1.Část

56 4 0
                                    

Máma mi vyprávěla o dracích ještě před tím, než byly loveni.Chtěla jsem draka spatřit na vlastní oči a tak jsem šla do lesa.Chodila jsem po lese a hledala nějaký stopy, ale nic jsem nenašla.Už byla tak trochu tma tak jsem chtěla jít zpátky. Když jsem se otočila, nepoznávala jsem kde to sem.

Sakra! Ztratila jsem se a ještě k tomu už bude tma.Koukala jsem se po okolí na nějaký úkryt před vlky a jinými stvoření.Za kopcem jsem zahlédla jeskyni,tak jsem se tam šla ukrýt. Když jsem jí viděla zblízka, byla sakra veliká. Tak velká,že by se tam vešel i obr.Ale obra jsem nikde neviděla a navíc jich tu moc není. Snad tři nebo čtyři. Vešla jsem do jeskyně a nanesla dřevo na oheň. Když jsem ho chtěla zapálit, nějak mi to nešlo.Pár jisker tam bylo ale nestačilo to na oheň. Jak jsem se ho snažila rozdělat,usnula jsem únavou. Přeci jen jsem chodila celej den po lese a hledala stopy po drakovi. Zítra zase vyrazím.Pak už byla jenom tma.

Když Kaya usla,do jeskyně něco přišlo. Nejdřív přemýšlel, co s ní.Jak se tu vzala,tak daleko od vesnice tak malá holka.Nakonec jí ignoroval a vešel do jeskyně taky.Všimnul si,že má před sebou dřevo. Tak to asi chtěla rozdělat oheň. Zapálil oheň a šel níž do jeskyně.

Je tu nějaký teplo.Že by se mi povedlo rozdělat ten oheň? Otevřela jsem oči a opravdu jsem viděla oheň. Ale jak to? Vždyť z takoví jiskřičky by oheň být nemoh!.

Už si se vzbudila člověče?

Když to Kaya slyšela, koukla se do tmy za tím hlasem"Je tu někdo? " Najednou se ze tmy vynořili dvě velký oči,které koukaly přímo na ní. "Kdo si?" nechápavě se zeptala.

"Já jsem drak" Kaya vstala radostí "Vážně? "

"Proč se tak culíš? "

Kaya byla radostí bez sebe."Chtěla jsem tě vidět! Teda draka.Chtěla jsem vidět draka" Drak se nechápavě zeptal "Proč. Proč by si chtěla vidět draka?" Kaya se na něj podívala.Chvíli se na něj dívala a pak řekla "Ani nevim" Drak na ní koukal jak z jara."Prostě jsem chtěla vidět stvoření o kterém všichni tak mluví.Nejsilnější,nejstrašnější stvoření....ale když se kouknu na tebe tak mi nepřipadáš strašidelný" Drak se zasmál"Ha ha!Tak to seš první člověk,co jsem slyšel,že si to myslí."

"Neříkej mi člověk! Já mám jméno. Kaya! Jmenuju se Kaya. A ty?" Drak si lehnul "Já nemám jméno" Kaya se na něj podívala, šla blíž "Hej člo-.. Kayo,to se nebojíš?" zeptal se drak."Ne.Měla bych?" Drak se usmál "Když myslíš..." Kaya šla ještě blíž a sáhla na něj. Na jeho šupiny a pak na jeho křídla, ocas a drápy. Drak hejbnul ocasem "Hej! O co se snažíš?!" Kaya zívla a sedla si vedle něj. "Chce se mi spát" a jakmile to odpověděla, usla.Lehla si na draka a spala.

Hej! To si děláš srandu ne? Nikdy bych nemyslel,že se budu bavit s člověkem. Měl bych jí vyhodit ale to by jí sežrali vlci nebo nějaká jiná havěť. Když jí vidim tak jí nic udělat nemůžu. Kolik jí je? Hádal bych že. ..4? To je jedno.Zejtra jí hned vyhodim.

Už bylo ráno. Kaya se probrala.Protáhla se a když něco cítila, otočila se. "Woaa!" Drak se probudil." To musíš křičet hned po ránu? co se stalo? Lekla ses mě?" Uculil se. Kaya se popadla za hlavu "Ne.To ne.Sakra! Já...včera...já zapomněla to jméno! " Drak zvednul hlavu"Jméno? Nějaký si řekla když si spala.Znělo jako. .." Kaya tleskla."Ig...Ignis!!To je ono!" Drak se divil proč to chce vědět.Kaya se mu podívala do očí s úsměvem"Budeš Ignis.Jestli ti to nevadí" Drak se koukal udiveně "Ignis?" Kaya dala ruce za záda "Jo. Ignis znamená oheň.Jseš stejně tak teplej a máš dokonce i stejnou barvu.A vsadím se,že seš stejně tak silnej.A vyzařuje to i tvou laskavost." Drak se zvednul "Nemusím mít jméno" Kaya dala hlavu nastranu"A jak ti mám říkat? " Drak se na ní otočil "My se ještě uvidíme? "

"Jasně že jo! Nenechám kamaráda samotného! "

Drak byl překvapen. Ještě nikdy neslyšel,že by člověk a drak mohli být kamarádi. "Ignis zní celkem dobře." Kaya se usmála "Vidíš? Přeci se ti líbí." Pak si vzpomněla na mámu. "Ajaj! Promiň ale budu muset jít. Ale neboj,já se vrátím. A budeš mi vyprávět o sobě. Jo?" Usmála se a odešla.

Co je tohle za člověka? .Nebojí se draka,dá mu jméno a udělá si z něj kamaráda. Je zvláštní...A já musim za radou.

Tak odletěl i Ignis a Kaya se vrátila za mámou. Sice jí to trvalo ale nakonec se vrátila. Její máma šílela.Kaya se za všechno omluvila.Řekla že šla hledat nějaký kytky který rostou jen v lese a než se nadála,byla tma a ona se ztratila.Tak se schovala v jeskyni.Nemohla jí říct,že potkala draka a má z něj kamaráda.

DoragonKde žijí příběhy. Začni objevovat