lidi pochopili. A aby i odpustili. A také samozřejmě je mým cílem, aby ostatní lidé rádi četli mé knihy a svými reakcemi mi pomáhali se zlepšovat. 

8. Jaký máš názor na klišé?

Názor mám na to poměrně zajímavý. Teda minimálně, mé kamarádky to tvrdí. :DMyslím si, že život i knihy, nějaké to malé klišé potřebují. Ale musí být ve zdravé míře a pochopitelný. Když dám příklad, tak třeba Poslední tábor. Je tam klišé tábora a badboye. Ale do toho příběhu jsou zakonponované malinké detaily (někdy i větší), které to dílko dělají krásným a nezapomenutelným. Klišé je život sám, ale to my ho děláme zajímavější svými činy. Jsem zastánce toho názoru, že klišé potlačit nemůžeme, ale můžeme ho zpestřit a zdokonalit. Takže pokud nejde výrazně vidět, nevadí mi. Ale nesmí hi být moc.

9. Je něco, co tě donutí přestat číst nějaké dílo

?Většinou je to obrovské množství klišé nebo gramatických chyb. Jsem velký perfekcionista a čeština je můj zatím opravdu nejoblíbenější jazyk. Jsem na to opravdu alergická a nestojím o to, aby na každém řádku bylo patnáct chyb. Jsem je schopna do jisté míry tolerovat, ale někdy už to nejdeAle jinak jsem schopna tolerovat v podstatě vše. :D

10. To máme podobné. Mně nevadí klišé, ale krom chyb zas nenávidím zrychlený děj a nelogičnost. Máš radši, když autor publikuje pravidelně nebo ti nevadí si počkat? Jaká je pro tebe taková ta pomyslná hranice, když už si řekneš, že to trvá moc dlouho?

Tak vzhledem k tomu, že já patřím k autorům, kteří věčně nestíhají, tak je moje tolerance opravdu vysoká. XDJsem ochotná čekat i měsíce. Protože chápu, že existuje něco jako spisovatelský blok nebo nedostatek času. Mě samotné se to stává. Samozřejmě ocením, pokud je autor pilný a píše pravidelně (a vůbec jsem si teď nevzpomněla na tebe XD). Ale můj maximální termín je rok. Tak dlouho jsem ochotná čekat. Například nějak tak, jsem čekala na stojka knihu Dítě čtyř. Protože ta je tak boží, že prostě za to čekání stojí. 

11. Trpěla jsi někdy spisovatelským blokem? Pokud ano, jak jsi ho překonala?

Ano. Spisovatelským blokem jsem trpěla celkem dvakrát. A většinou to bylo z nedostatku času, který potom vedl k tomu, že když už jsem konečně nějaký měla, tak jsem ho chtěla strávit u filmů a ne psaním knihy. Pro mě byl hlavní čas. Bylo to hlavně kvůli hromadě učení a velkému množství kroužků. Měla jsem sedm kroužků a to se prostě zvládat nedalo. Urovnala jsem si život a zmenšila své zájmy jen na ty, které mě opravdu l baví. A hned se mi chtělo více psát a měla jsem i mnohem více inspirace. 

12. Co děláš ve svém volném čase, když nečteš a nepíšeš?

Tak, protože já jsem hrozně hyperaktivní člověk, tedy minimálně mi to tvrdí všichni, kdo mě zatím poznali. :D Mám fakt hodně zájmů. Hraju na příčnou a zobcovou flétnu, na klavír a na kytaru. Závodně cvičím aerobik a věnuji se střelbě z luku, praku a vzduchovky. Ráda maluji a kreslím. Ale jestli existuje něco, co se u mě opravdu dá nazvat relaxací, (protože já relaxuji i u aerobiku), tak je to situace, kdy jsem zahrabaná pod dekou, popíjím kakao a na nohou mám noťas, kde hraje film. A ideálně buď sněží a nebo prší. Ale tohle se stává málokdy. I tak, je to pro mě, asi nejdokonalejší strávení času. Tedy samozřejmě, že i kroužky. :D

13. Kdybys mohla být na jeden den zvíře, které by sis vybrala a proč?

Byla by to 100% kočka. Už jenom proto, že je to moje nejoblíbenější zvíře. Ale také proto, že kočky jsou inteligentní zvířata. Mají svých devět životů. Prorvou se všude (jak já XD) a jsou roztomilé. Umí skákat z velkých výšek a i přesto, že mají majitele, jsou svobodné. A taky jsou stejně jako já nehorázně nenažrané. :D

14. Co bys vzkázala svým čtenářům?

Svým čtenářům bych určitě vzkázala, aby se drželi svých snů, protože sny jsou od toho, aby jsme nikdy nebyli moc na zemi. Abychom žili mezi světem reality a fantazie. Pak také, aby se nebáli psát knížky, točit filmy nebo prostě dělat to, co je baví. Dělejte si, co chcete a kašlete na to, že se to třeba někomu nelíbí. To je jeho věc. A nakonec chci všem hrozně poděkovat za to, že čtou moje knihy. Jsem za každý komentík a vote hrozně ráda, takže rozhodně můžete pokračovat.;)v Vždy to potěší na srdíčku. Toť asi vše, co mě zrovna napadá. (: 

15. A co bys vzkázala začínajícím autorům? 

Aby se určitě nebáli negativní odezvy. Hlavní je, že vás to baví a vždy se najdou čtenáři, kteří tvoje dílko budou mít rádi. A pokud se opravdu někdo ozve negativně, musí to umět rozlišit. Pokud upozorňují na chyby (například gramatické), pak je to v pořádku. Pokud vám ale hejtí celý příběh jen proto, že si tím pravděpodobně potřebují zvýšit ego, tak je ignorujte nebo je slušně pošlete do háje. Možná se jim rozsvítí. Každopádně všem přeji hodně štěstí a samé hvězdičky. :D

Děkuji za rozhovor. Kdybys chtěla něco dodat, sem s tím. 

Tak já jsem se v celku vypovídala. Ale moc bych ti chtěla poděkovat za rozhovor. Byl super. Hodně kakajíčka a ještě jednou děkuji. :D❤️