1 part

2.6K 126 5

Z pohledu Marry

"Marry! Pojď dólu, chci ti někoho představit," ze zdola se ozval hlas mojí mámi. Slabě jsem si povzdechla a zavřela knížku, ze který jsem se zrovna učila. Vyšla jsem ze svýho skromného pokoje, rovnou dólu do přízemí.

"Ah, tady jsi. No pojď," viděla jsem v maminých očích jiskry štěstí. Když jsem přišla blíž, asi 2 metry od mámi stál nějaký muž, a myslim že jeho syn. Měl hnědé přímo překrásné oči "Marry tohle je můj přítel Jeremy a-" chtěla to doříct ale to já už z formálnosti natahovala ruku na pozdrav.

"Dobrý den," usmála jsem se na Jeremyho.

"Ale co to vykání? Tykej mi," jen jsem přikývla na souhlas. Najednou Jeremymu začal zvonit mobil "Omluvte mě, to je šéf."

Po tom co Jeremy odešel jsme tam zůstali jen my tři. Nikdo něvěděl co má říct. No dokud to ticho nepřerušila moje 'milovaná' maminka.

"Tak Marry, tohle je tvůj nevlastní  bratr Justin," ukázala mamka na chlapce s hnědýma očima, který byl asi ve stejným věku jako já.

"Čau," řekl mi.

Odkývala bych mu to, ale to co řekla mamka mě zaskočilo. Je tu jen chvilku a už je to můj nevlastní bratr?! No to nemyslí vážně! Hodila jsem na ní nechápaví výraz. Trochu jí trvalo než pochopila proč se na ní tak koukám, ale pak když jsem koukla na Justina tak pochopila.

"Jo...no... když se teď budem s Jeremym brát ta-"

"Brát?!" Skočila jsem jí překvapeně a trochu naštvaně, do řeči.

"Ano. Brát.  Proto vy dva.." ukázala ne mě a Justina ".. jste nevlastní sourozenci." Myslim že větší šoky, mi už dělat nedokáže.

Ten Justin se na mém překvapeném obličeji celkem dost bavil. Bezva, takže já byla poslední kdo se to všechno dozvěděl "Takže on věděl že bude mít nevlastní sestru?! A já nic nevěděla... no... o něm?! Myslim si že to neni fér!" ukázala jsem na toho debila. Ano, už má i přezdívku.

"Ale Marry. Tak to nemělo být, jen Jery trval aby to Justin věděl," počkat teď fakt nechápu tuhle logiku.

"To nedává smysl. Ta celá věc nedává smysl. Proč on to vědět musel a já ne?! To je snad něják dokonalej?!" (autor: Jo:3) vyprskla jsem mamě do ksichtu.

"Sklidni se Marry! Prostě to tak je tak si odpust ty tvoje pubertální hádky!" Vyštěkla na mě máma. Mezi tím všim to ten pan dokonalý v povzdálí pozproval a měl na tváři znepokujcí úškrn.

"Promiňte už jsem zpátky. Tak o co jsem přišel?" Vážně? To byla tak blbá otázka. Jestli ještě někdo z tohohle domu řekne něco nesrozumitelnýho, přísahám že ho zabiju.

"Pojďte si sednout do kuchyně. A ty!" Ukázala na mě prste "Sklidni se!"

Když jsme se v kuchyni všichni usadily za stůl. Máma přinesla na stůl těstoviny "Naberte si kolik chcete," bylo posledni co řekla a sedla si za stůl.

"Marry? Jak ti jde studium?" Zeptal se mě Jeremy.

"Myslim že momentálně se učím celkem dobře." Znělo to jakobych jindy byla blbá.

"Tak to budeme mít v domě aspoň jedno chytrý dítě," Jeremy se koukl vražedně na Justina. Vůbec nechápu proč je na něj teď takovej, předtim to bylo 'ťuťu ňuňu Justínek je nejlepší, mohl všechno vědět předem'.

"Nechápu proč mě srovnáváš k takový cuchtě, tati." Tak to chlapeček přehnal!

"Já nejsem žádná cuchta, ty.... debile!"

"Ale si," hodil na svůj ksicht úškrn.

"Děti, dost!" Zakřičela na nás oba moje máma "Teď oba půjdete do našeho obýváku a spolíhám se na to, že se oba dva společně seznámíte. Nechci, ale slyšet žádnou hádku. Rozumíme si?" Hodila na nás svůj obvyklí přísný pohled.

"Jo," odkývali jsme na prosto bez zájmu a společně jsme se vydali do obýváku.

"Tak.... řekni mi něco o sobě." Prolomila jsem ticho, který mezi námi panovalo.

"Vážně? Tobě nic říkat nebudu, takový couře jako si ty," já jsem coura?! To je takovej debil.

"Co máš furt za problém?"

"Ty jsi můj problém. Další namyšlená coura co se zajímá jen sama o sebe," tak to zabolelo. Nic o mě neví tak nechápu co furt proti mě má.

"Fajn, vzdávám to se s tebou sblížit, čau." Zvedla jsem se z pohovky a šla do svýho pokoje. Tam jsem do jejich odchodu taky zůstala. Neměla jsem už sílu civět do ksichtu tomu debilovi.

"Marry! Co to mělo znamenat?! Justin je velmi milý chlapec."

"Jo možná na tebe je milej, ale já jsem pro něj jen coura," vyplivla jsem ze sebe tak hnusně a odporně.

"A dost! Už od tebe nechci nic podobnýho slyšet. Teď jdi spát. Vím že máš prázdniny, ale zítra brzo vstáváme. Jdeme jako rodina, do zábavního parku." Odešla. Ani mi nepopřála 'dobrou noc', takže to musí být asi hodně naštvaná.

Šla jsem se radši umýt, abych aspoň nachvilku přestala myslet na toho idiota.

Po mojí koupely a pravidelné hygiéně, jsem zalezla do postele, kde jsem se poddala snům.

Tady máte první čast :DD PIŠTE MI NÁZORY DO KOMENTŮ :*

A PŘEČTĚTE SI OD mimuska_em_23... jeji story Secret :))))

Step - BrotherPřečti si tento příběh ZDARMA!