25. kapitola

471 32 0

Musel jsem uznat, že když jsem zahlédl, jak Jess upustila skleničku a mířila k zemi, zatajil se mi dech. Kdosi za ní ji zachytil a zbrzdil její pád k zemi. Já jsem bezmyšlenkovitě vystřelil k ní a nezajímalo mě, co si o mně budou ostatní myslet.

,,Jess, slyšíš mě?"

Zdála se být v bezvědomí.

,,Zavolejte záchranku."

,,To je určitě to její srdce." držel se Dustin za hlavu.

Vzpomněl jsem si na pár sestřiných výpadků jako byl tenhle. Ke konci už neměla sílu ani zvednout ruku k té mojí.

Jakmile odjela záchranka, musel jsem to jít rozdýchat za roh. Chtěl jsem být sám a potřeboval jsem být jen sám se svými myšlenkami. S tím vším, co jsem chystal na Stafforda, jsem musel počkat. V tomhle stavu jsem nemohl od Jess odejít. Vlastně jsem ani pořádně nepřemýšlel nad tím, jak se s tím vypořádá ona. Věděl jsem, že se zapletla do téhle hry úplně náhodně a nevinně.

Měl jsem jí svým způsobem rád a bylo mi jí líto. Neustále jsem se snažil nějak pozměnit svůj plán, ale byl jsem v něm až moc zapletený a nešlo prostě jen tak couvnout, abych někomu neublížil. Ten parchant si na mě dřív nebo později vzpomene.

,,Jess už je v pořádku. Volal John." přišel za mnou Dustin.

,,To je dobře."

,,Tebe to nějak vzalo, kámo..." pousmál se a já zvážněl.

,,Nech mě hádat..."

,,Ani nemusíš hádat. Toho by si všiml i idiot."

,,Jste spolu, co?"

,,Tak nějak."

,,Vlastně jsem rád, ale nebudeš to mít jednoduchý. Její táta je na ní ujetej."

,,Kvůli té nemoci?"

,,Jo. Vždycky jí nad míru kontroloval a bál se o ní."

,,Její fotr mě vůbec nezajímá."

,,No však sám uvidíš."

,,Víš, Dustine, já jsem si toho prošel už tolik, že nějaký takový člověk mě nemůže vystrašit."

,,To bych ti ze srdce přál. Jessica je hodná holka a zasloužila by si žít jako každá jiná holka.Ty jí očividně svědčíš."

Málem jsem se po těch slovech zakousl do vlastní ruky. Já, že jsem jí svědčil? Já, ten kdo jí jen využíval, aby se pomstil jejímu otci? Nemohl jsem ani dýchat.

Dustinova slova mi zněla celou cestu domů v uších. Nedokázal jsem to. Musel jsem na hřbitov.

Nechtěl jsem tam chodit. Nechtěl jsem se k tomu vracet. Vždycky mi dodávala sílu jít za svojí pomstou dál, ale teď jsem tu klečel s uslzenýma očima jako by umřela včera. Jako by mi včera koukala do očí a věřila ve mne. Že já jsem byl její jedinou šancí a zklamal jí. Přesně takhle jsem se chystal zklamat i jediného člověka s tak čistým srdcem jako byla Jessica. Možná mě i upřímně milovala a já jsem se chystal zradit všechno, co mezi námi bylo.

Třásl jsem se a zakrýval si dlaněmi oči, abych to zastavil. Tolik jsem se chtěl štípnout a zjistit, že to všechno byl jen zlý sen.

Jessica mi dávala hodně. Tolik pozitivní energie a dobrého pocitu, který jsem měl z jejího sladkého úsměvu a jejích očí. Musel jsem to zastavit. S jejím otcem jsem skončil, ale ona si to nezasloužila. Musel jsem to nějak rozjet.

Dal jsem se jednoduše do práce.Nejen, že jsem byl celý den tak šíleně podrážděnej a vadil mi i Monty. Jedovatě po mně pokukoval a já jsem se snažil dělat jako by tam nebyl. Spikovy vtípky jsem musel totálně ignorovat, protože bych mu musel dát přes hubu.

,,Co ti je?" přišel ke mně Spike, když Monty odešel.

,,Všechno je na hovno."

,,Ale co je? Myslel jsem, že se ti s Jess daří."

,,Ale jo. Jenže..." praštil jsem naštvaně hadrem o kapotu.

,,Nemusíš mi nic nalhávat. Vím, že tu Jess máš upřímně pod kůží a ani se ti nedívím." podíval jsem se na něho.

,,Máš nějakou radu?"

,,Miluješ jí, co?" opřel se vedle mě o bok auta.

Spike byl poslední, komu jsem se chtěl svěřovat, ale věděl o mně všechno a nechtěl jsem mu lhát do obličeje.

,,Ona má stejnou nemoc jako měla moje sestra."

,,Bryane, víš, že to je nějaký boží znamení, že jo?"

,,Co tím myslíš?"

,,Tahle nemoc není zase tak běžná jako třeba alergie na sluníčko. Jakto že jí měla tvoje sestra a teď najednou jí má i holka, kterou miluješ? Kámo, sbal Jess a vypadněte spolu někam daleko. Jestli ti jde o fotra, ten už dostal svoje nemyslíš?"

,,Jo. Asi máš pravdu."

,,Kdybys poslal Jess do háje, ublížil bys jí i sobě. A podívej se na sebe. Odvezli jí do nemocnice a tváříš se jako hromada sraček." vrazil do mě loktem.

,,Já vím. Nevím co mám dělat."

,,Jeď za ní. Potřebuje tě."

,,Má tam svýho fotra."

,,Tak mu ukaž, že jsi ten koho jeho dcera miluje. Naser ho."

Spike měl vždycky šílený nápady, ale tentokrát měl možná pravdu. Musel jsem jít za Jess a bylo mi upřímně úplně jedno, že se dozví její fotřík, že jí brousím. Naopak...

Dustin mi řekl, kde Jess najdu a přesně jak jsem si myslel, tak jsem jí našel s jejím fotrem a matkou na pokoji.

,,Kdo jste?" ozvala se matka.

,,Jsem Bryan Reed, přítel Jess." podíval jsem se na ní a ona ztěžka otevřela oči, aby se na mě podívala.

Byla tak bílá a slabá. Trhalo mi to srdce.

,,Cože jsi?" zasmál se John.

,,Bryan Reed...nic vám to neříká?" podíval jsem se fotříkovi zpříma do očí.

,,Ptal jsem se spíš na to, kde jsi vzal, že jsi její přítel. Jessica chodí s Dustinem."

,,Bryane?" ozvala se Jess.

,,Pokecáme pak..." nahodil jsem nakyslý úsměv a popošel k Jess.

,,Ty jsi přišel?"



Oko za oko, srdce za srdceWhere stories live. Discover now