MATE x 37 - Between his legs

147 18 6

"Co tě přivedlo k tomu, aby ses se mnou sešel?" zeptal se. Podíval jsem se z okna auta. Věděl jsem moc dobře, kam jedeme, ale taky jsem věděl, že dneska mě žádný opilý Noah nezastaví od toho, abych šel s Brunem domů.
Z hlavy jsem si pomalu ale jistě tlačil ven myšlenku na Adama, který mě z poslední návštěvy klubu vezl domů z cely. Ne. Ne, Adam pro dnešní noc neexistuje, stejně, jako já neexistuju, jakmile jsou okolo lidi. Může se tahat s tou svojí kurvou, s tou se na něj alespoň můžou lidi podívat. Je mi to jedno. Je mi ukradený.
"Tak?"
"Jo, proč jsem se s tebou sešel," zopakoval jsem si rozpačitě jeho otázku a příjemně se usmál, "sám sis odpověděl - píšem si už dlouho a naše poslední schůzka se mi líbila. Řekl jsem si proč ne a teď jsem tady."
Bruno si poupravil vlasy, projel si je prsty a dál řídil, s malým úšklebkem na rtech.
"Přes ty textovky jsem si tě fakt oblíbil, Tommy," řekl zaujatě moje jméno a já cítil, jak jsem nervózní. Ne moc, protože jsem věděl, do čeho jdu. Komunikovali jsme spolu, poznal jsem ho blíž a věděl jsem, že nemá žádné zlé úmysly.


Pousmál jsem se nad jeho poznámkou. "Nápodobně. A taky Ace. Chtěl bych ho někdy vidět naživo."
"Ale ne... můj pes je u tebe populárnější, než já," povzdechl si naoko a podíval se na mě, "někdy ti ho ukážu. Možná při našem dalším rande, jestli budeš chtít, sun."
Oh. Tak mě Adam neoslovil už pěkně dlouhou dobu. Promnul jsem si spánky a znovu se snažil zahnat toho člověka, jehož jméno jsem si ani nechtěl znovu zopakovat.
"Ještě jsme nezačali dnešní noc a ty už myslíš na další rande?" přejel jsem ho očima a on akorát vjel na parkoviště. Zaparkoval, teprve pak mi věnoval svou pozornost.
"Máš pravdu. Dnes musím dost zapůsobit, aby ses se mnou měl chuť znovu sejít," mluvil klidně a sofistikovaně, jinak, než na co jsem byl zvyklý. Vylezl z auta a než jsem stihl zareagovat, otevřel mi dveře. Zasmál jsem se a podotkl: "Už teď si vedeš skvěle, máš u mě bod."
Olízl si ret a nenápadně si mě prohlédl. "Kolik bodů potřebuju, abych tě mohl vídat častěji?"
Začal jsem se pomalu červenat a pokrčil lehce rameny. Věnoval jsem mu pohled přes rameno a rozešel se směrem ke kovovým dveřím. Vešel zadními dveřmi do E, zároveň s jeho majitelem.

Posadili jsme se k baru, který byl - vzhledem k tomu, že přišel konec týdne - dost plný. Klub už jel v plném proudu, na parketu se opět vlnili všichni, co si chtěli odpočinout od práce a provětrat si hlavu. Bruno se pozdravil s personálem a poté, co jsme sedli k baru, i se samotným barmanem, který se s námi pustil do řeči.
"Bruno," oslovil ho muž asi stejně starý, jako on sám. Delší tmavé vlasy měl stažené v improvizovaném drdolu a na tváři mu rostlo strniště. Všiml jsem si i jeho potetovaného krku. Soudě podle Brunova výrazu si museli rozumět. Možná přátelé. "Tak, co dneska, šéfe?"
"Jako obvykle, Beany. A pro mé dnešní rande...?"
"Umh, nechám tě vybrat," přikývl jsem a sledoval ho. Otřel si o sebe rty a poupravil si delší pramen vlasů za ucho.
"To samé, co mně," kývl na barmana s příjemným výrazem. Barman si mě prohlédl, stále s úsměvem na rtech a začal připravovat naše pití.
"Moc často tě s doprovodem nevidím," popichoval Bruna, "ale tenhle vypadá jako dobrej úlovek. Snad ho nezačneš nudit svýma heftama o dějinách Egypta a on ti pak nezdrhne. " Bruno jen zakroutil hlavou s tichým smíchem. "Hej, kdyby tě nudil, já jsem volnej a mám skoro tak pěkný auto, jako tady šéfík," mrkl na mě barman a já se ostýchavě zasmál. Nebyl jsem zvyklý na to, že by o mě lidi stáli, natož tak atraktivní lidi. Ani na to, že by mě někdo mohl vzít do baru a nazvat mě svým rande.
"Nech si zajít chuť, barmane. Stále jsem ten, co drží tvoje peníze, pamatuješ?" Dělal drsného, jen tak, ze srandy. Líbilo se mi, jakou mezi sebou mají dynamiku.
"Jasňačka, jsem potichu, zlej strašidelnej zaměstnavateli," odvětil ironicky a podal nám naše pití, "to máme dvakrát jako obvykle. Užijte si pobyt, cukrouši. A nezapomeň na mě, blonďáku. Šéfík může bejt někdy pěkná osina v zadku, až se rozmluví o Kleopatře, tak to poznáš."
"Děkujeme. A teď zmiz, Beany, máš plný bar," mrkl na něj na oplátku Bruno a já se nestačil divit. Šéf a zaměstnanec mají dobrý vztah, kdo by to řekl.

MATEPřečti si tento příběh ZDARMA!