~4~

1.3K 130 4
                                          

"Copak Harry? Už tě naše hra nebaví? Toužíš snad po konci?"
Harry se i přes převládající bolest postavil a vrhl na Voldemorta pohled plný odporu.
"Jestli někdo skončí,tak to budeš ty. Nikdy nás neporazíš! My se nikdy nevzdáme!"
Voldemort se rozchechtal smíchem šílence.
"Jsi blázen Pottere! Jsi sám! Naprosto sám. A víš proč? Protože každého kdo ti bude chtít pomáhat jednoduše zabiju. A ty se na to budeš muset dívat. Nikdy neporazíš mě,lorda Voldemorta. Crucio!"
Harry se opět svíjel v bolestech,ale pro tentokrát je téměř nevnímal. V uších mu neustále zněla Voldemortova slova: Jsi sám... A v tu chvíli přišlo uvědomění. Musí být sám,aby jeho vinou neumírali další a další lidé.
******
"Červíčku nechci být rušen. Budu pracovat na důležitém lektvaru pro Pána zla."
Severus se zavřel v laboratoři,ale žádný lektvar nevařil. Od schůze Řádu neustále přemýšlel,zda by neměl otevřít pomyslné dveře vzpomínkám na Pottera. Těm,které uzamkl,aby ho mohl nenávidět. Nyní měl pocit,že se děje něco zlého. A že to má rozhodně souvislost s Harry Potterem. Problém byl,že se svých vzpomínek bál. Dlouho takhle seděl v křesle a přemítal. Nakonec se rozhodl. Posadil se ke stolu a začal psát.

Pane Pottere,
je úžasné,že po pěti letech váš mozek začal konečně pracovat. Nicméně mi nedochází důvod vašeho obtěžování mé osoby o letních prázdninách.
S.S.

Když si po sobě tento krátký vzkaz přečetl byl spokojen. Byl v něm dostatek jeho pověstného sarkasmu. Přivázal ho sově k nožce a pustil se do druhé,mnohem obtížnější části.
                          ******
Dursleyovi odjeli na výlet a Harry si užíval nečekného volna. Včera uběhlo čtrnáct dní od uvaření lektvaru Bdění. Harry se rozhodl,že využije klidu a lektvar vyzkouší. Pokud ho uvařil správně upadne do hlubokého spánku,ale jeho mysl zůstane bdělá. Ovšem jestli udělal chybu,tak se nejspíš už neprobudí. Nachystal si dávku na osm hodin spánku a natáhl si budík. Ve chvíli,kdy zvedal skleničku k ústům přistála na okně sova. Harry odvázal dopis a okamžitě poznal,kdo mu ho poslal. Po přečtení se jen ušklíbl a odepsal.

Pane profesore,
těší mne,že Vám má náhla mozková aktivita udělala radost. Bohužel,ani mě nejsou naprosto jasné důvody z jakých jsem Vás o nabytí rozumu informoval. Možná proto,že jsem i jako Nebelvír příliš zbabělý,abych za Vámi přišel. Nebo pouze zpytuji svědomí. Každopádně se omlouvám za narušení poklidných letních dnů.

Přeji příjemný zbytek prázdnin.
H.P.

Dopis přivázal Hedvice a sledoval jak se vzdaluje od Zobí ulice. Několikrát za poslední měsíc přemýšlel proč napsal zrovna Snapeovi. Z počatku nechápal ani sám sebe,ale teď už mu to bylo jasné. Začal Snapeovi věřit. A komu jinému naznačit,že není vše v pořádku než odborníkovi přes černou magii. Harry zatřepal hlavou,aby vyhnal veškeré myšlenky a konečně se napil. Stěží se dopotácel k posteli,kde ulehl a okamžitě usnul.

Dopis (Snarry)Zde žijí příběhy. Začni objevovat