Really? ~Corbyn Besson~

11.

,,Zachu? Víš co je dneska za den?" zeptala jsem se. Nemůžu uvěřit, že je to rok.

,,Jsme spolu rok." obmotali ruce kolem mě.  ,,Dneska jdeme ven." chytil mě za ruku a táhl mě ven.

,,Kam?" zeptala jsem se zvědavě.

,,To ti neřeknu." sedl si do auta. Obešla jsem ho a sedla si na místo spolujezdce. Když jsme zastavili, hned jsem věděla, kam jsme jeli. Oba jsme vystoupili a šli na kopec, kde jsme se poprvé políbili.

Sedli jsme si do trávy a koukali na městečko. ,,Je tady pořád krásně." řekla jsem a opřela si o jeho rameno hlavu.

,,Ano to je." řekl a políbil mě.

∞

Zach mě odvezl domů se slovy, že se za hodinu pro mě vrátí a pojedeme do kina. Když odjížděl jsem se šla projít. Nevím proč zrovna parkem, který nesnáším, ale potřebovala jsem ji projít bez pocitu, že se něco stane. Překonat ten strach. Jako vždy tady skoro nikdo nebyl. Jen tady přibyli odpadky a nějaké pásky s nápisem zakázaný vstup. Přemýšlela jsem co budu dělat. Už jsem vystudovala střední školu. Jsem na vysoké, ale nebaví mě to tam. Nejspíš odejdu. A hlavně mě nebaví dojíždět.

Můj mozek až tak moc přemýšlel, že jsem zapomněla, že jsem přešla park. Byla jsem na sebe pyšná, že konečně jsem se nebála.

,,Fin?" oslovil mě známý hlas. Otočila jsem se. Vůbec se nezměnil, tedy vzhledem, nevím jestli chováním.

,,Co chceš?" prskla jsem.

,,Já.. chtěl jsem se ti omluvit, za všechno. Byl jsem debil. Vážně jsem si nic neuvědomoval. Ubližoval jsem ti. A chci to napravit. Víš.. když jsem se tě snažil strapnit a ublížit, tak myslel jsem si, že to přestane ten.." nedokončil to.

,,Co tím myslíš Jonahu." chtěla jsem slyšet pokračování.

,,Já.. cítil jsem k tobě něco." sklopil pohled.

,,To tu jako mám věřit?" ironie a sarkasmus byla moje oblíbená věc.

,,Jo zní to blbě." přiblížil se až nebezpečně blízko. ,,Proto to chci napravit." Zrychlil se mi dech. Byl moc blízko. Nahnul se ke mě a políbil. Vážně mě teď políbil. Přiznávám, pořád k němu něco cítím. Ten polibek, bylo to něco jiného než se Zachem. Chtěla jsem další. Proto jsem si Jonaha znovu přitáhla a polibek mu opětovala.

,,Co to sakra?" ozvalo se za mnou. Ne. Uvědomila jsem si co se stalo.

,,Zachu to není tak jak to vypadá." otočila jsem se a vypadla že mě nejčastější a ohraná věta, když se něco podělá.

,,Jo jasně." zakroutil hlavou. ,,Tenhle den, kdy jsme přesně spolu rok? Asi si to neuvědomuješ, ale bolí to."

,,Zachu!" přiběhla jsem k němu,ale ignorovala mě. Nastoupil od auto a i přes moje klepání na okno prostě odjel.

,,To, jsem nechtěl." řekl za mnou Janou omluvně.

,,Jsem kráva." sedla jsem si na obrubník.

,,To bude dobrý. Nechceš jít ke mě?" rychle jsem se něj koukla. Jasně budu mu věřit. Za rok se takhle lidí nemění. Co že o mě říkal, když jsem ho slyšela přes dveře? ,,Nána, nejrychleji bych si s ní jen užil, někdy využijí situace, kdy bude někoho potřebovat a hotovo."

,,Nech mě bejt a nesahejte na mě." rychle jsem se postavila, když mi dal ruku na rameno.

,,Ale, noták." řekl až moc přeslazeně. Zakroutila jsem hlavou a vydala se pryč. Respektivě ke Corbynovi. Jak tak vidím tak Zach, jak mi vždy říkal od té věci co byl trošku opilý, aby jsme neměli problémový vztah. Tak strašně mi o tom básnil a říkal, jak je rád se mnou, že by se nic takového nestalo. Byla jsem překvapená samasebou. Co jsem si v tu chvíli myslela?

Začala jsem vzpomínat na to, jak jsme byli se Zachem venku, když jsem zakopla o kořen stromu a spadla na Zachové záda, který tím pádem taky spadl a oba jsme se smáli jako idioti, nebo když jsme byli v aquaparku, kde uklouzl, když za mnou běžel, jelikož jsem na něj cakla vodu a běžela z vody, tak se trošku svezl po mokré zemi a zase jsme se smáli.

Po celou dobu, co jsem šla ke Corbynovi mi řekli slzy a přemítala jsem si všechny vzpomínky se Zachem.

------------------

Doufám, že líbí 💓