5.chapter ♠ Puma útočí

6.8K 440 17
                                    

Večer jsem seděla s rodičema v obýváku a koukala na televizi. Zrovna byly zprávy a my jsme čekali na náš oblíbený film.

,,Pozor, pozor! Toto je důležitá zpráva pro všechny občany města!" ozvalo se z televize a táta to zesílil. ,,Dnes v 20:30 v lese byla nalezená mrtvola. Našili jí muž a žena, kteří se v lese procházeli. Mrtvola byl muž. Našel se s rozpáraným krkem. Policisté si myslí, že to udělala puma. Prosíme vás všechny, aby jste se po setmění nepotulovali po lese. Budeme vás průběžně informovat." řekl hlasatel a potom už bylo počasí.

,,Pane jo!" řekl táta.

,,Zlato, slyšela si! Žádné večerní potulování!" řekla přísně máma.

,,Ano mami! Kdo by prosím tě chodil v noci do lesa?! Ještě bych si zníčila boty." řekla jsem a šla si do kuchyně pro pití.

**********

,,Už to víte?" zeptal se mě a Emily Tyler hned, jak jsme dorazily do školy.

,,Co? O té mrtvole v lese?" zeptala se Em a Protočila očima.

,,Ty víš něco, co neříkali ve zprávách?" zeptala jsem se, protože Tylerův táta pracuje jako policista.

,,Jo." přikývl.

,,Tak nás nenapínej!" usmála jsem se a byla nedočkavá, co řekne.

,,Táta říkal, že ten člověk měl sice prokouslí krk, ale taky byl podrápaný od dost velkejch drápů."

,,No a? Puma mám taky dobrý drápy." řekla Emily.

,,To je právě to. Pitva ukázala, že ho nezabila puma."

,,A co teda?" zarazila jsem se.

,,To se zatím neví." řekl Tyler.

Najednou zazvonilo a my jsme museli jít na hodinu.

**********

,,Takže ty jsi ho srazila?" zeptala se Emily na obědě. Vyprávěla jsem jí o té nehodě, co jsem zažila v sobotu.

,,Jo."

,,A on vstal a neměl na sobě ani modřinu?" zeptala se a vypadalo to, že jí to opravdu zajímá.

,,Jo. Je to divný, protože jsem jela nejméně stovkou."

,,Třeba si se zasnila a viděla si stovku místo třicítky." řekl Tyler, protože tomu nevěřil. Já bych tomu taky nevěřila, kdyby se mi to nestalo.

,,Ale i kdybych ho porazila ve třicítce, tak by se nezvedl bez modřiny nebo jiného zranění!" řekla jsem.

,,Derek je divnej." uznal Tyler.

,,A zrovna teď tě pozoruje." řekla Emily a já se otočila.

Derek na mě opravdu koukal, ale když jsem se na něho podívala, uhnul pohledem.

,,Hned se vrátím." řekla jsem a vstala od stolu.

Šla jsem ke stolu, kde seděl Derek. Seděl tam sám. Přisedla jsem si naproti němu.

,,Ahoj!" usmála jsem se.

,,Čau." řekl a pořád měl na tváři ten jeho divnej výraz.

,,Je ti dobře?" zeptala jsem se starostlivě.

,,Jo, jsem v pohodě. Proč?"

,,Protože jsem tě předevčírem srazila autem."

,,Jo tohle. Proč na to prostě nezapomeneš?" zeptal se.

,,Proč?! Protože kdyby se ti něco stalo, tak jdu já nebo moji rodiče do vězení!" řekla jsem nasupěně.

,,Tak mi dej nějakou čokoládu a zapomeň na to." řekl.

,,Tak jo."

,,Ne, kecám!" usmál se. Ano, Derek Hale se usmál!

,,Tak fajn, ale kdyby něco..."

,,Tak zavolám." řekl a protočil očima.

,,Ty na mě, ale číslo nemáš." řekla jsem a vytáhla tužku, kterou jsem měla v kapse a na ubrousek jsem mu napsala svoje telefonní číslo.

,,Díky!" řekl a usmál se. Už zase!

,,Tak ahoj." rozloučila jsem se a šla si sednout zpátky k Emily a Tylerovi.

,,Jak mu je?" zeptala se Em.

,,Vypadá... v pořádku." usmála jsem se.

My Wolf LoveKde žijí příběhy. Začni objevovat